Investice do jádra by podle představ unijní exekutivy měly směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Česku by to tak usnadnilo dostavbu Temelína nebo rozšíření a obnovu bloků v Dukovanech.
Informaci přivítal premiér Petr Fiala. „Návrh EK zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál. Je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti,“ okomentoval Fiala.
Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi tzv. zelené investice, uvedly Financial Times. ČTK v původní zprávě informovala, že EK chce jádro zařadit mezi obnovitelné zdroje. |
Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.
Brussels proposes green label for nuclear and natural gas https://t.co/REj7StA054
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.
Očekává se podpora unijních zemí pro návrh
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi zelené podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.
Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Podle FT se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.
ANALÝZA: Evropa bez jasné vize. Proč se šéfové vlád neshodují na energii z jádra |
Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. Hospodářské noviny (HN) upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji. „Česká vláda požaduje další finance na rozvoj zdrojů na plyn nebo na předražené jaderné reaktory, které nebudou stát dříve než za 20 let,” řekl HN Ondřej Pašek z Hnutí Duha.
„České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu,“ komentoval zelenou investici ekonom Lukáš Kovanda.
To by podle něj znamenalo, že investice do takové energetiky jsou považovány za udržitelné. Banky by pak neměly podle Kovandových slov problém s jejich financováním a pojišťovny zase s pojišťováním. „Bez toho je například investice do jaderné energetiky extrémně riziková, což představuje fatální problém pro hospodářství typu českého, jež se bez jádra ve svém energetickém mixu do budoucna obejde jen těžko,“ podotkl Kovanda.
Evropa potřebuje jadernou energii
Za zahrnutí jádra mezi zelené zdroje lobbuje na úrovni EU předně Francie, k níž se připojují některé země jižní, střední a východní Evropy, včetně Česka. Četní vrcholní politici v EU, například představitelé vládních Zelených v Německu, nejsilnější ekonomice EU, jsou však proti.
Česká republika a Francie v minulosti oznámily, že chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Uvedla to tehdy mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová. K záměru se připojilo také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Výborná zpráva na nový rok. Na základě mimořádného tlaku zejména ČR a Francie označí EK energii z jádra a plynu za zelenou. Díky tomu můžeme budovat jaderné bloky a udržíme rovněž cenově dostupné zdroje vytápění. Jeden z největších úspěchů naší vlády. https://t.co/P4i9XlPTnG
Ve společném prohlášení mimo jiné stálo, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii. Pro všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro zajištění nízkouhlíkové budoucnosti.“
Třeba francouzský prezident Emmanuel Macron letos v listopadu oznámil, že znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak jeho země zajistila energetickou nezávislost, dosáhla klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
Postup je nezbytný pro udržení cen
„Abychom zajistili energetickou nezávislost Francie, zabezpečili dodávky elektřiny a dosáhli klimatických cílů, zejména uhlíkové neutrality v roce 2050, poprvé po desetiletích v naší zemi znovu zahájíme výstavbu jaderných reaktorů a budeme pokračovat v rozvoji obnovitelné energie,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu.
Dodal, že tento postup je nezbytný pro udržení cen energie na „rozumné“ úrovni. Postoj francouzské vlády změnila nynější energetická krize. Dříve Macron sliboval, že do roku 2035 sníží podíl jádra na pokrývání spotřeby elektřiny ve Francii na 50 procent ze 75.
Francie se ubírá odlišnou cestou než Německo, které se po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 rozhodlo pro úplný odchod od jaderné energie.
Větrné elektrárny škodí zdraví, uznali ve Francii. Manželé vysoudili miliony |
Tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy podotklo, že ačkoliv Evropská komise ve své strategické vizi Čistá planeta pro všechny z roku 2018 považuje obnovitelné a jaderné zdroje za páteř bezuhlíkové evropské energetické soustavy, nepodniká žádné kroky, aby vedle obnovitelných zdrojů zajistila stabilní prostředí pro investice do velkokapacitních nízkouhlíkových jaderných zdrojů.
„Je naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského rámce udržitelného financování. Vědecké posudky týkající se jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie,“ dodal letos v říjnu náměstek ministra průmyslu a obchodu pro jadernou energetiku Tomáš Ehler.
