Návrh reformy z dílny MPSV zvedá výdaje zavedením minimální penze, bonusu za dítě a dřívějším odchodem do důchodu pro náročné profese. Plánované příjmy ze zvýšených odvodů firem a živnostníků pokryjí jen část nových nákladů.
Ministryně Jana Maláčová už dříve naznačovala, že by hledala nové zdroje v omezení daňových výjimek, zastavením odlivu zisků firem do zahraničí a potíráním daňových rájů. Podle ekonomů je však předloha spíše součástí volební kampaně ČSSD a není dlouhodobě udržitelná.
Procento HDP se rovnalo v roce 2019 podle údajů statistického úřadu zhruba 57,5 miliardy korun. Česko na penze vydává kolem osmi procent HDP. Podle předloňské zprávy o stavu důchodového systému podíl poroste. Kolem roku 2060 by mohl přesahovat třináct procent HDP.
Zpráva uvádí, že Česko má nyní v EU důchodové výdaje spíš nižší, budou se ale zvedat rychleji než v jiných zemích a kolem roku 2070 by mohly být druhé nejvyšší. Kondici systému penzí nyní navíc oslabila covidová epidemie.
Maláčová představila návrh své reformy v prosinci. Tento týden oznámila, že bude usilovat o to, aby se do podzimních voleb předložené novely schválily. To však podle ANO není reálné, například ministryně financí Alena Schillerová opakovaně uvedla, že do voleb se penzijní reformu projednat nepodaří.
Návrh reformy počítá s bonusem 500 korun za vychované dítě, nejvýš ale s částkou 1 500 korun. Pracovníci s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za každých deset let práce v rizikovém prostředí. Týkalo by se to asi desetiny zaměstnanců v Česku, tedy víc než 400 000 lidí.
Třetí norma přerozděluje solidární a zásluhovou část starobního důchodu. Solidární část, která je pro všechny stejná, by místo deseti procent průměrné mzdy činila 28 procent. Zvedla by se tak z letošních 3550 na 10 000 korun. Zbytek by připadl na zásluhový díl. Výše penze by měla zůstat zhruba stejná.
