Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Výzkum boří mýty o divočácích: v zimě se drží na jednom místě

Tvrzení myslivců, že divočáci jsou schopni urazit za noc desítky kilometrů, patří k obvyklým argumentům, proč se nedaří držet pod kontrolou stavy černé zvěře. Podle výsledků právě vyhodnoceného unikátního výzkumu z poslední zimy, založeném na telemetrickém sledování několika kusů divočáků, tomu tak není.

Podle výzkumu divočák v průběhu jednoho dne urazí v průměru 500 metrů, to není velký akční rádius. Ilustrační foto | foto: Marek Drha. Fotoarchiv Správy NP a CHKOŠ

Evropsky unikátní projekt telemetrie černé zvěře, právě probíhající na Šumavě, zatím teorii o mnohakilometrových přesunech divočáků vyvrací. Odborníci díky speciálním sledovacím obojkům s vysílačkou GPS sledují život šesti divočáků v přímém přenosu. Přesně vědí, co konkrétní označené prase celý den dělá, a kde se pohybuje.

Vypadá to, že během zimy se divočáci pouze chodí nažrat ke krmelišti a pak odpočívají. Neudělají zbytečný krok navíc a za den většinou ujdou sotva několik stovek metrů.

"Ani jediný ze sledovaných divočáků nehledal potravu mimo krmeliště, netrávil čas hledáním přirozené potravy v lese nebo na loukách. K přežití zimy jim stačilo pouze to, co jim nabídli myslivci," shrnuje první dílčí poznatky Miloš Ježek z České zemědělské univerzity v Praze. Ta na výzkumu spolupracuje s Jihočeskou společností pro ochranu přírody a myslivost a Bavorským mysliveckým svazem.

"Jak ukazují předběžné výsledky, myslivecký management bude zřejmě hrát výraznější roli v životě divokých prasat, než jsme si dosud mysleli. Očekáváme, že s příchodem jara budou divočáci svoji aktivitu zvyšovat. Jsme zvědavi, zda se nám podaří potvrdit či naopak vyvrátit historky týkající se zejména jejich nestálosti, schopnosti urazit během noci několik desítek kilometrů a mnoho dalších argumentů, jimž se myslivci brání otázkám, proč s přemnoženými divočáky nic nezmůžou," tvrdí Miloš Ježek.

Cílem celého projektu je doporučit způsoby, jak snížit počty divočáků, kteří škodí zemdělcům omezit i další jejich konflikty s lidskou činností.

Kam konkrétně v zimě chodí divoká prasata na Šumavě

Odchyt šesti divočáků, kterým výzkumníci nasadili sledovací obojky, nebyl jednoduchý. "O vitalitě šumavských divokých prasat svědčí případ kňourka, který se během jednoho týdne chytil dvakrát, ale vždy dokázal stěnu odchytového zařízení o výšce téměř dvou metrů přeskočit," popsal Miloš Ježek. Ze záznamů pak lze o jednotlivých sledovaných zvířatech vyčíst například následující.

Pohyb kňourka Karla v týdnu od 3. do 10. března

Zhruba čtyř až pětiletá bachyně Marie dostala "sledovací obojek" v prosinci 2012, v době, kdy vodila čtyři selata,a její domovský okrsek měl během tří zimních měsíců rozlohu 180 hektarů. Celková minimální vzdálenost (tedy součet nejkratších spojnic mezi dvěma zaznamenamými body, ve skutečnosti se zvěř nepohybuje po rovných spojnicích), kterou za dobu posledních dvou měsíců urazila, byla 35 kilometrů. To znamená, že denně průměrně ušla zhruba 500 metrů.

Po celou dobu sledování se totiž Marie zdržovala poblíž krmeliště a zalehávala ve vzdálenosti do 300 metrů od něj. Podle záznamů měla tři oblíbená místa, kam odcházela zalehnout a jinam se téměř nevzdalovala. Za celou dobu se nevzdálila dále než 3 kilometry od místa svého odchytu.

