Pravidelně je v Česku konzumuje asi 80 procent náctiletých a 40 procent dětí do 10 let. Takovou zprávu přinesla studie, kterou v roce 2014 publikoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Česko z ní vyšlo jako rekordman v konzumaci energetických nápojů mezi dětmi.
Co vlastně plechovky s atraktivním designem obsahují? A nemohou dětem uškodit? Abychom dostali odpověď na tuto otázku, otestovali jsme společně s iniciativou Vím, co jím a piju 20 vzorků energetických nápojů a s výsledky seznámili několik lékařů, kteří k tomu mají co říci.
Cukr a kofein
I když je v energetických nápojích více složek, stojí především na dvou základech - na cukru a na kofeinu. Cukr rychle dodá energii a kofein potlačí únavu.
Většina testovaných nápojů obsahovala 80 až 180 mg kofeinu, což odpovídá zhruba množství, které je v jednom až dvou šálcích kávy. Jedna plechovka energetického drinku tedy nepředstavuje žádné riziko. Problém může nastat, když je adolescent pije jako běžné limonády nebo když k nim přidá alkohol. A především, když je konzumují děti. Na tom se shodli všichni odborníci, které jsme oslovili.
„Kofein dětem rozhodně do výživy nepatří,“ říká pediatr Petr Tláskal, předseda Společnosti pro výživu. „Sice stimuluje jejich nervový systém, ale bývá také příčinou nesoustředěnosti nebo nespavosti. Při dlouhodobém podávání může u dětí vést k rozvoji depresí či úzkostí. U mladistvých navíc hrozí riziko, že budou zkoušet energetické nápoje kombinovat s alkoholem.“
Riziková kombinace
Koktejl energetického drinku s alkoholem pije podle evropského průzkumu 56 procent dospělých a 53 procent adolescentů.
„Míchat energetický nápoj s alkoholem je velmi nebezpečné. Kofein totiž oddaluje útlum po alkoholu, který by pití jinak zastavil. A jakmile odezní účinky kofeinu, objeví se útlum, ospalost a otupělost,“ říká odborník na závislosti psychiatr Karel Nešpor a zdůrazňuje: „Pití energetických nápojů je prokazatelně spojeno s vyšším rizikem zneužívání alkoholu a drog nebo závislosti na nich.“
Kardioložka Věra Adámková z pražského IKEM to vidí ještě z jiného pohledu. „Pokud konzumujeme alkohol s povzbuzujícím nápojem, nedostaví se únava z požití nadměrného množství alkoholu, protože energetický drink únavu tlumí. Člověk se cítí stále svěží, a tím pádem není schopen poznat míru opilosti. Takže může dojít i k otravě alkoholem,“ vysvětluje.
Energetické drinky obsahují kromě kofeinu ještě další stimulanty nervového systému s energetizujícími účinky, jako jsou taurin, guarana, vitaminy skupiny B nebo různé rostlinné extrakty, které mohou mít řadu vedlejších účinků, například srdeční arytmii nebo zvýšení krevního tlaku.
Až 15 kostek cukru
Nezanedbatelnou složkou je také cukr. A laboratorní rozbory potvrdily, že obsah cukru je v energetických nápojích skutečně vysoký, i když srovnatelný s ostatními slazenými nápoji. V průměru obsahují kromě několika vzorků slazených náhradními sladidly 11 gramů na 100 ml, ale některé i více, takže vypitím jedné plechovky si školák nebo adolescent vyčerpá celou dávku cukru, kterou by měl přijmout za celý den.
„Pravidelná konzumace slazených energetických drinků může vést až k obezitě. Jsou součástí celkového životního stylu, k němuž patří i fastfoodová strava,“ říká endokrinolog a obezitolog Petr Hlavatý. „Setkávám se ve své praxi s mladými lidmi, kteří jsou schopni zkonzumovat tři čtyři energy drinky denně, a ty tvoří základ jejich energetického příjmu. Přes den si koupí bagetu a večer zajdou pro něco k McDonaldovi...“
Změřený obsah cukru odpovídal množství, které bylo uvedeno na obalech. Horší to bylo s kofeinem. U tří vzorků byl obsah kofeinu nižší, u jednoho podstatně vyšší - místo deklarovaných 32 mg/100 ml laboratoř naměřila 52,8.
„Výrobce dává do nápoje záměrně větší množství kofeinu, aby bylo i na konci trvanlivosti vždy minimálně tolik, kolik deklaruje. Bereme to spíše jako pozitivum, že nápoj má více kofeinu, jelikož je více povzbuzující,“ uvádí Michaela Janourková ze společnosti X-life, která nápoj The Simpsons Energy drink distribuuje.
I když legislativní limit kofeinu 32 mg/100 ml byl zrušen, údaje na obale musí vždy odpovídat skutečnosti.
Sůl ve slazeném pití?
U sladkých nápojů nás trochu překvapil obsah soli, který nebyl u několika vzorků zrovna nízký. Ne že by výrobci do nápojů sypali kuchyňskou sůl, jde o sodík, který se do nápojů dostane jako součást různých stabilizátorů a regulátorů kyselosti. Některé nápoje měly sodík téměř nulový, jiné obsahovaly téměř pětinu množství, které bychom měli přijmout za celý den.
