Právě kvůli sýčkovi letos Česká společnost ornitologická (ČSO) udělala výjimku při vyhlašování titulu Pták roku, který obvykle uděluje široce rozšířeným ptačím druhům. A naopak ho pro rok 2018 získal ohrožený sýček obecný.
„Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky. Naopak, se zbývajícími 100 až 130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti, proto si tento opeřenec zaslouží naši pozornost,“ uvedl Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO).
Ještě na začátku dvacátého století byl přitom sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. Odhady hovoří o desítkách tisíc hnízdících párů, což se ale vlivem intenzifikace zemědělství dramaticky změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka, což se týká celé střední Evropy.
Poznejte sýčka: SOVÍ NOCI dnes v Praze, Plzni, u BrnaSpolu s dobrovolníky Česká společnost ornitologická připravila speciální sérii nočních vycházek, kde se dozvíte mnoho zajímavého nejen o sýčkovi, ale i dalších sovách. Na úvodní povídání navazuje dobrodružná noční výprava za sovami v okolí (jejich podrobný přehled zde). |
Dramatický úbytek, který by mohl rychle dospět k úplnému vymizení této charismatické sovy z české krajiny, nechtějí připustit ornitologové ani veřejnost, která pomáhá při jeho záchraně i finančně, dosud se vybralo přes půl milionu korun.
Typická silueta sýčka proti podvečerní obloze.
Sýček na nočním lovu (Březno)
Noční lovec sýček obecný.
Díky tomu mohou specialisté z ČSO vyvěšovat sýčkům bezpečné budky, zabezpečovat hnízdiště a starat se o místa, kde sovy loví potravu. „Lidé se tak zapojují do ochrany ohrožených sov a tvoří s terénními pracovníky ČSO jeden velký tým,“ popisuje Lucie Hošková, fundraiserka ČSO.
Sýček obecný (Athene noctua)Je shora hnědošedý s velkými světlými skvrnami, charakteristická je pro něj velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání znějící jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. U nás je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou poblíž pastvin, kde loví potravu: drobné obratlovce i větší bezobratlé živočichy, které vyhlíží z posedu. Ztráta lovišť a tedy i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé, proto pak vyvádějí méně mláďat. Původní dutiny ve stromech už v ČR k hnízdění prakticky nevyužívá, kromě budek hnízdí v různých dutinách uvnitř lidských staveb, nejčastěji v zemědělských objektech, v zástavbě vesnického typu, ale dokonce i v panelácích - sýček už u nás totiž vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky. |
„Na vhodných místech vyvěšujeme speciální zabezpečené budky. V letošní sezoně je k hnízdění využilo osm párů sýčků a minimálně na čtrnácti dalších místech sovám poskytly alespoň úkryt a místo k odpočinku,“ popisuje hlavní koordinátor ochrany sýčka Martin Šálek z ČSO.
Získané prostředky ČSO dále využije i na odstraňování člověkem vytvořených pastí, péči o potravní teritoria a vytvoření dalších nových hnízdních příležitostí. Budky se přitom nerozvěšují nahodile, ale cíleně do míst, kde se sýčci zdržují nejčastěji a kde je největší šance, že sovy budku osídlí.
Mláďata sýčků to totiž po opuštění hnízda nemají vůbec lehké. „Jen malé procento se jich dožije dospělosti a bohužel velmi často najdou smrt zcela zbytečně: v sudech s vodou, nádržích s melasou, ve vertikálně stojících trubkách či okapech ústících do kanálků pod zemí. Což jsou pasti uměle vytvořené člověkem, které by každý mohl na své zahradě snadno zabezpečit,“ apeluje na všechny Martin Šálek.
 I zdánlivě neškodný lavor s vodou se může stát pro sýčka smrtící pastí. Jako ten na snímku.  Nádoby na vodu lze jednoduše zajistit, aby se pastí pro sýčky či jiné živočichy nestaly. |
Nejde přitom jen o bezpečnost sýčků, z nichž pětina nachází smrt v nejrůznějších nádržích, ale i dalších zvířat včetně domácích.
Při péči o zbývající sýčky proto odborníci z České společnosti ornitologické kladou velký důraz právě na odstraňování technických pastí. „Ve spolupráci s farmáři zabezpečujeme vodní nádrže, pokládáme stojící roury nebo plánujeme polepit vybrané skleněné plochy, které se nacházejí v blízkosti hnízdících sýčků,“ popisuje Šálek z ČSO. Věří, že si lidé začnou více všímat podobných nástrah i ve svém okolí.
