Sobota 19. září 2020, svátek má Zita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 19. září 2020 Zita

Od Vltavy k Blanici. Výlet kousek od Lipna, kde budete úplně sami

Jen pár kilometrů od frekventovaného Lipna čeká na vytrvalé výletníky docela jiný svět: putování odlehlou šumavskou krajinou nedaleko Volar vás přivede do míst, kde ticho téměř panenské přírody stále nic neruší.

Pohled na osadu Pěkná z cesty od Teplé Vltavy | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Táhlé šumavské horizonty, skvělé výhledy a minimální turistický provoz. Tuto báječnou trojkombinaci nabídne pěší výšlap v jižní části Šumavy východně od Volar.

Osmnáct kilometrů dlouhá trasa vystoupá z širokého vltavského údolí až do tisíce nadmořských metrů, aby pak mírně klesla do nádherného úvalu horní Blanice a budou ji provázet ruiny zaniklých usedlostí i celých osad. I na stále více komercionalizované Šumavě ještě zbývají prostory, kde je všechno téměř „při starém“: toto je jeden z nich.

Přes Vltavský luh

Východištěm túry je železniční zastávka Pěkná na trati spojující Volary (Černý Kříž) s Českými Budějovicemi. Jinak než vlakem, případně na kole, se sem (naštěstí) nedostanete, přilehlá silnička je pro motorová vozidla uzavřena.

První dva kilometry po žluté značce zrovna nenaznačují, že se nacházíte v horském prostředí – převýšení je prakticky nulové. Procházíte totiž tzv. Vltavským luhem, přírodovědně velmi cenným územím podmáčené říční nivy s řadou slepých ramen a tůní. Terén je zprvu porostlý řídkým lesem a trochu dál do kraje pohlédnete až po půldruhém kilometru od mostu přes Vltavu. Řeka krásné rašelinné barvy tu teče docela bystře, jde o jedno z míst, kde se dá začít vodácké splutí Vltavy.

Krajinu před vámi rámuje zalesněný terén Želnavské hornatiny a na jeho úpatí je vidět štíhlá věž kostela v Pěkné. Stavba, která ve 2. polovině 20. století silně zchátrala, sice byla po roce 1990 obnovena zejména díky místním německým rodákům a jejich potomkům, sídlo samo ale zrovna úpravně nevyhlíží. Pěkná (dříve Schönau) je totiž pouhým torzem osady, v níž žilo ještě počátkem 20. století několik set obyvatel. Dnes je to sotva desetina, nemalou část plochy navíc zaujímá obludně velký areál zemědělského družstva.

Do světa horských samot

I tak je ale Pěkná/Schönau největším mezilehlým sídlem na trase, dál už budete potkávat jen izolovaná stavení, případně jejich ruiny. Pokračování žlutého značení vytíná v terénu poněkud nelogický oblouk zasahující v délce asi dvou kilometrů do Vojenského výcvikového prostoru Boletice (s volným vstupem o víkendech); cestu si ale můžete snadno zkrátit, když asi 300 metrů za zemědělskými objekty na kraji Pěkné odbočíte krajem paseky vlevo vzhůru a záhy se napojíte na zřetelnou lesní cestu. Ta vás dovede na rozcestí Pod Korunáčem, kde se opět setkáte se žlutou značkou.

Ať se přidržíte značení, nebo zvolíte zkratku, každopádně budete dost dlouho (nikoli však příkře) stoupat. Za Korunáčem si u cesty všimnete dvou obnovených výklenkových kapliček a asi o kilometr dál spatříte po delší době výraznější znak lidské civilizace: tři částečně obnovená stavení osady Nové Chalupy. Dnes slouží rekreačním účelům, trvale tu nežije nikdo. Ve 20. letech 20. století měla ale osada roztroušená po úbočí vrchu Křemenná (1 085 m) 120 obyvatel.

