Rozdílná kvalita na první pohled stejných potravin určených pro různé trhy je tématem, které v poslední době čeří politickou hladinu nejen v České republice. Boj za spotřebitele, který znovu dělí Evropu na Východ a Západ, se nyní přenesl do Bruselu.
V centru evropské správy se ovšem neprobírají jen potraviny. „Podle předběžného zjištění se to netýká jen zemí Visegrádu a nejde jen o potraviny, ale například i o drogerii,“ popsala debatu pro iDNES.cz česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti ochranu spotřebitele.
Ujistila zároveň, že požádá národní obchodní inspekce o porovnání produktů na jednotlivých trzích, aby se zjistilo, jak je problém s různou kvalitou u zdánlivě totožných výrobků velký. Komisi prý předloží výsledky s právním rozborem v červnu. Nápravu by měly následně zajistit národní inspekce.
Slovenské ministerstvo zemědělství porovnalo výrobky na domácím trhu s těmi z Rakouska
Skutečnost, že potravinářské firmy nabízejí stejně vypadající výrobky v různých zemích s různou kvalitou, chutěmi, ale i složením, je všeobecně známá již několik let. Tématem se zabývaly také europoslankyně Zuzana Roithová a Olga Sehnalová. Závěry zkoušek, jež srovnávaly české potraviny s německými a slovenské s rakouskými, vzbudily podezření, že výrobci na některých trzích potraviny šidí a úmyslně zlevňují na úkor kvality.
„Mně osobně jako Češce nerovné zacházení se spotřebitelem velmi vadí a zcela chápu všechny, kdo se tím cítí z principu uraženi,“ dodává Jourová.
Rozdílné chutě sousedů
Test ze Slovenska z poloviny února, který realizovalo tamní ministerstvo zemědělství se Státní veterinární a potravinářskou správou, ukázal, že v polovině případů se potraviny od stejného výrobce, se stejným názvem i obalem prodávaly s jiným složením nebo v jiné kvalitě než v Rakousku. Rozdíly byly v podílu masa, tuků, užívání náhražek cukru, konzervačních látek nebo v rozdílné gramáži (hodnocení některých produktů najdete v galerii).
Fotogalerie |
Častou výtkou však byly i rozdíly v chuti nebo vzhledu. Některé z oslovených firem to vysvětlovaly použitím jiné výrobní technologie nebo rozdílnými chuťovými preferencemi v různých zemích. Rozdíly v chuti se přitom dají těžko napadnout, protože potravinářské firmy střídají dodavatele surovin, a ty se od sebe mohou chuťově odlišovat, aniž by byly méně kvalitní.
Pro výrobce potravin je nicméně nátlak ze strany čtyř zemí nepříjemný. Rozdíly v kvalitě odsoudil například český ministr zemědělství Marian Jurečka. „Argument, že spotřebitelé upřednostňují rozdílné chutě, neobstojí. Slovenský spotřebitel určitě neočekává umělá sladidla a barviva, více éček nebo menší podíl masa než ten rakouský,“ odmítl vysvětlení Jurečka.
Z opačné strany zase zaznívá argument, že spotřebitelé se o rozdílném složení mohou dozvědět z informací na etiketách potravin.
Nechceme diktovat složení nutely
Jourová si uvědomuje, že cestou celounijních nařízení, zákazů a regulací není možné jít. Už její kolegové prý narazili v této snaze na dva problémy. „U méně kvalitních potravin se neprokázal špatný vliv na zdraví. Za druhé bychom museli mít přesné technické normy předepisující, jaké složení má mít ten který produkt. A do toho opravdu nepůjdeme,“ řekla iDNES.cz eurokomisařka.
Spoléhá tak na zásah prostřednictvím národních spotřebitelských organizací, na které bude apelovat Evropská komise, až bude mít v ruce rozbor z dalších zemí. Upozornila priřom, že se chce vyhnout kritice, že „nemáme nic lepšího v EU na práci než regulovat složení nutely a diktovat stejnou chuť produktu“.
Slovenské ministerstvo zemědělství porovnalo výrobky na domácím trhu s těmi z Rakouska
Oporou k zamezení praktik výrobců, kteří mají „dvojí metr“, má být stávající směrnice proti neférovým obchodním praktikám a klamavé reklamě, platná v celé Evropské unii. „Pokud pod jednou značkou na společném evropském trhu prodává obchodní řetězec zboží různého složení a kvality, tak podle mého názoru spotřebitele klame. A to bez ohledu na to, že na výrobku uvádí pravdivé informace o jeho složení,“ podotkla Jourová.
Otázkou je, jak to celé bude vyřešeno po právní stránce. Výrobci totiž v některých případech prodávají na různých trzích stejný výrobek, ale s více či méně graficky pozměněným obalem. Někdy jde o vizuální detaily, jindy poměrně větší odlišení, přičemž název je stejný.
