Brány desítky továren přední dánské potravinářské společnosti Tulip Food Company opouští každý den tuny masových výrobků. Mezi nimi také konzervy s lančmítem, které končí na regálech českých a německých obchodů. Zdánlivě identická plechovka však obsahuje jiný produkt. Zatímco německá verze (prodávaná po názvem Frühstücksfleisch) je vyrobena téměř výhradně z vepřového masa, česká obsahuje 39 procent strojně odděleného drůbežího masa, lidově zvaného drůbeží separát.
Vyplynulo to ze srovnání 24 produktů nakoupených v Česku a Německu, které z iniciativy europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) udělala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a řetězec Albert (více čtěte zde). „Oba dva výrobky jsou vyrobeny ve stejném závodě, receptura je však radikálně odlišná,“ říká koordinátor projektu Jan Pivoňka z VŠCHT.
Strojně oddělené maso vzniká rozdrcením kostí se zbytky masa po odstranění kvalitní svaloviny. Je sice zdravotně nezávadné, oproti svalovině však méně hodnotné a nesmí se započítávat ani do obsahu masa v potravinách. Je však výrazně levnější a mezi výrobci proto oblíbenou náhražkou do masových produktů, která nahrazuje dražší suroviny.
Češi touží po drůbežím separátu, tvrdí výrobce
Jak však vyplývá z dat zjištěných VŠCHT, tuzemská verze byla i přes nižší kvalitu výrazně dražší. Při přepočtu na 100 gramů v eurech stojí „Frühstücksfleisch“ 44 centů, zatímco český „Luncheon Meat“ 86 centů. Jde tak o jeden z nejkřiklavějších případů, kdy na tuzemský trh směřuje produkt nejen méně kvalitní, ale navíc i výrazně dražší, než na západní trhy s výrazně vyšší kupní silou.
Srovnání potravin v ČR a Německu: stejný obal, stejná cena, jiné jídlo |
Firma Tulip Food Company na dotazy europoslankyně Sehnalové ohledně cenového a kvalitativního rozdíl nereagovala. Redakci iDNES.cz se podařilo s výrobcem spojit. Podle Rune Jungberga Pedersena, mluvčího koncernu Danish Crown, pod který Tulip spadá, přizpůsobuje společnost produkty lokální poptávce a německý a český lančmít nelze srovnávat.
„Recepty obou produktů jsou velmi rozdílné, což se týká i druhů použitého masa. Používáme také vždy suroviny, které také nejlépe odpovídají vnitrostátní předpisům,“ zareagoval Pedersen.
Podobně argumentují i další výrobci, kteří recepturu svých produktů v různých zemích upravují. Podle ředitele Potravinářské komory pro strategii Miroslava Koberny je však v tomto případě takové vysvětlení naprosto absurdní. „Nedovedu si představit, že by český spotřebitel preferoval drůbeží separát na úkor vepřového masa,“ říká Koberna.
Že by Češi měli slabost pro separáty odmítá i Petr Kropáček, mluvčí největšího tuzemského výrobce konzerv společnosti Hamé. Ta má v portfoliu hned pět značek lančmítů, žádný z nich však drůbeží separát neobsahuje. „Nevidíme důvod do vepřových lančmítů přidávat strojně oddělené drůbeží maso a ani v budoucnu o tom neuvažujeme,“ uvedl mluvčí firmy Petr Kopáček.
Proč je český výrobek i přes levnější suroviny dvakrát dražší než německý, nedokáže Pedersen vysvětlit. Podle něj určují konečnou cenu produktu obchodní řetězce a společnost Tulip na ní nemá vliv.
„Hledá se separát,“ vyzývají ochránci spotřebitelů v Německu
V Česku se podle dřívějších odhadů Českého svazu zpracovatelů masa vyrobí ročně až 15 tisíc tun separátu a obsahuje ho až pětina všech masových produktů.
V německých prodejnách by přitom zákazník hledal produkty s drůbežím separátem jen stěží. Spolkový svaz zpracovatelů masových produktů (BVDF) už v roce 2001 oznámil, že jeho členové se tohoto druhu zpracování masa dobrovolně a úplně vzdávají. Jako důvod svaz uvedl, že spotřebitelé separát neakceptují a jejich zájmem je obnovit důvěru v masové produkty.
Vadí vám používání drůbežího separátu v českých potravinách?
Přesto se zdá, že ani v Německu není ohledně separátu vše v pořádku a mohlo by tak existovat ještě jiné vysvětlení, proč německý lančmít separát neobsahuje.
Zpráva Evropské komise z roku 2012 totiž uvádí, že se v zemi vyrobí a spotřebuje ročně zhruba 70 tisíc tun strojně odděleného masa. Nikdo však netuší, kde masová pasta končí. Zhruba 50 tisíc tun, které jdou na export, je od tohoto čísla už odečteno a produktů, které by ho zmiňovaly ve složení, je na německém trhu naprosté minimum.
Přítomnost separátu je přitom velmi složité prokázat laboratorními testy. „Laboratorní metoda je spíše orientační. Podle výsledků lze spíš zvolit další postup,“ vysvětluje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Přidávání strojně odděleného masa tak lze spolehlivě prokázat jen kontrolou přímo ve výrobě.
Existuje proto podezření, že separát končí i v německých konzervách, na obale to však není uvedeno. Využití separátu je sice jak v Česku tak Německu legální, v obou zemích však o tom však spotřebitele musí vědět. „Máme podezření, že se zde ve velkém stylu a systematicky klamou spotřebitelé, aniž by úřady hnuly prstem,“ uvedla Lusie Mollingová ze spotřebitelské organizace Foodwatch. Ta loni zahájila rozsáhlou kampaň Wanted, jejímž cílem německý separát dohledat.
Podívejte se na výrobu separátu:
