Pěstovat plodiny pro biopaliva na orné půdě je špatně, řekl expert v Rozstřelu

  17:00aktualizováno  11. dubna 12:31
Pesticidy v pitné vodě či v potravinách se bohužel staly součástí našich životů. Jak stav krajiny ohrožuje všudypřítomná chemie a lze se bez ní v zemědělství obejít? Na tyto otázky odpověděl v Rozstřelu profesor Jakub Hruška, který se věnuje problematice ochrany přírody a ekologii zemědělské krajiny.

„Tak jak dnes žijeme, bychom bez chemie asi už žít neuměli,“ konstatoval na úvod Rozstřelu. „Přitom jsme se nechali ukolébat, že chemikálie neškodí, že se rychle rozkládají,“ uvedl s tím, že tomu tak úplně není. Stačí vzít na přetřes kohoutkovou vodu. „Kvalitní je, ovšem obsahuje rezidua hormonální antikoncepce z moči žen. Následkem je feminizace například u ryb,“ konstatuje Jakub Hruška.

„Problémem našeho zemědělství je, že je orientováno jen na výkon,“ konstatuje Hruška. Spolu s tím, že zemědělci často hospodaří na cizím, tedy na pronajatých polích, která jim nepatří. Je jim tedy jedno, co s touto půdou do budoucna bude. Proto je podle něj vrcholně nespravedlivé rozdělovat dotace čistě podle velikosti obhospodařované plochy.

Fotogalerie

„A používají glyfosáty jako běžnou součást pěstebních postupů, paradoxně dokonce víc než je tomu v USA. Místo toho, aby se třeba strniště zaoralo a půda obohatila, jako se to dělalo dříve, použije se glyfosát na desikaci,“ uvedl Hruška. Přitom půdě chybí organická hmota. Proto neudrží vodu.

„Nejenže jsem přesvědčen, že příjem zemědělských dotací by měl být vázán na určitý způsob hospodaření s půdou a chování ke krajině. Dokonce si myslím, že by to měl stát přikázat,“ tvrdí zkušený přírodovědec. Podle něj je to jediná cesta, jak naši krajinu zachránit.

Vždyť nejen loňské suché a horké léto nám názorně předvedlo, nakolik jsme na přírodě závislí. Přesto tak málo respektujeme potřeby krajiny. A aktuální průběh jara? Opět je nadprůměrně teplo, sucho pokračuje. Pokud něco ve svém přístupu k půdě a ke krajině nezměníme, nemůže to podle odborníka skončit dobře.

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., (*1964)

Věnuje se problematice ochrany přírody a krajiny, ekologii zemědělské krajiny, změně klimatu a vlivu pesticidů či kyselého deště na vodu, půdu i naše lesy. Je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze, pracuje pro Českou geologickou službu a Ústav výzkumu globální změny AV ČR.

Profesor Hruška nabídl další paradoxní příklad: „Praha má dvě kompostárny a přitom má problém udat kvalitní kompost zemědělcům. Nabízí ho zadarmo a zemědělci ho odmítají, protože by na jeho zapracování do půdy museli použít techniku.“ Takto to opravdový zemědělec nikdy vidět nemůže, musí myslet do budoucna, aby půda uživila i další generace.

Pěstování plodin pro biopaliva by mělo co nejdříve skončit

„Lakmusovým papírkem toho, jak s danou půdou a krajinou hospodaříme v posledních dekádách, je ubývající množství hmyzu, motýlů, žížal, polního ptactva,“ konstatuje Hruška. „Proto také Česká společnost ornitologická přišla formou petice s výzvou Vraťme život do krajiny.“

A otázka biopaliv? Pěstovat na orné půdě plodiny pro biopaliva místo potravin je jednoznačně špatně. „V tomto směru je však nejprve nutné změnit evropské směrnice, pak lze teprve zjednat nápravu,“ konstatuje. A právě Češi by se o to podle něj měli v Bruselu zasadit. „Mistři světa v pěstování řepky jsme totiž my, ne Rakousko,“ uzavřel téma profesor Jakub Hruška.


Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve velikonočních tradicích

Kraslice Jaroslavy Vaňousové z Chebu zdobené drátkováním

Velikonoční svátky výrazně provázejí tradice. Mnohé z nich se ale udržují pouze lokálně a některé zvyky dokonce už...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Další z rubriky

Atlas bylin: Při kašli, chřipce, nachlazení nad kerblík či brutnák není

Atlas bylin - 1. díl

Infekční záněty dýchacích cest se dají chytit kdykoli, ale nejvíc řádí na jaře a na podzim. Zmírnění nepříjemných...

Atlas bylin: Bylinky stres a úzkost odplaví a spánek se dostaví

Atlas bylin - 3. díl

Psychické vypětí, vyčerpanost, úzkostné stavy, deprese a poruchy spánku jsou především důsledkem...

Obří cornwallský rododendron už kvete. Vyrostl z jediné rostlinky

Obří rododendron v zahradě South Lodge Hotel v Horshamu vyrostl z jedné...

Sto dvacet let starý rododendron, který zasadil cestovatel Frederick Du Cane Godman, jezdí obdivovat lidé z celého...

Najdete na iDNES.cz