Projednávaná novela především rozšiřuje EET hlavně na řemeslníky nebo třeba lékaře, advokáty i taxikáře. Současně s tím přesouvá některé položky jako vodné a stočné do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Novela v podobě schválené Sněmovnou umožní malým podnikatelům s hotovostními tržbami do 600 000 korun evidovat tržby v offline režimu pomocí papírových účtenek. Evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb. Poslanci také vyňali z EET některé sociální služby.
Na návrh vlády se do nejnižší sazby DPH přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby předloha zařazuje opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu se do desetiprocentní sazby dostaly i e-knihy a audioknihy.
Proti bylo dvakrát více senátorů
Návrh schválit novelu v Senátu neprošel, když pro něj hlasovalo 17 senátorů, zatímco dvakrát tolik jich bylo proti. Senátoři před hlasováním o zamítnutí nepřijali ani jeden ze vznesených pozměňovacích návrhů. Týkaly se vynětí různých činností z povinnosti evidovat tržby. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaujala ke všem pozměňovacím návrhům negativní postoj.
Například Senátoři Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21), Lukáš Wagenknecht (za Piráty) a Lumír Aschenbrenner (ODS) navrhli celý zákon o EET zrušit. Hlasovalo pro to 31 senátorů, ale ke schválení bylo zapotřebí o jediný hlas navíc. Zdeněk Hraba (STAN) navrhl vynětí hudebních festivalů z EET. Senátní hospodářský výbor chtěl osvobození například pro pěstitelské pálenice nebo pro živnostníky a firmy s příjmy do milionu korun, což je hranice pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty.
Pavel Štohl (ČSSD) chtěl osvobodit živnostníky s příjmy do půl milionu korun. Podle ministryně by taková výjimka narušila základní smysl EET narovnat podnikatelské prostředí.
„Hlavním přínosem EET, a na tom si prosím trváme, je narovnání podnikatelského prostředí,“ prohlásila Schillerová. Uvedla, že celkový přínos ke konci loňského roku přesáhl 20 miliard korun. „Jen za loňský rok vláda snížila daně o 24 miliard a vlády od roku 2014 snížily daně celkově o víc než 100 miliard“, uvedla.
EET jako nástroj šikany
Řada senátorů přesto evidenci tržeb kritizovala. Tomáš Czernin (TOP 09) prohlásil, že EET se stala nástrojem šikany a šmírování podnikatelů a její účinek je opačný, než měl být. Ministryně mu ale vzkázala, že neříká nic věcného, jen plytké názory. Vyzval ke zrušení evidence tržeb. Předlohy se naopak zastal senátor ANO Jaroslav Větrovský. Podle něj narovnala podnikatelské prostředí.
Senátor Goláň poukazoval na to, že se zavádí třetí a čtvrtá vlna, tedy evidence pro profese, kde není možné ji zkontrolovat, například u instalatérů. Ivo Valenta (Za Soukromníky) řekl, že takovýto byrokratický systém, jako je EET, neměl nikdy vzniknout. Litoval, že když už jednou EET vznikla, nepodařilo se ji prosadit tak, aby nelikvidovala malé živnostníky. I podle něj by měl být tento systém zrušen.
