Takovou silou vládne stolová hora, vypínající se vysoko nad hladinou Labe, ozdobená korunou pískovcových skalisek. Pravda, svojí nadmořskou výškou 415 metrů zrovna netrhá rekordy. Tento nedostatek však bohatě vynahradí svým impozantním dojmem. Lilienstein patří k nejatraktivnějším přírodním klenotům Národního parku Saské Švýcarsko.
Tři východiska, dvě výstupové cesty
Na výlet se můžete vydat z železničních stanic Bad Schandau, Königstein nebo Kurort Rathen. Volím tu první a po překonání silničního mostu přes Labe se v osadě Wendisch Fähre napojuji na žlutou značku. Dle údaje ze směrovky to do cíle trvá hodinu a půl chůze. První úsek vede po nábřežní komunikaci. S každým krokem nabývá pyramida Liliensteinu větších a větších rozměrů.
Za obcí Prossen se stezka zakousne do svahů a táhlým traverzem stoupá na louku u bývalé hájenky Sellnitz. Odtud se hora jeví jako mírný beránek, kam vylézt bude hračka. Na blízkém rozcestí měním žlutou za modrou. Ukazatel hovoří jasně: severní výstup, délka 20 minut.
Okolní listnatý les rychle ustupuje pískovcovým skalám a balvanům. Značka ještě okamžik obchází okolo paty tmavé stěny a pak se pustí prudce vzhůru, nekonečnou soustavou schodišť lávek i kovových můstků.
Stoupání místy zpestřují ledové škraloupy a zbytky namrzlého sněhu. V závěrečných partiích se stezka ponoří do temné sevřené štěrbiny, aby poté vyústila na prostornou vrcholovou plošinu.
Lilienstein z obce Prossen
Lilienstein od samoty Sellnitz
Nebeský svět Liliensteinu
Nebeský svět
Jak se tam dostatK úpatí Liliensteinu dojedete pohodlně vlakem. Doporučujeme využít jednodenní síťové jízdenky "Labe - Elbe" za 200 Kč, pro skupiny je to levnější. Na německém území ji můžete použít i v místních autobusech a přívozech, kromě soukromých. U nás lze s touto jízdenkou po železnici cestovat již od hranic Ústeckého kraje. Pozor, v Německu neplatí u vlaků vyšší kategorie! Podobnou variantu nabízí krajská síťová jízdenka ČD Net + DB. Pokud jedete autem, zaparkujte v obcích Prossen, Waltersdorf nebo Königstein – Halbestadt. Odtud se snadno napojíte na přístupové značené cesty. |
První úchvatné výhledy se otevřely už během výstupu. Vlastní vrchol ale předčí všechna očekávání. Vzhledem k jeho poloze ve středu ostrohu, obtékaného záhybem Labe, lze odtud dokonale pozorovat stuhu řeky, jen krátce zacloněné hranou terasy v podhůří.
Široké okolí zde máme přímo z ptačí perspektivy. Jen škoda, že viditelnost narušuje jemný opar.
Vyhlídka tu střídá vyhlídku. Některé zajišťuje bezpečnostní zábradlí, jiné končí vzduchoprázdnem a izolovanými tenkými věžemi nad nedozírnou hlubinou. Větrem ošlehané břízy jsou prozatím bez listí, takže tohle neskutečné divadlo nic neruší.
Komplex protější königsteinské pevnosti se zdá být nepřirozeně blízko, od něj pak vybíhá dobře patrná linie ostatních osamělých stolových hor.
Ovšem nedefinovatelný magický pocit přijde až na samé výspě západní vyhlídky. Když se člověk ohlédne zpět po směru příchodu, připadá si, jakoby se ocitnul uvnitř kamenného labyrintu zvláštního a svébytného nebeského světa.
Labe z ptačí perspektivy. Hluboko v údolí se bělají stavení obce Prossen, na protějším břehu je dobře patrný okraj Königsteinu.
Učaroval i mocným
Na vrchol Liliensteinu šplhali lidé už dávno ve středověku. Lákala je především strategická pozice hory, odkud se dalo dobře monitorovat dění v rozlehlém okolí. Proto zde vyrostl hrad, z něhož se ale do současnosti téměř nic nezachovalo.
Hlavní roli strážce labského údolí později převzala pevnost Königstein a na Liliensteinu se udržovalo jen předsunuté opevnění. Zato sem vážily cestu i korunované hlavy. Návštěvu saského kurfiřta a polského krále Augusta II. připomíná ladný obelisk. Druhý, daleko mohutnější pomník pochází z roku 1889 a je věnovaný 800. výročí šlechtického rodu Wettinů, kteří v Sasku vládli až do konce první světové války. Jejich krev stála u zrodu známé sasko-koburské dynastie.
Na západní vyhlídce
Lanovka, která vozí pivo
Užitečné webywww.nationalpark-saechsische-schweiz.de www.ceskosaskesvycarsko.info Turistické brožury a mapy poskytuje informační centrum uvnitř nádražní budovy v Bad Schandau. |
A jakýpak by to byl výletní cíl, kdyby po zdolání všech nástrah výstupu nenabídl příjemnou osvěžovnu. Bohužel, zdejší horská restaurace přijímá žíznivé poutníky jen od dubna do října, kdy má otevřeno denně od 13 do 17 hodin. Plynulý přísun surovin přitom zajišťuje neobvyklá nákladní lanovka.
Zpátky se vracím po jižní cestě, která vede do osady Halbestadt, a odtud přívozem do Königsteinu. Tuto cestu můžete použít i jako časově kratší výstupovou variantu.
