Dědici se podle příbuzenského vztahu k zemřelému dělí do čtyř skupin. Vždy platí, že pokud nejsou dědici v jedné skupině, nastupují ti, kteří spadají do další. Když neexistuje ani v poslední skupině nikdo, kdo by měl na majetek nárok, všechno připadne státu.
|
|
V jakém pořadí se dědí:
1. skupina: manžel či registrovaný partner a děti (i osvojené či počaté a dosud nenarozené), když děti nežijí, tak vnuci
2. skupina: manžel (pokud nejsou děti), rodiče, spolužijící (například druh)
3. skupina: sourozenci (když nežijí, tak jejich děti), spolužijící (pokud není manžel ani rodiče)
4. skupina: prarodiče (když nežijí, tak tety a strýcové)
Možné modely dědických řízení
Manželka a dvě děti
- nejprve se vypořádá společné jmění manželů – půlka majetku připadne manželce, druhá půlka bude předmětem dědictví
-
manželova polovina majetku se rozdělí na třetiny
-
jednu třetinu získá manželka, druhou dcera, třetí syn
Manžel či manželka a děti patří do první dědické skupiny, všichni dědí rovným dílem. Kdyby měl muž ještě nějaké děti z předchozích manželství či za svobodna, mají na dědictví stejný nárok jako děti, které má s poslední ženou. Naopak, pokud vyženil nějaké potomky a neosvojil je, nevlastní děti v tomto případě nezdědí nic.
Manželka a rodiče
-
muž neměl žádné děti
-
nejprve se vypořádá společné jmění manželů – půlka majetku připadne manželce, druhá půlka bude předmětem dědictví
-
podle zákona manželka nemůže dědit v první skupině sama, takže když muž neměl děti, bude se dělit s jeho rodiči, žijí-li
-
manželka tentokrát dostane polovinu dědictví
-
druhou půlku získají rodiče zemřelého manžela
Pokud by s manžely žil ve společné domácnosti ještě někdo (například dítě manželky, které si muž neosvojil), bude se dělit s rodiči zemřelého rovným dílem.
Tři děti
- muž byl rozvedený, děti jsou ze dvou různých manželství
-
vše dědí děti rovným dílem, nezáleží na tom, z jakého jsou manželství
-
bývalé manželky nemají nárok na nic
-
ani případná družka nezdědí nic, a to ani když žila s mužem v době jeho smrti
Pokud ten, kdo zemřel, nemá manžela/manželku, ale měl děti, zdědí potomci všechno. Když se stane, že děti již nežijí, zdědí majetek vnoučata, jsou-li.
Družka a dva sourozenci
-
mužovi rodiče už zemřeli
-
družka i oba sourozenci získají třetinu majetku
-
pokud by již některý ze sourozenců nežil, právo na dědictví přechází na jeho děti (neteře, synovce), ty se o jeho podíl rozdělí rovným dílem
Družka není manželka, proto dědí jako spolužijící osoba – tedy člověk, který žil se zemřelým ve společné domácnosti minimálně jeden rok před smrtí a podílel se s ním na nákladech na živobytí. O dědictví se však musí ještě rovným dílem podělit se sourozenci svého druha. Pokud by muž žádné sourozence neměl, zdědí všechno sama.
Bratr a sestra
-
muž neměl žádné jiné příbuzné
-
sourozenci dědí rovným dílem
-
pokud by již některý ze sourozenců nežil, právo na dědictví přechází na jeho děti (neteře, synovce), ty se o jeho podíl rozdělí rovným dílem
Protože muž neměl manželku, registrovaného partnera ani žádné děti a jeho rodiče už zemřeli, dědí rovným dílem jeho sourozenci. Za sourozence se považují i ti, kteří mají společného jen jednoho rodiče.
Strýc a teta
-
muž neměl žádné jiné příbuzné
-
strýc a teta budou dědit rovným dílem
V tomto případě jsou dědici až ve čtvrté dědické skupině. V první řadě v ní dostanou vše prarodiče. Pokud už nežijí, přichází řada na jejich děti, čili strýce a tety zemřelého. Na jejich potomky (bratrance a sestřenice zemřelého) však už dědické právo nepřechází. Kdyby tedy ani strýcové či tety nebyli naživu, nikdo jiný už dědit nemůže a veškerý majetek propadne státu. Jediným způsobem, jak udržet majetek v rodině, je v takové situaci závěť.