Pěti- až sedmiletou bachyni Stáňu se dvěma selaty označili obojkem v polovině ledna 2013. Po označení se sice vydala do sousední honitby vzdálené asi 5 kilometrů, ale po třech dnech se vrátila do blízkosti místa označení a od té doby už se zdržovala jen v jeho v okolí. Po čtrnácti dnech od označení se dokonce znovu chytila do stejného odchytového zařízení.

Za sledované období měl její domovský okrsek rozlohu 550 ha, za poslední dva měsíce urazila minimální vzdálenost 41,6 km, což dělá průměrně 700 metrů za den). I Stáňa se zaměřovala na návštěvu krmelišť a zbylou dobu trávila stabilně na několika oblíbených místech.

Tříletý kňourek Karel se v průběhu zimy držel ve společnosti dvou až tří lončáků. Označili ho na začátku února 2013, poté se týden pohyboval v okolí místa označení, ale pak odtáhl do oblasti vzdálené asi pět kilometrů. Jeho celkový domovský okrsek měl rozlohu 1260 hektarů, ale od doby, kdy odešel, stabilně využíval jen 230 hektarů. Denně urazil vzdálenost okolo 2,7 kilometru. Každý den navštěvoval ohradu, v níž jsou chováni býci, kde hledal potravu. Pak odcházel na některé ze svých tří nebo čtyř oblíbených odpočinkových míst, kde trávil zbytek dne a noci.

Druhá pěti až sedmiletá bachyně Kulhavka vodila v době označení, tedy na konci února 2013, čtyři selata. Dva dny po označení se vrátila na krmeliště, kde byla odchycena, a od té doby ho pravidelně navštěvuje. Její domovský okrsek má rozlohu 130 hektarů a denně urazí průměrně 800 metrů. V podstatě se aktivně pohybuje mezi dvěma body: krmelištěm a místem odpočinku. To během dvaceti dní sledování vůbec nezměnila a po celou dobu zalehávala ke stejnému smrku.

Autoři:

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

Zahrada u řadovky je malá, úzká a moc do kopce. Architektka si poradila

14. května 2024

Velmi omezený prostor, pouhých sto čtverečních metrů s ne zrovna ideálním půdorysem, navíc ve...

Czech Nature Photo: Tajemný snímek s pavučinami pořídil vítěz v Austrálii

15. května 2024

Mezinárodní porota si musela pozorně prohlédnout dva a půl tisíce snímků z celého světa, aby...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Michelinské restaurace? Toxické prostředí, šikana i drogy, líčí kuchař Molina

14. května 2024

Premium Přiznává, že naplňuje známé klišé: „Špatně jsem se učil, a tak jsem šel na kuchaře.“ Ale Ondřej...

Zahradu v Podještědí si užívají u bazénu. S výhledem na rybník i do krajiny

13. května 2024

Soutěž Sudetská zahrada na ostrůvku, říká čtenář Roman skromně své zahradě v Podještědí, vypadá však spíš...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vysaďte si damašskou růži. Voňavou léčivku, kterou využijete na pěstění pleti

17. května 2024

Královna květin, říká se jí. Umí opravdu potěšit, některé kultivary nadchnou i nádhernou vůní....

Stoletou ptačí zahradu ve Zlíně zdobí zakrslé slepičky a chrání kachní komando

20. května 2024

Soutěž „Ptačí zpěv a život je v zahradě to nejhezčí,“ je přesvědčena čtenářka Jana, která se třináct let...

Vypadá jako liška na chůdách, je to však pes. Páchne navíc po marihuaně

20. května 2024

Žere ovoce a kořínky, chodí jako žirafa a je cítit po marihuaně. Co je tohle za zvíře? Přece...

Nutrie jako plyšáci? Útočí i na psy. Možná to lidi přesvědčí, říká biolog

19. května 2024

Premium Kdo u nás chrání jeleny sika, čím hrozí kněžice a proč ekologové na rozdíl od včelařů někdy...

Grilujte klobásky v pivní marinádě. Zaručená střela, která vás nadchne

19. května 2024

V dalším dílu grilovacího pořadu představí Jan Horký s Davidem Valíčkem recept, který zaútočí na...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...