Radobýl
Jako první ve směru toku se přímo nad vodní stuhou Labe tyčí vyhlídkový vrch Radobýl nad Litoměřicemi o výšce 399 m. Holý vrchol, zvýrazněný zdaleka viditelným křížem, poskytuje nádherný pohled na Litoměřice, soutok Labe s Ohří, Říp a okolní pestrou krajinu Českého středohoří. Žlutě značená přístupová trasa vede v délce 4 km z Litoměřic, o polovinu kratší, ale citelně strmější ze Žalhostic. "Litoměřický" výstup si lze výrazně zkrátit autem.
S Radobýlem se pojí jméno našeho největšího básníka Karla Hynka Máchy, který odtud při své osudné návštěvě 27. října 1836 a během tvorby poslední básně svého života spatřil požár v Litoměřicích...
Milovníci přírody zde mohou obdivovat učebnicově vyvinuté kamenné varhany ve starém čedičovém lomu a stepní vegetaci. Roste tu divizna brunátná, kozinec bezlodyžný a bělozářka liliovitá, hojně se vyskytuje hmyz, zvláště motýli. Zajímavostí jsou zbytky zaniklých vinic, založených již ve středověku.
Za druhé světové války byl severně od Radobýlu v návrší Bídnice ve štolách na vápenec vybudován mohutný systém štoly Richard I s podzemní nacistickou továrnou Auto Union na výrobu motorů Maybach HL 230. V nelidských podmínkách zde pracovali vězni z Terezína. Dnes se část štoly využívá jako úložiště radioaktivních odpadů nízkého stupně záření.
Západ slunce z Radobýlu
Varhošť a Krkavčí skála
Turisticky velmi známý a vyhledávaný vrch Varhošť (639 m) vystupuje nad pravým břehem Labe zhruba v polovině pomyslné přímky mezi Ústí nad Labem a Litoměřicemi. O jeho proslulost se zasloužila především originálně řešená rozhledna z roku 1973, z níž je vidět klikatící se stuha řeky Labe celkem na osmi různých místech!
Současná vyhlídková věž na Varhoští, již třetí v pořadí, je jednou z mála rozhleden postavených u nás v dobách socialismu. Pro veřejnost se slavnostně otevřela při příležitosti výstavy Země živitelka v září roku 1973. Originální, 12 m vysokou ocelovou konstrukci, tvoří nosný pilíř se třemi kruhovými vyhlídkovými plošinami, které spojuje točité schodiště. V roce 2003 prošla věž rekonstrukcí, roku 2005 sem společnost T-mobile instalovala anténní systémy.
Krkavčí skála na úbočí Varhoště
Hora Varhošť nad Kundraticemi
Výhled z Varhoště je opravdu úchvatný a dle mnohých vůbec nejkrásnější v celém Českém středohoří. Působivý je zejména pohled na průlomové labské údolí o 500 metrů níže, které lze sledovat prakticky v celé délce od Litoměřic po Ústí nad Labem.
Neméně hezká je také vyhlídka z 1,5 km vzdálené Krkavčí skály, na niž vede odbočka ze žlutě značené výstupové trasy. Obvykle se ovšem na Varhošť chodí nejkratší cestou (cca 0,5 km) od parkoviště ze sedla Průhon, kudy vede silnička spojující malé vesnice Kundratice a Čeřeniště.
Střekov
Hezkou vyhlídku na Labe nabízí také 258 m vysoký skalní ostroh, na kterém stojí hrad Střekov (Schreckenstein) v Ústí nad Labem. Není sice moc vysoký, strmé skalní srázy zato padají skoro kolmo do vody.
Hrad Střekov
Ústí nad Labem ze Střekova
Nesouměrný skalní ostroh nad komunikačně důležitým údolím byl ve středověku jako stvořený pro výstavbu hradu, který nejen strážil vodní cestu, ale také vybíral mýto. Střekov vznikl z popudu Jana Lucemburského na počátku 14. století a sloužil až do válek v 17. a 18. století. Velký zájem o zříceninu podnítil romantismus 19. století, kdy hrad navštívilo několik významných osobností, např. J. W. Goethe, K. H. Mácha, R. Wagner a K. May. Malebná scenerie skaliska s hradem inspirovala též výtvarné umělce. Známé jsou obrazy romantiků L. Richtera (Drážďanská galerie) a E. G. Doerella (Muzeum města Ústí nad Labem).
Po zaplacení vstupného si hrad můžete prohlédnout sami nebo s průvodcem. Z vyhlídkové terasy je vidět Ústí nad Labem s chemickým podnikem Setuza, střekovský jez a na protilehlém břehu chráněný přírodní výtvor skalisko Vrkoč.
