Důchody by měly být spravedlivější, nikdo si finančně nepohorší. Podle Maláčové se reforma zaměřila nejen na to, aby byl nový systém důchodů nejen finančně udržitelný, ale i srozumitelný a spravedlivý.
Jde však o návrh, který zatím nemá koaliční podporu. Nyní míří do meziresortního připomínkového řízení, v únoru 2021 jej chce ministerstvo předložit vládě. S prvními velkými změnami se počítá od roku 2022, kdy by se zavedl základní důchod 10 tisíc korun pro všechny, tj. pod touto hranicí už by se penze nemohly pohybovat jako je tomu dnes. Zkrátila by se také o deset let minimální doba pojištění, která bude podmínkou pro dosažení na toto minimum, a to na odpracovaných 25 let.
Šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová zdůraznila, že experti identifikoval pět klíčových nespravedlností současného důchodového systému.
Patří mezi ně nedocenění péče o výchovu dětí, stejný důchodový věk pro všechny profese včetně těch náročných, nedocenění pracujících důchodců, nízký důchod některých seniorů i přes celoživotní práci a rekordně dlouhá doba pojištění.
Proto reforma počítá s následujícími základními změnami:
- výchovné za péči o dítě – hlavní pečující rodič by získal k důchodu 500 korun, maximálně však 1 500 korun
- zaměstnanci v náročných profesích by za každých odpracovaných deset let odcházeli do penze o rok dříve
- zkrácení povinné doby pojištění z 35 na 25 let
- základní důchod pro každého 10 000 korun hrazený z nultého pilíře
- podpora pracujících důchodců v podobě nižších daní
- vytvoření důchodové kalkulačky, na níž si každý bude moci kdykoli spočítat, jaký je jeho nárok
- zavedení vícezdrojového financování penzí
„Je důležité říct, že si nikdo ze současných zaměstnanců nepohorší a mimo jiné sníží chudobu žen ve stáří způsobenou tím, že pečovaly o děti,“ dodala Maláčová.
Veřejný systém důchodů by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod 10 000 korun, z prvního zásluhová část za práci a děti.
Návrh sice vláda už do zákona nejspíš nepřetaví, podle Maláčové by měl ovšem posloužit jako podklad po debatu. „V důchodové reformě se potřebujeme posunout z obecných frází do seriózní diskuse, proto návrh předkládáme,“ řekla už dříve Maláčová.
Debatovat je podle Nerudové nutné i o tom, že neexistuje důchodová reforma, která by nezvyšovala věk odchodu do penze a odvody poplatníků a přitom vyřešila finanční udržitelnost. „To konstatuje i OECD, že k vyřešení udržitelnosti je potřeba zapojit dodatečné příjmy,“ doplnila.
Zdaníme digitální firmy i odliv zisků
Na otázku, jak systém financovat, Maláčová odpověděla, že bude zapotřebí reformu sladit s daňovou reformou. „Je třeba otevřít seriózní diskusi a je třeba nastartovat zdanění digitálních firem. Z příjmů kapitálového majetku se také neodvádí sociální pojištění. Je celá řada věcí, které je třeba diskutovat a otevřít,“ řekla.
Ministryně Maláčová posun odchodu do důchodu odmítla a zmínila tři oblasti, kde se podle jejího názoru skrývají řádově stovky miliard dodatečných zdrojů. „Jsou to daňové výjimky, odliv zisků do zahraničí a potírání daňových rájů, tam je prostor pro příjmy v řádech stovek miliard korun,“ míní ministryně.
Podle ministryně práce za prvních pět let reforma vyjde na 25 miliard korun. „To si myslím, jsou výdaje, které by se daly financovat z evropského plánu obnovy, určeného na financování strukturálních reforem,“ řekla.
Úkol pro další vládu, řekla Schillerová
Nerudová na tiskové konferenci uvedla, že vláda by měla návrh reformy dostat na stůl v únoru 2021. Do voleb na podzim příštího roku už však kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové penzijní reformu neschválí. Chystaný návrh z dílny ministerstva práce vláda neprobrala a legislativní lhůty už nedovolí prosadit zásadní změny, uvedla.
„Já jsem zaznamenala, že snad paní ministryně (Maláčová) představí nějaké návrhy, které nejsou probrány na úrovni vlády. Řeknu otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ řekla Schillerová. Dodala, že legislativní proces trvá v průměru rok a do voleb zbývá zhruba jedenáct měsíců.
