Oficiálním důvodem k sesazení Nebeského má být potřeba posílit představenstvo firmy na úrovni finančně-krizového řízení, jak už dříve uvedl ministr dopravy Karel Havlíček. Firma se totiž v souvislosti se dvěma vlnami koronavirových restrikcí potýká s opakovaným propadem počtu cestujících a v důsledku výpadu tržeb plánuje letos minimálně třímiliardovou hospodářskou ztrátu.
Existuje ale i neoficiální verze, podle které si Nebeský sesazení vykoledoval sporem s ministerstvem dopravy. Dovolil si totiž něco, co řada jeho předchůdců považovala za tabu. Napadl rozhodnutí nadřízeného ministerstva o přidělení železničního spojení na rychlíkové trasy z Liberce do Ústí nad Labem a Pardubic konkurenční společnosti Arriva. Podle Českých drah totiž ministerští úředníci při přidělování zakázky postupovali nestandardně, což ovšem úřad odmítá.
Dopravci před Vánocemi posílí spoje, do vlaků se začínají vracet cestující |
Rozhodnutí o tom, zda takzvaný rozstřel proběhl podle pravidel teď musí rozhodnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na rozhodnutí ministerstva to ale zřejmě vliv mít nebude, protože nový dopravce patřící do skupiny Deustche Bahn má na trať vyjet během dvou týdnů se změnou jízdního řádu.
Podle Havlíčka ale spor o přidělení trati nehrál ve čtvrteční výměně na pozici nejvyššího železničáře roli. „Bednárik je jedním z našich nejlepších krizových manažerů, dokázal, že umí ustát tlak, získal si respekt odborových centrál. Všechno to nyní bude šéf Českých drah potřebovat,“ řekl MF DNES ministr. Dosavadní šéf drah podle něj navíc vliv na vedení dopravce neztrácí a v představenstvu bude mít i nadále na starosti projekty, které během svého zhruba ročního angažmá ve firmě rozpracoval.
Bednárik je zkušenější
Na rozdíl od Nebeského, který přišel do vedení Českých drah z ministerstva pro místní rozvoj a podle kritiků neměl s řízením velkých firem dostatečné zkušenosti, je nově zvolený generální ředitel Ivan Bednárik dlouholetým manažerem pohybujícím se v železničním sektoru.
Dceřinou firmu zaměřenou na přepravu nákladu po železnici totiž vede už od roku 2014, před tím působil jako obchodní ředitel dopravce Express Slovakia. Podle Havlíčka tak je kompetentnější pro úkol, provést firmu obtížným obdobím, kdy bude nutné dělat mimo jiné i nepopulární úsporná opatření.
Už v létě například vedení Českých drah zvažovalo kvůli úsporám osekat některé zaměstnanecké benefity a například lidem z kanceláří zkrátit šestitýdenní dovolenou. Po jednání s odborovými centrálami ale z tohoto kroku sešlo a nová kolektivní smlouva domluvená na začátku října zaměstnancům ponechala všechny benefity včetně nároků na dovolenou.
Jeden lístek ve všech vlacích. Na železnici začne platit jednotná jízdenka |
Platy zaměstnancům navíc od ledna vzrostou o dvě procenta. Jedinou změnou, která by mohla vést k významnější úspoře v podniku s více než 20 tisíci zaměstnanci je mírné prodloužení pracovní doby o hodinu na 38,5 hodiny týdně.
Rošády ve vedení Drah
Dlouhodobější období personální stability zažily České dráhy naposledy mezi roky 2014 až 2018, kdy dopravce vedl Pavel Krtek, který do Českých drah přišel ze soukromého sektoru. Působil mimo jiné v železničním nákladním dopravci AWT, osm let pracoval v Unipetrolu, kde byl ředitelem divize železniční dopravy nebo jako finanční ředitel rafinerie Paramo v Pardubicích.
Za Krtkovo odvolání v roce 2018 se zasadil exministr Dan Ťok, který tehdejšímu vedení firmy vyčítal, že státní dopravce nespolupracuje s ministerstvem na plánu otevírání železničního trhu konkurenci. Krtkův nástupce a šéf drážních opraven Miroslav Kupec se na postu neohřál ani rok.
Firmu poté až do nástupu Nebeského, vedl místopředseda představenstva Radek Dvořák. Ani ten už ve vedení firmy není. Po propuknutí kauzy, ve které byly České dráhy nařčené z kartelu zaměřeného proti soukromým dopravcům skončil ve vedení dceřiného nákladního dopravce ČD Cargo.
Podle oslovených expertů ale časté změny ve vedení firmě škodí. „Krize byla do podniku vnesena z vnější. Žádný krizový manažer nevyřeší úbytek cestujících v době koronavirové karantény,“ uvedl dopravní expert Hospodářské komory Emanuel Šíp. Podle něj firmy potřebují kontinuitu na nejvyšších postech. Řídící orgány by tak podle něj neměly tolik podléhat politickým tlakům na časté výměny managementu.