Střekovský jez ze Střekovského hradu
Buková hora
Přestože zalesněná Buková hora o výšce 683 m nepatří mezi vysoké ani tvarově nápadné kopce, vytváří nepřehlédnutelnou dominantu Českého středohoří. Zásluhu na tom má 223 m vysoká stavba televizního vysílače z roku 1975, která je nejvyšší betonovou stavbu v České republice a šíří televizní signál po severních Čechách.
Německý název Zinkenstein bývá někdy chybně spojován s cínem, či zinkem, znamená však "zoubek" na siluetě kopce, který vévodí protaženému horskému hřbetu.
Může se hoditVydejte se o víkendu poznávat památky a zajímavosti České republiky. Server Raketa.cz vám najde nejnovější slevy na víkendové pobyty. |
Na nejvyšším bodě tohoto čedičového zoubku se nachází méně známá Humboldtova vyhlídka, pojmenovaná po slavném cestovateli a obdivovateli Českého středohoří. Své prožitky při pohledu do více než 500 m hlubokého labského údolí vyjádřil takto: "Když tu tak stojíme na vysoké hoře, u paty nebes a na temeni Země, co nás povznáší? Skrytá touha přiblížit se k bohům, nebo to blaho být daleko od lidí?" Okouzlujícím pohledem z Bukové hory byl nadšen i císař Josef II., jehož kočár zde zastavil 14. října 1778.
Na Bukové hoře se hvězdicovitě spojují značené turistické trasy ze čtyř směrů v délkách pět až šest kilometrů: vedou ze Zubrnice, Malého Března, Těchlovic a Rychnova. Těsně pod vrchol k vysílači lze dojet také autem. Občerstvení turistům nabízí Děčínská bouda, v současné době uzavřená a nabízená k prodeji.
Pohled z Humboldtovy vyhlídky na Bukové hoře na Ústí nad Labem
Vrabinec
Romanicky rozervaný skalní útvar Vrabinec (400 m), trčící strmě vzhůru do výšky 50 m nad okolí, vytváří jednu z nejhezčích přírodních scenérií v Českém středohoří. Je však schovaný mezi vyššími kopci nad pravostranným přítokem do hlubokého labského údolí a vidět bývá pouze z úzkého zorného úhlu. Tím více však Vrabinec ohromí, když se člověk octne přímo pod ním.
Jak již tvar zdálky napovídá, jedná se o přívodní dráhu neboli sopouch vulkánu obnažený erozí z měkčích křídových usazenin. Ve vrcholové části vystupuje sedm výrazných věžovitých skalisek (využívaných s oblibou horolezci), na nichž je patrná sloupcová odlučnost s náznaky vějířovitého uspořádání. Na nich stával od 14. do 15. století středověký hrad, jehož ruiny obdivoval Bohuslav Balbín i Karel Hynek Mácha. Dnes už z nich mnoho nezbylo. Na vrchol jedné ze skal vede cesta zajištěná v několika místech řetězy.
Z Vrabince se neotvírá daleký, zato však velmi hluboký pohled na okolní krajinu, konkrétně do údolí Labe a Rychnovského potoka. Vyskytují se tu suchomilné rostliny a vzácní motýli. Nejkratší přístupová trasa z Přední Lhoty u Těchlovic v údolí Labe měří necelé dva kilometry.
Buková hora a údolí Labe z Vrabince
Belveder a Růžová vyhlídka
Několik pozoruhodných upravených skalních vyhlídek najdeme na pravém břehu Labe také v prostoru mezi Děčínem a Hřenskem v Českém Švýcarsku. Nejstarší a také nejznámější je vyhlídka Belveder u obce Labská Stráň, která pochází již z počátku 18. století. Zřídit ji nechal František Karel Clary-Aldringen a sloužila původně hlavně jako místo pro koncerty, divadlo a taneční zábavy. Jezdilo se sem kočárem ze zámku v Bynovci, stavba dnešního penzionu pochází až z konce 19. století.
Labe z vyhlídky Belveder
Děčín z Růžové vyhlídky
Z vyhlídkové terasy se otvírá překrásný pohled na obec Dolní Žleb a do 130metrové hlubiny kaňonu Labe, lemovaného pískovcovými skalními stěnami.
Nezapomenutelné pohledy na Labe se otvírají také z několika míst na červeně značené trase, která vede v délce asi 11 km od Belvedéru u Labské Stráně do Děčína. Nejúchvatnější z nich je zábradlím opatřená Růžová vyhlídka o nadmořské výšce 432 m.
Na území Českého Švýcarska stojí za návštěvu také nevysoká Labská vyhlídka v Hřensku, odkud je vidět na nejnižší místo v ČR, kde Labe opouští naše území. Bod leží v nadmořské výšce 115 m.
Mapa vyhlídek po pravém břehu Labe
