Po vstupu do EU začalo v Česku rychleji ubývat ptáků, zjistila studie

aktualizováno 
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé.

Skřivan polní (Alauda arvensis) | foto: Profimedia.cz

Na závěr studie upozornila i Česká společnost ornitologická (ČSO). Počet ptáků je považován za významný ukazatel životního prostředí a rozmanitosti přírody. V Evropě se populace polních ptáků snižují už od 70. let minulého století. 

„Tempo poklesu bylo vyšší v západoevropských zemích a dávalo se do souvislosti s jejich zapojením do Společné zemědělské politiky EU. Ta je založená na dotacích podporujících co největší produkci zemědělských podniků,“ uvedli ornitologové. 

Ukazatel stavu přírody

Počet ptáků zemědělské krajiny je považován za významný ukazatel zdraví přírody. Jejich stavy jsou součástí pravidelné zprávy o stavu životního prostředí, kterou vydává jednou ročně ministerstvo životního prostředí. 

Ta nejčerstvější uvedla, že od roku 1982 do loňska klesl počet ptáků zemědělské krajiny o 33,5 procenta, zatímco populace lesních druhů se snížily o necelých 15 procent. Do sčítání je zahrnuto několik desítek ptačích druhů, které jsou pro pole či lesy typické.

Kvůli zvýšení výnosů se používají účinnější hnojiva a pesticidy, mizí přírodní biotopy a pro ptáky to znamená omezení potravní nabídky a ztrátu přirozených sídlišť, jak vysvětlil hlavní autor studie Jiří Reif.

Podle Reifa se nejprve zdálo, že ve východoevropských zemích nebude ztráta biodiverzity tak výrazná jako v západní Evropě, hlavně proto, že po pádu totalitních režimů se v 90. letech zemědělství nezintenzivňovalo a počet ptáků dokonce nějakou dobu rostl. Po zapojení do EU se však jejich stavy začaly snižovat. Vědci pro porovnání situace využili data od 80. let. 

Po vstupu do EU množství polních ptáků neustále klesá.

Po vstupu do EU množství polních ptáků neustále klesá.

„Dobrovolní spolupracovníci ptáky sledují již od roku 1982 a data pokrývají dostatečně dlouhou časovou řadu před vstupem Česka do EU i po vstupu. Zároveň jsme analyzovali i vývoj hektarových výnosů plodin pokrývajících většinu orné půdy jako měřítko intenzity zemědělství,“ uvedl hlavní autor studie. 

Zatímco výnosy se po vstupu do EU zvýšily zhruba o čtvrtinu, počet ptáků klesl o 30 procent. Vědci prověřovali i další možné příčiny poklesu, vstup do EU se však podle nich ukázal jako hlavní faktor. „Ukazuje se také, že čím vyšší je v jednom roce intenzita hospodaření, tím méně polních ptáků zjistíme v roce následujícím, a to bez ohledu na počasí,“ uvedl dále Reif.

Podle vědců se tím jasně ukazuje, že společná zemědělská politika má na přírodu v Česku neblahý vliv. Měla by podle nich dávat větší důraz na zachování živé přírody. 

Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka Evropskou unii potřebujeme, ale zemědělská politika vyžaduje reformu. V současné době je podle ornitologů na takovou debatu vhodná doba, protože se vyjednává rozpočet na nové programovací období pro roky 2021 až 2027.

Autoři: ,

Nejčtenější

Jídlo se má zapíjet, klidně i ryba mlékem. Panák na vytrávení je však zlo

Pivo je oblíbené zejména v kombinaci s obtížněji stravitelnými pokrmy. Ty jsou...

Zatímco Francouzi a Italové při jídle obvykle sáhnou po sklence vína, drsní seveřané dávají přednost...

Chtěla kocoura na mazlení, on na ni místo toho útočí. I na vnoučata

Ačkoliv působí jako agresor, podle Kláry kocour Mazlík ve skutečnosti jen...

Šestiletý kocour důchodkyně z Milevska se sice jmenuje Mazlík, ovšem jakémukoliv souznění se svým jménem se úspěšně...

Gastronomie je náhradní vojenská služba, řekl Pohlreich v Rozstřelu

Zdeněk Pohlreich v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel.

Zdeňka Pohlreicha znají mnozí jen díky roli televizního šéfa, kterou loni po deseti letech s úlevou opustil. Další ho...

V Ugandě staví odolná kola z bambusu. Vydrží víc než z oceli nebo hliníku

Noordin Kasoma z Ugandy se rozhodl vyrábět kola z bambusu.

V Kampale, která leží v africké Ugandě, žije Noordin Kasoma, který se rozhodl pro neobvyklou výrobu kol. Místo dnes...

Kysané zelí je vitaminová bomba, kterou si snadno vyrobíte doma

Kysané zelí je vitaminová bomba, která od pradávna sloužila přes celou zimu...

Udělejte si zásoby vitaminů na zimu a rozjeďte pořádný zelný proces. Návod je zároveň fermentačním autopilotem, který...

Další z rubriky

Vánoční pozorování krmítek ukázalo, že vymírají dosud běžní kosi černí

Kos černý, ještě loni jeden z nejběžnějších ptáků u nás, se při vánočních...

O Vánocích již tradičně proběhlo pozorování ptáků na krmítkách v rámci programu Živá zahrada, který rozjel Český svaz...

Farma Naděje nedělá rozdíly mezi „jedlými“ a „nejedlými“ zvířaty

Luna. Kůzle zachráněné z pastviny se zlomenou nohou. Bez pomoci by uhynula,...

Domov zachráněných bytostí. To se skví v záhlaví webových stránek Farmy Naděje, kde nacházejí pomoc především...

Sčítání ptáků na krmítkách ukázalo, že je opět okupují i hejna vrabců

Brhlíka lesního na krmítku poznáte spolehlivě, jak podle chování - často šplhá...

Do historicky prvního celoplošného sčítání ptactva na krmítkách se první lednový víkend v Česku zapojily tisíce...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz