Jízdu se psím spřežením si lidé dříve spojovali hlavně s romantikou drsného zasněženého severu a dobou dobývání zlata na Aljašce. Psi od pradávna sloužili jako nezbytný dopravní prostředek při lovu tuleňů v Grónsku a využívali je dobyvatelé Severního a Jižního pólu.
Mushing je hlavně adrenalin
Dnes jízda se psím spřežením představuje pro mnohé výjimečný sportovní zážitek se spoustou adrenalinu, pro chovatele je to hlavně požitek ze zábavy v přírodě. Amatéři zapojují své čtyřnohé miláčky do obyčejných sáněk.
Radost z jízdy pak mají hlavně děti. "Při zimních radovánkách je omezením pouze zdravý rozum. Je mnoho plemen a voříšků, které se k tažení nehodí, ale také těch, kterým takový druh pohybu zpříjemní život. Jde hlavně o kontakt s rodinou při hrách," řekl chovatel a cvičitel Radek Kryštof.
Kynologové ale upozorňují, že laik by se před prvním upnutím psa do postroje měl poradit s odborníkem. "Před prvním kontaktem psa se sáňkami bych určitě nezkušeným radil navštívit kynologa, který zjistí, zda se pes hodí k takovému sportu, poradí s rozcvičkou a zátěží, jaká je pro dané plemeno vhodná," zdůraznil Kryštof.
"Hodně rodin si pořídilo severského psa, kterého chovají doma pod stolem, což je špatně," uvedl kynolog. Za uplynulých dvacet let se toho podle něj dost změnilo, křížením vznikly nové vyšlechtěné rasy. "Někdo na závody přiveze zvíře, které by přežilo v severské pustině, a jiný psa ve speciálním oblečku, protože nesnáší zimu. Právě ten ale určitě vyhraje, protože je nejrychlejší," podotkl Kryštof.
Běhat se spřežením se dá i bez saní
V Česku chovají psy pro závody spřežení asi tři až čtyři tisícovky lidí. Za sezonu se odjede kolem 40 závodů, některé na sněhu, další s kárkami. Vedle obvyklých arktických typů psů se k tažení používají i dobrmani, setři, kolie, springr-španělé a další. Dokonce boxeři byli úspěšně cvičeni pro saně.
Pes, který váží 25 kilogramů, by měl lehce utáhnout po rovině 50 kilogramů bez známky námahy. Jeden samotný pes může pomáhat s taháním nákupů, pošťáci na sáňky v horských oblastech nakládají balíky a cvičená smečka je žádanou atrakcí na různých slavnostech.
"Důležitá je zkušenost majitelů. Odborník poradí co dělat, aby člověk neublížil zvířeti, nutná je před prací rozcvička, zátěži musí odpovídat také strava," řekl Kryštof. Pokud chovatel základní pravidla zvládne, je tažení sání zábavou pro všechny.
Speciální sáně, jejichž cena začíná na 6 tisících korun, nejsou pro amatéry potřeba, ale dobré je, aby měly brzdu. Kdo nemá psa, ale chce si jízdu se psím spřežením vyzkoušet, může využít nabídku cestovních agentur. Víkend pro dvě osoby v Krkonoších spojený s mushingem vyjde zhruba na 3 tisíce korun.
Smůlu už nemají ani ti, kteří si chtějí užít sportu se psem a sníh v jejich okolí chybí. Místo sáněk lze pořídit vozík nebo vyzkoušet takzvaný caniscross, při kterém běží člověk a jeho pes po vytyčené trati, či bikejöring, což je podobná disciplína, jen člověk neběží, ale jede na kole. Tyto sporty se před lety vyvinuly právě jako odnož závodů psích spřežení a Češi v nich patří mezi světovou špičku.
