Otvírání se jmenuje Smarwi (původní článek o funkcích chytrého okna najdete zde) a když ho připojíte do wi-fi sítě, odkudkoliv ho můžete otevřít či zavřít, například když hrozí, že bude pršet.
„Ono je velmi zajímavé a zábavné prototypovat nějaký výrobek, ale my jsme si teď zažili, že je to jen jedna třetina práce. Druhou třetinou je převést ho do sériové výroby a poslední je dokázat vytvořit podporu pro uživatele,“ popisuje jeden ze zakladatelů Hynek Bury.
Podle něj se z neúspěšné internetové kampaně na serveru Indiegogo poučili. „Mnozí lidé si nedokážou reálně představit, co by jim takové okno mohlo přinést a naopak mnozí z těch, kteří by ho skutečně potřebovali, na podobné stránky nechodí. Navíc je systém navržení pro eurookna, takže nám vypadl celý americký trh, kde jsou lidé přece jen víc zvyklí sledovat crowdfundingové kampaně,“ tvrdí.
Nakonec tedy sebrali vlastní úspory a začali hledat dodavatele jednotlivých komponentů. Což se občas ukázalo jako oříšek, protože například formu na plasty v Česku umí vyrobit mnoho firem, ale zakázky je zajímají v počtu statisíců kusů, nikoliv ve stovkách. Stejně tak je problém nechat si navrhnout krabici, kde přístroj uložíte pro odeslání. Dodavatel ji umí vyrobit, ale před zadáním výroby se musí do detailu vymyslet. A člověk, který s tím nemá osobní zkušenost, musí využít služeb výrobce, což stojí zase peníze navíc.
Ukazuje se, že chytré okno nakonec oslovuje jiný okruh lidí, než jeho tvůrci původně zamýšleli. Ne „frikulíny“, kteří milují nové technologie, ale spíše lidi starající se o důkladné větrání a kvalitu vzduchu ve své domácnosti. Například je možné ho spojit s meteostanicí Netatmo, která dokáže měřit obsah CO2 ve vzduchu. Okno se automaticky otevře, jakmile obsah oxidu uhličitého v místnosti neúměrně stoupne. To by mohlo pomoci například ve školách, kde se o kvalitě vzduchu v poslední době diskutuje.
Chytré využití protokolů
I základní sada, která stojí necelé tři tisíce, obsahuje ovládání okna, umístěné na spodní hraně okna. Takže třeba lidé na vozíku na něj snadno dosáhnou a větračku mohou ovládat.
Okno samotné funguje tak, že může přijímat podněty z jakýchkoliv externích senzorů. Když tedy někdo používá jeden z protokolů pro chytrou domácnost, může okno připojit do svého systému.
Stejně tak je možné připojit okno do cloudu a využít služby IFTTT. „Vlastně si připojíte okno například na předpověď počasí. Když se zvýší předpověď na velkou pravděpodobnost deště, okno se automaticky zavře. Prostě si nastavíte sami, jak se má okno chovat, když...,“ vysvětluje. Cloud se pak chová jako vnější senzor.
Je však možné dokoupit si i vnitřní senzory, které už na trhu existují, a propojit je se systémem. Ty pak budou kontrolovat vnitřní prostředí. Ale stejně tak je možné si úplně obyčejně naplánovat větrání v časovém intervalu s tím, že zároveň bude reagovat na „poplach“ v případě deště.
