Göttingenská miniprasátka jsou nesmírně inteligentní zvířátka a umějí být úžasnými společníky. Na druhou stranu ale majitel musí počítat s tím, že se nechovají stejně jako pes. "Máme doma ještě jezevčíka, na rozdíl od něho náš Hektor není věrným společníkem, je svéhlavý a nutí nás, abychom se mu podřizovali," tvrdí pražská chovatelka Veronika Žáková, se kterou jsme natočili naše video.
Její slova potvrzuje i majitelka prasátka Karkulky, které je už mediální hvězdou s fotografiemi na nejedné titulní straně: "Je důležité nenechat si prasátko takzvaně přerůst přes hlavu. Byla jsem na návštěvě u chovatelky, jejíž prasátko bylo naprosto úžasné, ale její domácnost se stala jeho otrokem. Proto bych poradila všem, kdo o pořízení uvažují: víme, že prase nebude nikdy v pozici podřízenosti, je třeba ale nepřekročit alespoň pozici rovnocenného vztahu s člověkem," radí Martina Katzerová.
Neukojená zvědavost
Prasátko je zvědavé a lstivé. Například velmi rychle pochopí, že nesmí otevírat ledničku a samovolně se obsluhovat, přesto to bude stále zkoušet (skoro jako my lidé při půlnočním "Calex Open"). Jakmile ho necháte samotné v bytě, například když půjdete do zaměstnání, pomstí se za samotu tím, že naschvál udělá v bytě nepořádek. Výchovné metody nepomáhají, totéž se bude opakovat pokaždé.
Prasátka vyžadují téměř nepřetržitý kontakt s majitelem - pak jsou úžasná! Svoji inteligenci ale nepoužijí k tomu, aby vám udělala radost. Používají ji téměř výhradně ve svůj prospěch. Přistrčí si židli ke stolu, aby se dostala k jídlu. Posunou si na zahradě lehátko do stínu, když už jim je na slunci horko. Přemístí si do stínu i misku s vodou, aby ji neměla teplou. Bez povšimnutí vniknou do spíže, když ji zapomenete zavřít, nenápadně za sebou zabouchnou dveře a budou hodovat na zásobách.
Cestování v pohodě
Prasátka dobře snášejí jízdu autem. Pro případ, že by se prasátko zaběhlo, je dobré nechat ho očipovat a hlavně pojistit! Více informací získáte na www.narodniregistr.cz (Národní registr majitelů zvířat) v sekci registrace. Při cestování s prasátkem si dejte pozor na veterinární předpisy pro přesuny prasátek, více na internetových stránkách www.svscr.cz (Státní veterinární správa České republiky).
Sehnat veterináře
Je trochu problém najít prasátku "obvoďáka". Hodně veteriářů nemá s podobnými zvířaty praxi; vzhledem k tomu, že chov miniprasátek není u nás ještě tak rozšířený jako například v Německu, je zkušeností méně. Navíc ne každý městský veterinář specializující se spíše na psy, kočky, křečky či morčata je ochoten oprášit skripta ze školy a hledat nové informace na internetu.
Volba správného lékaře je velmi důležitá, protože i tak banální zákrok jako odběr krve je u prasátka velký problém.
Očkovat dvakrát ročně
Podle dostupných informací by se mělo prasátko očkovat 2x ročně, zapomenout by se nemělo ani na očkování proti července. Proti KMP (klasický mor prasat) a AN (Aujeszkyho nemoc) se v naší zemi neočkuje, protože patříme mezi země, kde se tyto nemoci nevyskytují. Z vlastní iniciativy je možné nechat prasátko očkovat i proti vzteklině. Není to sice nařízeno, ale z preventivních důvodů (kdyby někoho poranilo) je to lepší. Vakcína proti vzteklině kryje očkované prasátko 2 roky. Dále je potřeba prasátko pravidelně odčervovat.
Neméně důležitá je otázka kastrace. Většina majitelů prasátek v zahraničí kastraci doporučuje. U prasátek chovaných jako pet zvířata v USA je kastrace dokonce zákonem nařízena.
U prasečí slečny je třeba rozhodnout se velmi rychle - dokud je malá. Čím je prasečí slečna větší, tím se prodlužuje doba pooperační rekonvalescence a stoupá riziko komplikací. Kastrace u prasečích slečen se doporučuje hlavně z preventivních důvodů - jsou náchylné k chorobám reprodukčních orgánů. U prasečích kluků na věku zas tak nezáleží. I když čím dřív se rozhodnete, tím líp.
Pohyb a střídmá stravaGöttingenské miniprasátko je třeba venčit třikrát denně. Podle veterinářů se doporučuje krmit ho hlavně zeleninou, jako doplněk slouží i granule. Obvykle by mělo dorůstat váhy kolem 20-30 kilogramů, váha ale nakonec může být klidně i vyšší. Velmi totiž záleží na životosprávě a hlavně dostatku pohybu. Není proto výjimkou, když z miloučkého tříkilového dětského prasátka po několika letech vyroste 70kilový cvalík. |
