Podle dat analytické firmy Nielsen se v České republice podíl privátních značek na obratu obchodních řetězců letos dostal na úroveň okolo 19 procent, přičemž v západních zemích Evropy je to často na 30 až 40 procent.
Podle firmy GfK je jejich podíl na obratu v Německu 38 procent, v Rakousku 32 procent, v Maďarsku 28 procent a na Slovensku 27 procent. Ze sousedních zemí jsou „privátky“ méně populárnější jen v Polsku s 19procentním podílem.
„Český maloobchodní trh je v porovnání se západními zeměmi typický dlouhodobě nízkým podílem privátních značek, to souvisí s vysokým procentem zboží prodávaného ve slevových akcích,“ vysvětluje mluvčí Nielsenu Maria Hukelová.
Jinak řečeno: Češi kupují privátní značky poměrně málo, protože si velmi často mohou místo nich v obchodě pořídit zboží s jasným výrobcem od známých potravinářských nebo drogistických firem za akční cenu.
To je v Česku velmi častý případ. Nedávno získaná data poradenské firmy GfK ukázala, že už 51 procent útrat při nákupech Češi vydají za balené potraviny. V případě zahrnutí čerstvých potravin „jen“ 46,6 procenta, přesto však v obou případech v honbě za slevami Češi strčí do kapsy ostatní země Evropy.
Přesto řetězce do vlastních značek investují a obchodníci rozšiřují tento sortiment. Zdaleka ne vždy jde o to nabídnout nejnižší cenu. V regálech najdou zákazníci i potraviny, které se někdy tváří jako luxusní zboží.
„Privátní značky jsou na vzestupu a jejich prodeje aktuálně v Česku rostou dokonce rychleji, než je to u značkového zboží,“ uvedla GfK. Podle agentury jejich podíl na obratu za rychloobrátkové zboží vzrostl dokonce na 23 procent.
Jak ukázal nedávný průzkum společnosti Billa, značky řetězců kupuje devět z deseti Čechů. Ale jen deset procent z důvodu kvality. Častým impulsem k jejich nákupu je příznivý poměr ceny a kvality, který byl rozhodující pro 44 procent dotázaných.
Mlékaři v obklíčení privátek
V „privátkách“ mezi potravinami vítězí mléko, u něhož značky řetězců tvoří 43 procent celkových tržeb. Druhou nejsilnější kategorií jsou oleje (41 procent), následované smetanami (35 procent). Naopak zákazníci mohou mít problém najít levnější alternativu ve vlastní značce u piva, kde podíl dosahuje jen pěti procent. Pivo pod vlastní značkou Argus má Lidl, diskont si nechával mok vařit v několika pivovarech, mj. ve společnosti Pivovary Lobkowicz. Penny Market má své pivo Staročech, které vyrábí Pivovar Nymburk.
U hořkých bylinných likérů je podíl privátních značek ještě nižší, jen dvě procenta.
V drogerii je jejich podíl u některého zboží ještě silnější. 55 celkových útrat za kuchyňské utěrky vydají Češi za značky řetězců, u kapesníků 54 procent. U toaletního papíru podíl dosahuje 44 procent a u dětských plen 43 procent.
Obchodníci velmi často upozaďují na obalech skutečného výrobce zboží, v některých případech však nechce být zmíněna sama firma. Ministerstvo zemědělství nedávno poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, pode které by měl být výrobce uveden všude, tedy i na privátních značkách.
Podle Nielsenu nevykazuje prodej privátních značek velké sezonní výkyvy až na dvě výjimky. V prosinci, tedy v době předvánočních nákupů, klesá jejich podíl u potravin na 17 procent a u drogerie na 16 procent. Spotřebitelé si před Vánocemi rádi připlatí za kvalitnější, dražší a luxusnější zboží, které si obvykle nekupují.
Hned následující měsíc má ale zřejmě řada z nich hluboko do kapsy, protože v lednu naopak útraty za privátní značky mírně stoupají.
