kopytník evropský
| foto: Profimedia.cz
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Víte, že...
Semena kopytníku obsahují bílé masíčko, které je velkou pochoutkou pro mravence. Mravenci semena roznášejí a tím přispívají k šíření rostliny.
|
Popis: Vytrvalá rostlina velmi malého vzrůstu. Dorůstá do výšky jen kolem deseti centimetrů. Na světě najdeme něco kolem 60 druhů. Pochází z Evropy, Sibiře a Kavkazu. Často se používá jako podrost pod keře, zpočátku roste pomaleji, avšak jakmile zakoření velmi rychle se začne rozrůstat. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, silně chlupatá. Listy ve tvaru ledviny jsou tmavozelené, dlouze řapíkaté, svrchu lesklé. Povrch je kožovitý a chlupatý. Květy zcela skryty pod listy mají tři cípy, z vnějšku hnědavé, uvnitř purpurové. Tvarem jsou podobné zvonečkům. Výrazným znakem je, že voní silně po pepři. To způsobuje silice obsažená v rostlině. Dále obsahuje asaron, třísloviny, pryskyřici, škrob, sliz, organické kyseliny, minerální látky a glykosid. Tím je rostlina zařazena mezi toxické. Při požití většího množství se dostaví prudké zvracení a průjem, podráždění ledvin, rozšíření zorniček a celková slabost. Pokud se rostlina zavčas nedostane z těla, otrávený umírá v kolapsu. Plod je vejčitá tobolka, uvnitř s hnědými semeny. Dnes se používá v malém množství ve formě prášku či tinktury při suchém a dráždivém kašli, uklidňuje, tlumí bolest při migrénách, působí močopudně a zvyšuje střevní peristaltiku. Je zcela zakázaná v těhotenství, velké nebezpečí potratu.
Stanoviště: Roste na půdách silně humózních, vlhkých, hlubokých, především vápenatých. Rostlině vyhovuje stín či polostín. Najdeme ji v listnatých a jehličnatých lesích, křovinách, roklinách nebo podél potoků.
Výskyt: Vyskytuje se po celé Evropě kromě jižní části, tam jen v horských oblastech. V ČR se vyskytuje po celém území.
Období květu: Kvete od března do května.
Ohrožení: Není ohrožen.
