Když loni skončila rekonstrukce pražského Národního muzea, neulevilo se jen muzejníkům, ale i všem stavebníkům, kteří sháněli šikovné řemeslníky, třeba truhláře. V Národním muzeu je zhruba 480 rozměrných oken. Každé bylo potřeba vyndat, rozebrat, zdokumentovat a zrestaurovat.
„Zaměstnali jsme všechny schopné a kvalitní truhláře po celé republice, protože sehnat kvalitní řemeslníky není snadné. To se týkalo i dveří nebo podlah,“ popsal generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Truhláři jsou jednou ze stavebních profesí, které na trhu zoufale chybí. Zatímco v roce 2005 dostalo výuční list 2 596 truhlářů, loni to bylo jen 776, o sedmdesát procent méně. Sehnat kvalitního řemeslníka v Česku je stále těžší. Výrazně stoupá poptávka, prodlužuje se doba, po kterou se na řemeslníka čeká. Stoupají i ceny.
„Důvodem je, že se více staví, lidé jsou ochotni více investovat do rekonstrukcí. Nejžádanější jsou stavební profese – ty jsou na stavbách nových domů nejpotřebnější,“ popisuje Tomáš Čech, marketingový manažer serveru NejŘemeslníci, největší poptávkové služby v oblasti řemesel v Česku. Podle údajů z jejich databáze lidé poptávají řemeslné práce o 52 procent více než před třemi roky. Nejžádanější jsou dlouhodobě práce zedníků, elektrikářů, truhlářů, instalatérů a klempířů.
Počkáte si a připlatíte
Postupně rostou nároky zákazníků na řemeslníky a při jejich hledání mění své preference. Zatímco dříve při výběru rozhodovala hlavně cena, dnes si podle průzkumu agentury ppm factum pro Velkopopovického Kozla 73 procent zákazníků vybírá řemeslníka především podle referencí o kvalitě jeho práce, za niž jsou ochotni si připlatit.
„Převis poptávky nad nabídkou je velký, lidé jsou ochotni kvalitního řemeslníka přeplatit, aby ho získali pro sebe,“ popisuje Tomáš Čech, marketingový manažer serveru NejŘemeslníci.
Vývoj počtu absolventů podle profesí.
Chybí hlavně stavební profese. „Rekonstruoval jsem celou kuchyň včetně linky. Sehnat řemeslníka? Nemožné. Elektrikáři by prý přijeli, jen kdybych měnil elektroinstalaci v celém bytě. Obkladači jen za podmínky, že si nechám přeobložit i koupelnu. Zedníci o tak malou zakázku nestáli vůbec. Malíře jsem sehnal až po roce, když jsem ho nechal vymalovat i další místnosti. Jediný, kdo přijel, byl instalatér – kamarád mého otce. A ten se ještě proboural do komína,“ popsal své zkušenosti František Švec z Prahy.
Čekací doba: 2 týdny až půlrok
Sehnat řemeslníka ve velkých městech je podle Čecha paradoxně jednodušší než v těch menších. „Ve větších městech je větší konkurenceschopnost, řemeslníků je zde více než v menších městech a na vesnicích, kde jsou lidé zvyklí si dělat řemeslné práce sami,“ uvedl Čech.
Podobnou zkušenost má i prezident Elektrotechnického svazu českého Radek Roušar. „Ve velkých městech to není tak hrozné jako v obcích a menších městech, kde to začíná být téměř neřešitelný problém. Jsou lokality, kde na elektrikáře, který vám něco málo udělá na rodinném domku, čekáte půl roku. Třeba na Vysočině nebo v Královéhradeckém a Pardubickém kraji,“ vyjmenovává.
U instalatérů je to kratší. „Nelze to říct úplně paušálně, my zajišťujeme velké i malé topenářské a instalatérské práce, zhruba je to ale týden až čtrnáct dní. Když vám kape topení, nemůžete čekat dlouho,“ říká Pavel Koubek, vedoucí pracovník sekce topení a vodoinstalace z podniku Městské tepelné hospodářství Kolín. Dodává, že zájem je obrovský a uspokojit poptávku nelze.
Více než 80 procent respondentů v průzkumu zároveň uvedlo, že najít kvalitního řemeslníka není snadné. Obvykle si lidé řemeslníky vybírají na základě doporučení svých známých. „Doporučení ale může dopadnout tak, že lidé nebudou s kvalitou práce spokojeni, protože nemají o řemeslníkovi aktuální informace. Nevýhodou tohoto způsobu rozhodování také je, že zákazník nemá srovnání od vícero lidí. Ať už v poskytnutých technologiích, termínech, realizaci, ceně, ale především kvalitě,“ říká Čech.
Nemusíte hledat jen na internetu
Podle Evy Svobodové z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) není nutné hledat spolehlivé řemeslníky jen na internetu. „Na malých městech funguje ústní doporučení, ve velkých internet. Spotřebitelé ale vůbec nevyužívají toho, že existují odborné řemeslné cechy, které sdružují lidi vyučené v oboru, které mohou doporučit své členy,“ uvedla Svobodová.
Lze kontaktovat přímo cech a poptat řemeslníka. Většina cechů je na to připravena. Cechy, které sdružují řemeslníky, mají nejlepší přehled a informace a mohou poradit. Výhledy do budoucna nejsou dobré. Podle Analýzy řemeslných oborů AMSP stále klesají počty absolventů většiny stavebních profesí. Jedinou výjimkou jsou kominíci. Zatímco v roce 2005 byli kominíci na vymření a ze školy ten rok vyšli jen čtyři noví, loni jich přibylo 111, rok předtím dokonce 119.
Problém není v nedostatku škol, ale v lidech. Mladí nechtějí jít na řemeslo a rodiče mají jinou představu o budoucnosti svých dětí než jako o řemeslnících. „Přitom šikovný řemeslník si může vydělat slušné peníze a ještě si zakázky vybírat,“ popisuje Svobodová z AMSP. Situace se liší i podle regionů. „To platí o čekacích lhůtách i o studentech,“ potvrzuje Roušar.
Loni se vyučilo 1 737 elektrikářů, ale i tady zájem o obor klesá. Od roku 2005 propadl skoro o dvacet procent. „Třeba na Plzeňsku nemají sebemenší problém naplnit veškeré ročníky a absolventi ihned seženou práci, v podstatě už v prváku či ve druháku studenti vědí, kam nastoupí. Naopak třeba v Praze je velký problém některé elektrotechnické školy naplnit,“ vysvětluje Roušar.
Během posledních dvou let podle portálu nejvíce vzrostly ceny za zednické práce, téměř o polovinu. U obkladačů se cena zakázek zvýšila o 37 procent, u malířů o pětinu.
