Česká republika by měla podle Beneše zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné, uvedl na svém twitterovém účtu.
Zaslal jsem stanovisko @SvazPrumyslu a @SkupinaCEZ k připravované taxonomii @P_Fiala a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z hlediska české energetiky velmi rizikový 1/
„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem,“ uvedl Beneš.
Blackout v Evropě je podle Dany Drábové jen otázkou času:
3. ledna 2022 |
Návrh komise podle Financial Times předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let a pravděpodobně dá zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Nové plynové elektrárny by mělo být možné stavět, pokud nahradí uhelné zdroje energie.
ANALÝZA: Evropa bez jasné vize. Proč se šéfové vlád neshodují na energii z jádra |
Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v Česku z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.
„Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by Česká republika měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci,“ uvedl Beneš.
Proti jsou teplárny i Hospodářská komora
Podle Hospodářské komory (HK) by vyjednané podmínky měly mimo jiné zaručit, že tuzemská energetika v průběhu několika let neztratí současnou konkurenceschopnost, řekl mluvčí komory Miroslav Diro.
Česko podle Dira nedisponuje takovými přírodními podmínkami, které by umožnily spoléhat se jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost, a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné,“ řekl.
Česká republika proto podle něj potřebuje zajistit mimo jiné plynulý přechod z uhlí na plyn a širší podporu jaderné energie. Při přípravách odklonu od uhlí je podle Dira nutné také umožnit ekonomickou obnovu dotčeným regionům, které jsou na uhelném průmyslu nyní závislé, tedy Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.
Jádro jako zelená investice. Evropská komise chystá jeho uznání |
Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu je podle Teplárenského sdružení České republiky za současných podmínek zcela nepoužitelným.
Požadavky jsou podle sdružení totiž v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který komise předložila v prosinci loňského roku.
Klíčová je podle ředitele výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martina Hájka podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně z 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela.
„Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit,“ uvedl Hájek s odkazem na návrh komise.
Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou podmínky Bruselu pro českou energetiku rizikové. A to z důvodu, že jsou obě technologie jako udržitelné klasifikovány pouze dočasně. Svaz průmyslu se proto domnívá, že Česko bude muset urychleně zásadně aktualizovat nejen svou energetickou koncepci, ale i vodíkovou strategii a záměr k obnovitelným zdrojům energie.
