Pondělí 30. března 2020, svátek má Arnošt
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. března 2020 Arnošt

Výzkum boří mýty o divočácích: v zimě se drží na jednom místě

aktualizováno 
Tvrzení myslivců, že divočáci jsou schopni urazit za noc desítky kilometrů, patří k obvyklým argumentům, proč se nedaří držet pod kontrolou stavy černé zvěře. Podle výsledků právě vyhodnoceného unikátního výzkumu z poslední zimy, založeném na telemetrickém sledování několika kusů divočáků, tomu tak není.

Podle výzkumu divočák v průběhu jednoho dne urazí v průměru 500 metrů, to není velký akční rádius. Ilustrační foto | foto: Marek Drha. Fotoarchiv Správy NP a CHKOŠ

Evropsky unikátní projekt telemetrie černé zvěře, právě probíhající na Šumavě, zatím teorii o mnohakilometrových přesunech divočáků vyvrací. Odborníci díky speciálním sledovacím obojkům s vysílačkou GPS sledují život šesti divočáků v přímém přenosu. Přesně vědí, co konkrétní označené prase celý den dělá, a kde se pohybuje.

Vypadá to, že během zimy se divočáci pouze chodí nažrat ke krmelišti a pak odpočívají. Neudělají zbytečný krok navíc a za den většinou ujdou sotva několik stovek metrů.

"Ani jediný ze sledovaných divočáků nehledal potravu mimo krmeliště, netrávil čas hledáním přirozené potravy v lese nebo na loukách. K přežití zimy jim stačilo pouze to, co jim nabídli myslivci," shrnuje první dílčí poznatky Miloš Ježek z České zemědělské univerzity v Praze. Ta na výzkumu spolupracuje s Jihočeskou společností pro ochranu přírody a myslivost a Bavorským mysliveckým svazem.

"Jak ukazují předběžné výsledky, myslivecký management bude zřejmě hrát výraznější roli v životě divokých prasat, než jsme si dosud mysleli. Očekáváme, že s příchodem jara budou divočáci svoji aktivitu zvyšovat. Jsme zvědavi, zda se nám podaří potvrdit či naopak vyvrátit historky týkající se zejména jejich nestálosti, schopnosti urazit během noci několik desítek kilometrů a mnoho dalších argumentů, jimž se myslivci brání otázkám, proč s přemnoženými divočáky nic nezmůžou," tvrdí Miloš Ježek.

Cílem celého projektu je doporučit způsoby, jak snížit počty divočáků, kteří škodí zemdělcům omezit i další jejich konflikty s lidskou činností.

Kam konkrétně v zimě chodí divoká prasata na Šumavě

Odchyt šesti divočáků, kterým výzkumníci nasadili sledovací obojky, nebyl jednoduchý. "O vitalitě šumavských divokých prasat svědčí případ kňourka, který se během jednoho týdne chytil dvakrát, ale vždy dokázal stěnu odchytového zařízení o výšce téměř dvou metrů přeskočit," popsal Miloš Ježek. Ze záznamů pak lze o jednotlivých sledovaných zvířatech vyčíst například následující.

Pohyb kňourka Karla v týdnu od 3. do 10. března

Pohyb kňourka Karla v týdnu od 3. do 10. března

Zhruba čtyř až pětiletá bachyně Marie dostala "sledovací obojek" v prosinci 2012, v době, kdy vodila čtyři selata,a její domovský okrsek měl během tří zimních měsíců rozlohu 180 hektarů. Celková minimální vzdálenost (tedy součet nejkratších spojnic mezi dvěma zaznamenamými body, ve skutečnosti se zvěř nepohybuje po rovných spojnicích), kterou za dobu posledních dvou měsíců urazila, byla 35 kilometrů. To znamená, že denně průměrně ušla zhruba 500 metrů.

Po celou dobu sledování se totiž Marie zdržovala poblíž krmeliště a zalehávala ve vzdálenosti do 300 metrů od něj. Podle záznamů měla tři oblíbená místa, kam odcházela zalehnout a jinam se téměř nevzdalovala. Za celou dobu se nevzdálila dále než 3 kilometry od místa svého odchytu.

Pěti- až sedmiletou bachyni Stáňu se dvěma selaty označili obojkem v polovině ledna 2013. Po označení se sice vydala do sousední honitby vzdálené asi 5 kilometrů, ale po třech dnech se vrátila do blízkosti místa označení a od té doby už se zdržovala jen v jeho v okolí. Po čtrnácti dnech od označení se dokonce znovu chytila do stejného odchytového zařízení.

