Chleba používám jako modelovací hmotu, popisuje mladá šperkařka Lhotská

aktualizováno 
Snubní prstýnky nebo náušnice se dají vyrobit na základě různých vzorů. Ovšem Eliška Lhotská je dokáže vytvořit podle předlohy z obyčejného chleba. Jsou to otisky naší historie, kterou možná zapomeneme, prozradila týdeníku 5plus2.

Ukázky z tvorby Elišky Lhotské z edice New Archeology | foto: Taja Spassková

„Kdo se nespokojí s chlebem, nespokojí se s lidmi,“ říká jedno staré české přísloví. Chléb má mezi potravinami výjimečné postavení odjakživa. Stačí připomenout tradiční slovanské uvítání, které provázel, co paměť sahá, právě chléb a sůl. 

Fotogalerie

Láskyplný cit vyvolává i u mladé umělkyně Elišky Lhotské z Prahy. Ta význam chleba posunula dál a vytváří díky němu unikátní šperky. 

„Chleba využívám jako modelovací hmotu. Šperky poté odlívám do zlata nebo stříbra. Jsou to vlastně takové otisky naší historie, kterou možná zapomeneme,“ popisuje autorka. 

„Tyto ‚chlebové šperky‘ připomínají ty pravé hodnoty, na které by neměl člověk zapomínat. Model, který vznikne z chleba, má zajímavou organickou strukturu. Ty nejpovedenější formuji a převádím do drahého kovu,“ vysvětluje autorka.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Chléb jako materiál pro výrobu „mustrů“ na šperky si designérka nevybrala náhodou. Vnímá ho jako určitý symbol životní podstaty, morální hodnoty, která po staletí propojuje nejen členy úzkého rodinného kruhu, ale lidi obecně. 

„Mám chleba prostě ráda. Je to všední věc a zároveň velké bohatství, což si třeba lidé v dnešní době konzumu neuvědomují a tím o něco významného přicházejí. Nejlepší chleba je ten, který je namazaný z lásky,“ říká třicetiletá umělkyně.

Šperk s vlastní myšlenkou

Výroba šperků pomocí těsta „božího daru“ je pro Elišku Lhotskou formou vlastního uměleckého a výrazového prostředku. „Prsteny nebo třeba náušnice využívám jako nositele určité myšlenky, nejen coby nositele samotné krásy. U šperků mi chyběl nějaký jejich příběh, tak jsem si ho u ‚chlebové‘ kolekce vytvořila. Vtisknutí určité myšlenky do své práce je dnešním designérům vlastní,“ poznamenává. 

Výrobky kromě toho, že ji živí, také ráda daruje. „Stejně jako je tomu v případě slovanské tradice s chlebem a solí i já předávám svým šperkem nějakou myšlenku základních hodnot. Kromě prstenu předám symbolicky i ten chléb, a to mě baví,“ zdůvodňuje.

Deset let učení i zábavy

Proměňovat chléb ve zlato tak, aby se takto vzniklé šperky lidem líbily, se Eliška Lhotská učila poměrně dlouho. „Byla to dlouhá cesta, která stála mnoho času, peněz i odříkání. Já však věřila, že se mé nápady jednou prosadí. A hlavně mě to bavilo,“ vzpomíná Eliška na posledních deset let života. Sama si vynalezla technologický postup, jehož pomocí dokáže své chlebové modely co nejvěrněji převést do kovové podoby a nyní je jejím výrobním know-how.

„Dnes už se výrobou a designem nejen chlebových šperků živím,“ dodává s tím, že zákazníci kupují hlavně snubní prstýnky a náušnice. „Mám v pražských Holešovicích v Přístavní ulici konečně vlastní ateliér, kde mě lidé mohou navštívit. Výroba páru zlatých snubních prstýnků trvá třeba měsíc. Vyjdou asi na šestnáct tisíc korun,“ přibližuje cenu. 

A mimochodem, jako se říká, že na topinky je dobrý chléb několik dnů starý, tak u výroby šperků to neplatí. „Nejlepší na modelování je chleba čerstvý. Při práci ho často i ujídám,“ uzavírá s úsměvem.

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Drsný bengálský kocour Max potřebuje vybít baterky, radila trenérka

Před návštěvou Kláry byl Max postrachem domácnosti: napadal ostatní tři kočky...

Manželé Raškovi z Třince postupně poskytli domov čtyřem nechtěným šelmám. Ke třem klidným kočkám přibyl jako poslední...

Cihla budoucnosti ušetří přírodu i peníze. Vyrobí ji z hlíny a kalu

Cihly vyrobené z recyklovaného kalu z čistíren odpadních vod.

Se zajímavým nápadem přišli vědci z australské univerzity RMIT. Když se cihlářská hlína smíchá s deseti až pětadvaceti...

Další z rubriky

Kutil postavil unikátní elektrickou tříkolku. Má za ni ekologickou cenu

Nakláněcí elektrotříkolka Františka Freise

Jaroslav Freis postavil unikátní naklápěcí tříkolku poháněnou elektromotorem. Vyhrál s ní kategorii Kutil v prestižní...

Vybrali jsme šest vítězů soutěže Nejen barevné proměny

Výherci soutěže Nejen barevné proměny 2018

Zúžit výběr výtvorů našich čtenářů zveřejněných v rámci soutěže Nejen barevné proměny na pouhých šest, které oceníme...

V Ugandě staví odolná kola z bambusu. Vydrží víc než z oceli nebo hliníku

Noordin Kasoma z Ugandy se rozhodl vyrábět kola z bambusu.

V Kampale, která leží v africké Ugandě, žije Noordin Kasoma, který se rozhodl pro neobvyklou výrobu kol. Místo dnes...

Najdete na iDNES.cz