U Nových Chalup se definitivně rozestupuje les a začínají se otevírat vyhlídky do dálky, hlavně k východu. S fotografováním je ale možné počkat, za chvíli totiž budou k vidění ještě lepší horizonty. Nádherná cesta mezi pastvinami a malými lesíky, místy provázená alejí, vás asi za 20 minut vyvede – převážně již jen velmi mírným stoupáním – až těsně pod horský hřbet do prostoru někdejší osady Horní Sněžná (Oberschneedorf).

Kaple u silničky pod Sv. Magdalénou

Z třicítky domů Horní Sněžné, které tu stály mezi válkami, se zachovaly jen skromné ruiny několika z nich. Živobytí tu jistě nebylo snadné, jak ostatně napovídá jméno: osada ležela rovných tisíc metrů nad mořem. Terén dnes ovládají rozlehlé pastviny, otevírají se odtud skvělé výhledy na Knížecí Stolec (1 236 m) a Lysou (1 228 m), dva nejvyšší vrcholy Želnavské hornatiny, i dál do českého vnitrozemí a na hlavní šumavský hřeben. V kombinaci se zbořeninami původních stavení má místo silného genia loci a může ztělesňovat klasickou „Šumavu zaniklou“: nostalgii v krajině, kterou lidé opustili a příroda si ji vzala zpět.

Žluté značení pokračuje stále severním směrem dalšími krásnými partiemi s širokými výhledy, aby posléze mírně kleslo do osady Dolní Sněžná (Unterschneedorf). Zde bylo několik domů obnoveno a na okolních loukách se hospodaří, rekonstruovaná byla i kaplička.

Mezilesní světlina u rozcestí Pod Korunáčem

Mezilesní světlina u rozcestí Pod Korunáčem

V Dolní Sněžné vyměníte žlutou za modrou, která vás po necelých dvou kilometrech přivede k velkému kostelu svaté Magdalény. Bíle omítnutý chrám září do dalekého okolí a s přehledem ovládá širokou kotlinu horního toku řeky Blanice, která teče asi o dva kilometry dál. Poutnímu kostelu z poloviny 18. století hrozil v časech komunistické totality úplný zánik, nakonec však v zuboženém stavu doby zlé přežil a v 90. letech byl – podobně jako jiné církevní stavby v kraji – především zásluhou rodáků z okolních osad obnoven.

Lavička u kostela svaté Magdalény vybízí k odpočinku, stánky s občerstvením tu ale nečekejte, byť o pár desítek metrů dál stojí několik rekreačních stavení. Od nich budete scházet po rozbité asfaltce dolů do úvalu Blanice a i nadále to bude krásná cesta. Rozlehlé louky občas oživují solitérní stromy a až dojdete k Blanici, pohlédnete na panenský tok malebné se klikatící říčky, která jakoby zázrakem ušla na celém svém horním toku znásilňujícím lidským zásahům – mnoho takových toků se v Česku už nenajde.

Od mostu přes Blanici zbývá posledního půldruhého kilometru k nádraží ve Zbytinách (německy Oberhaid). Obec, jejíž náves leží ještě asi o půl kilometru dál, možná bude působit po mnoha kilometrech putování prakticky pustou krajinou téměř jako zjevení, neboť má charakter normálního, byť nevelkého lidského sídla. Pod kostelem dokonce najdete i restauraci – to pro případ, že by bylo třeba vyplnit čas, než přijede vlak.

Může se hodit

Logistika
Pěší trasu ujdete přibližně za čtyři hodiny, ale nádherná krajina bude jistě vybízet k mnoha zastávkám, tak si raději naplánujte delší čas.
Výchozí a koncový bod výletu (Pěknou a Zbytiny) spojují železniční koleje. Musíte přesednout ve stanici Černý Kříž či Volary, vlaky na sebe navazují a celá cesta trvá asi 40 minut. Spoje zajišťuje společnost GW Train Regio. Výlet se dá snadno udělat např. od horní části Lipna, kam pokračuje železniční trať, či z Prachatic

Charakter trasy
Trasa má snadný profil I na nenáročné šumavské poměry, převýšení z údolí Vltavy na Horní Sněžnou je necelých 300 metrů a žádné strmé kopce vás nečekají. První polovinu cesty se spíše stoupá, později půjdete často mírně s kopce. Proviant si vezměte s sebou, po cestě není žádná možnost občerstvení. Jde se většinou po solidně pevných cestách, na začátku a na konci po asfaltových silničkách bez automobilového provozu.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Expedice Tatra kolem světa 2 chce pokračovat, neshody vyřeší právníci

Expedice Tatra kolem světa 2 se kvůli koronaviru protáhne zřejmě o rok, z tříleté cesty tak bude čtyřletá. Letošní...

Teplo, moře, pohoda. Na ostrově Palau ani nevědí, co to je státní dluh

Asi málokdo z nás o ní někdy slyšel a našel by její polohu na mapě. Republika Palau v Tichém oceánu si žije svým...

Strhující fotografie počasí. Podívejte se na nejlepší letošní snímky

Výběr z finálových fotografií soutěže Weather Photographer of the Year 2020 vyzařuje sílu jedinečného okamžiku, jaké...

Bouzov byl splněným snem velmistra německých rytířů. Vydržel jen pár let

Nejpohádkovější moravský hrad Bouzov je „pokladem“ sám o sobě. Měl se stát řádovým muzeem německých rytířů, připomínat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Do skal s rezervovanou vstupenkou. Obec Adršpach míří k regulaci turistů

Adršpach chce zavést rezervační systém pro vstup do oblíbeného skalního města. Doufá, že si tím pomůže od ucpaných...

V Česku jsou houbařské žně. Podívejte se, kde rostou nejvíc

Premium Když zaprší a pak se oteplí, přijdou houby, shodují se mykologové. A opravdu přišly. Nejvíc je hřibů smrkových. Velké...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Nemá smysl sportovce zavírat do karantény, říká fyzioterapeut Kolář

Premium Fyzioterapeut a léčitel slavných sportovců Pavel Kolář míní, že opatření proti viru jsou nekoncepční a budou mít dopady...

  • Další z rubriky

Bouzov byl splněným snem velmistra německých rytířů. Vydržel jen pár let

Nejpohádkovější moravský hrad Bouzov je „pokladem“ sám o sobě. Měl se stát řádovým muzeem německých rytířů, připomínat...

Tajemství českých zřícenin. Výlet na opuštěné hrady, které umí překvapit

Skvosty nenabízejí jen komnaty hradů a zámků. Schovávají se i mezi rozpadlými zdmi zřícenin. Vydejte se s námi do...

Cestujte jinak. Ve východních Krkonoších vás místní naučí šetrnému turismu

Kvůli covidu tráví spousta Čechů dovolenou ve své domovině. Mnohé lokality naší republiky jsou tak často přeplněné a...

ZANIKLÉ TRATĚ: Koně a dřevěné koleje. Matka železnic začínala v Čechách

Seriál V 35. díle Zaniklých tratí se podíváme na pramatku drah na evropské pevnině. Vznikla už v roce 1832, jezdily po ní...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Microsoft vytáhl servery z oceánu, jejich nízká poruchovost překvapila

Z mořského dna u skotského souostroví Orkneje námořníci vylovili datacentrum společnost Microsoft. Za více než dva roky...

Benešová: Nečekala jsem, že synova svatba bude tak emocionálně náročná

Závěr prázdnin byl pro Lucii Benešovou ve znamení svatebních příprav. K oltáři dovedla svého nejstaršího syna Luciána,...

Jeho prsty byly najednou ve mně, obvinila fotografa ze zneužití Ratajkowski

Emily Ratajkowski (29) zveřejnila obsáhlou esej, ve které obvinila fotografa Jonathana Ledera ze sexuálního zneužití....

Porno je reklama na fitness, říká jeden z nejstarších českých pornoherců

Je obsazovaný do pornoscén z kategorie „old and young“. Není divu, s natáčením začal před svou padesátkou a točí už...