Za sledované období měl její domovský okrsek rozlohu 550 ha, za poslední dva měsíce urazila minimální vzdálenost 41,6 km, což dělá průměrně 700 metrů za den). I Stáňa se zaměřovala na návštěvu krmelišť a zbylou dobu trávila stabilně na několika oblíbených místech.

Tříletý kňourek Karel se v průběhu zimy držel ve společnosti dvou až tří lončáků. Označili ho na začátku února 2013, poté se týden pohyboval v okolí místa označení, ale pak odtáhl do oblasti vzdálené asi pět kilometrů. Jeho celkový domovský okrsek měl rozlohu 1260 hektarů, ale od doby, kdy odešel, stabilně využíval jen 230 hektarů. Denně urazil vzdálenost okolo 2,7 kilometru. Každý den navštěvoval ohradu, v níž jsou chováni býci, kde hledal potravu. Pak odcházel na některé ze svých tří nebo čtyř oblíbených odpočinkových míst, kde trávil zbytek dne a noci.

Druhá pěti až sedmiletá bachyně Kulhavka vodila v době označení, tedy na konci února 2013, čtyři selata. Dva dny po označení se vrátila na krmeliště, kde byla odchycena, a od té doby ho pravidelně navštěvuje. Její domovský okrsek má rozlohu 130 hektarů a denně urazí průměrně 800 metrů. V podstatě se aktivně pohybuje mezi dvěma body: krmelištěm a místem odpočinku. To během dvaceti dní sledování vůbec nezměnila a po celou dobu zalehávala ke stejnému smrku.

Autoři:
  • Nejčtenější

Umíme jen vařit, říká Pohlreich. S Punčochářem rozváží jídlo záchranářům

Dobře si uvědomuje, že to, co se zastaví úplně, se bude rozhýbávat hodně špatně. Proto nejdřív rozjel prodej jídla s...

Když nemůžete sehnat droždí, vyrobte si ho z jablek nebo brambor

I tak základní surovina, jako je droždí, v současné době v obchodech občas chybí. Je to tím, že hodně lidí se...

Vraťte se k domácímu kváskovému chlebu, teď je na to více času

V těžkých dobách se ukazuje, že invence nám není cizí. A když něčeho není dostatek, umíme si pomoct. Důkazem je...

Aplikace pro nesnědené jídlo zachraňuje restauracím byznys i pomáhá

Bezmála sto padesát nových restaurací využilo možnost nabízet své jídlo prostřednictvím aplikace Nesnězeno. Ta podnikům...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V pražské zoo se nad ránem narodilo slůně, další přírůstek je na cestě

V pražské zoo se nad ránem narodilo slůně. Matkou nového přírůstku do Údolí slonů je slonice Tamara. Odpoledne...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Premium

Milostná zápletka mladých lidí. Ústřední dvojice tuší, proč je Slunečná hitem

V lednu vstoupil na televizní obrazovky seriál Slunečná a od té chvíle si získal velké množství fanoušků. Nemalou...

  • Další z rubriky

Zoo Praha je zavřená, využijte alespoň každodenní kratičká nakouknutí

Vstupní brány Zoo Praha se sice kvůli karanténě pro návštěvníky zavřely, život za nimi se ovšem nezastavil. Naopak,...

Premium

Velká přírodní revoluce, na lesy a louky přichází jaro. Jak to poznáme?

Kdo chodí po světě s otevřenýma očima, ten kolem sebe může často spatřit zázraky. Stačí se podívat, jak se příroda...

Premium

Bez lidí se zvířata nudí, říká Bobek. Na začátku pandemie byli podle něj lovci

Zdálo by se, že si teď ředitel pražské zoo Miroslav Bobek může vychutnávat procházky zahradou, aniž by ho při nich...

VIDEO: Ptačí chřipka ohrožuje i domácí chovy. Jak ochránit dvorek

Podle stránek Státní veterinární správy se ptačí chřipka objevuje v Bulharsku, Polsku i v dalších zemích. A nedávno...

HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy
HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy

Přihlaste se do testování a vyzkoušejte houbičky PUR Active, které se nemusíte bát použít ani na povrchy, jako je teflon a sklokeramické desky.

Najdete na iDNES.cz