Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve čtvrtek uvedlo, že povolení bylo vydáno bez ohledu na rizika plošné aplikace. Ministerstvo zemědělství ho totiž o stanovisko k rizikům plošné aplikace přípravku Stutox II (rodenticid určený k hubení hlodavců) sice požádalo, nicméně na odpověď nečekalo. ÚKZUZ bez konzultace s MŽP povolení 5. srpna vydal, s platností do 2. 12. 2019.
Ohrožení jsou nejen ptáci |
Přitom i MZe na svých webových stránkách ještě letos na konci května konstatovalo, že hraboš polní patří mezi druhy s pravidelnou gradací, která se v našich podmínkách opakuje ve dvou až čtyřletých cyklech, není tedy ničím výjimečným. A zemědělcům doporučovalo se situaci přizpůsobit vhodnými postupy. „Momentálně se proti přemnoženým hlodavcům nedá využít žádné zaručené ochrany. Chemický postup je možný tam, kde jsou výskyty lokálně na střední úrovni. Tam kde dochází k významným škodám bude mít ošetření jen částečný efekt. Je však možné doporučit náhradu obilnin včetně hlubokého zpracování půdy pomocí dlátového kypřiče s následným upěchováním půdy tak, aby došlo k co největšímu narušení nor a likvidaci dospělých hrabošů.“
Dalším problémem je, že ÚKZUZ povolil použití rodenticidu nejen na orné půdě. Přípravek Stutox II obsahující fosfid zinečnatý – který v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití – dostal zelenou i v ovocných sadech, na vinicích či v remízcích a polních příkopech.
Jed je nebezpečný i pro člověka, pozor i na psy a kočkyNebezpečí otravy platí nejen pro volně žijící živočichy, ale i pro domácí zvířata jako jsou psi a kočky. Ti mohou na takto ošetřených plochách pozřít přímo jed, případně sežrat uhynulé otrávené zvíře. V jedem ošetřených oblastech je třeba dbát zvýšené opatrnosti, ohrožen může být i člověk. V takto ošetřených sadech či příkopech například nelze sbírat ani spadané ovoce. Proto sledujte informace o položení jedu (tato informace je ze zákona povinná). |
Pondělní povolení trávení hlodavců plošně rozhozeným jedem proto vyvolalo okamžitou vlnu nevole u ornitologů, krajinářů, ochránců zvířat i některých zemědělců. Do zdravé krajiny podle nich nepatří ani hojně používané pesticidy, natož další jedy. Ve čtvrtek se proti rozhodnutí ohradilo i MŽP.
Jak bojovat s hlodavci? Rozumné řešení existuje  Český svaz ochránců přírody doporučuje zemědělcům, sedlákům i farmářům vyhnout se aplikaci rodenticidu a bojovat proti hrabošům tradiční osvědčenou metodou – orbou. „Kromě toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, zároveň také podpoří tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě. V místech s nedostatkem stromů mohou zároveň podpořit přirozené predátory hrabošů tím, že jim do polí instalují přenosné posedy, tzv. berličky. Predátoři pak budou moci lovit hraboše i v místech, kam by z okrajů polí nedohlédli,“ radí Petr Stýblo. |
Právě MŽP zemědělce v souvislosti s povolením plošné aplikace rodenticidu právnické i fyzické osoby upozorňuje, že povolení vydaná ze strany ÚKZUZ podle zákona o rostlinolékařské péči nijak nenahrazují nezbytná povolení či jiné správní akty, která musí zemědělci při aplikaci STUTOXu dodržovat.
Plošné použití tohoto jedu totiž může mít nedozírné následky. Nejen ornitologové považují trávení hrabošů za krajní a nebezpečné řešení a upozorňují, že s hlodavci by si lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů.
„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické. Ta dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy.
S hraboši umí zatočit sýček  Populace kriticky ohroženého sýčka obecného letos významně posílila právě díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Ornitologové varují, že jsou v ohrožení života všichni ptáci – především poštolky, káňata, sýčkové, kalousi, ťuhýci, volavky – i mnoho dalších živočichů, kteří se hraboši živí. |
„Aplikace rodenticidu Stutox II povoleným způsobem povede nejenom k hynutí hrabošů, ale i všech dalších obratlovců, kteří granulky Stutoxu pozřou. A také živočichů, kteří pozřou otrávené hraboše. Zemědělci tak paradoxně zahubí zvířata, na která jim stát přispívá z dotací, jako jsou třeba koroptve,“ upozorňuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
A jed podle něj vyhubí i lovnou zvěř – jsou prokázány otravy bažantů, zajíců i třeba srnčí zvěře po pozření aplikovaných granulí. Myslivci už hlásí první úhyny a snímky těchto uhynulých zvířat již kolují po sociálních sítích. Bezprostředně ohrožení jsou čápi, káňata, poštolky, další dravci i mnoho druhů sov včetně těch supervzácných a chráněných jako jsou sýčci či pustovky.
„Ti všichni se totiž hraboši živí. A malátní a motající se otrávení hraboši jsou pro ně tou nejjednodušší kořistí. Zejména tam, kde jsou hraboši přemnožení, se tito predátoři ve velkém soustřeďují,“ vysvětluje Petr Stýblo.
Kontrola zemědělců v terénuKdokoli může v terénu zkontrolovat, zda zemědělci aplikují přípravek v souladu s nařízením. Mají za povinnost rozptylovat granule jedu rovnoměrně, nikde nesmějí být hromádky, stejně tak musí denně odstraňovat uhynulé hraboše. „Pokud zjistíte, že na poli leží hromádky granulí, uhynulí hraboši či jiná uhynulá zvířata, pošlete foto na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a v kopii na ČSO,“ vyzývají veřejnost ornitologové. |
Proto i ČSOP upozorňuje zemědělce, že povolení vydané ÚKZUZ k aplikaci pesticidu nestačí. „Před každým použitím pesticidu je nutné splnit podmínky dané zákonem o ochraně přírody a krajiny tak, aby se eliminoval dopad tohoto jedu na ostatní živočichy. Vzhledem k nebezpečnosti Stutoxu pro veškeré obratlovce však je splnění těchto podmínek prakticky nemožné. Pro zemědělce by každopádně mělo být výhodnější a bezpečnější proti přemnoženým hlodavcům aplikovat obyčejnou orbu,“ uvedl Stýblo.
Protože jde o zásah do biotopu chráněných druhů s následkem smrti těchto živočichů zakázaný zákonem o ochraně přírody a krajiny, je nutné, aby ten, kdo jed aplikuje, měl z tohoto zákonného zákazu předem udělenou výjimku. Bez ní se v některých případech vystavuje pokutě až dva milion korun. A pokud mu orgán ochrany přírody předem výjimku vydá, hrozí mu další sankce, jestliže k úhynu chráněných druhů v důsledku aplikace jedu dojde.
