Problém může být v tom, že vládní rozhodování nebývá založeno na datech, i když je má stát k dispozici. „Analytické využití dat může pomoci k záchraně životů nebo zaměstnanosti. Česká veřejná správa však svá data dlouhodobě nevyužívá, je to přitom základ blahobytu,“ říká Štěpán Jurajda, profesor ekonomického pracoviště CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
O krizích se často říká, že mohou být očistné. V čem by ta současná mohla být očistná pro českou ekonomiku?
Krize je tak vážná, přináší takové utrpení ve zdravotnické i ekonomické oblasti, že by bylo lepší, kdyby bylo možné se jí vyhnout. Hlavně jejímu návratu. Díky plošným opatřením po zdravotní stránce nedošlo zatím k ničemu hroznému. Ekonomické utrpení může přinést případná vleklá recese, která by vyvolala ztrátu kariérních aspirací mnoha lidí. Výzkumy ukazují, že pokud přijdete dlouhodobě o práci a naději na zlepšení, má to i závažné zdravotní důsledky. Krize nám ale opět odhaluje, že veřejný sektor dlouhodobě není zvyklý pracovat s daty, která sám sbírá, nebo by měl. Díky lepší práci s nimi bychom mohli lépe hledat řešení, rychleji vyhodnocovat efektivitu opatření a reforem, které stát provádí.
