Šumavské slatě neboli rašeliniště jsou jedním ze symbolů tajemné Šumavy. Asi každý si vybaví legendu o králi Šumavy. Tuto přezdívku si vysloužil Kilián Franz Nowotny, rodák ze Starých Hutí, který si ve jménu rodinné tradice přivydělával jako pašerák.
Když byla po roce 1948 jeho rodina odsunuta do německého Bavorska, stal se agentem americké zpravodajské služby, a protože znal Šumavu jako své boty, převáděl přes hranici do Československa americké tajné agenty a z Československa do Bavorska pro změnu zase emigranty.
Tajemno bažin a rašelinišť
Každopádně Kiliánova trasa vedla přes Chalupskou slať, která je jednou z mála přístupných slatí v Národním parku Šumava. Navštívit můžete ještě Jezerní, Cikánskou, Tříjezerní, Malý Polec a Soumarské rašeliniště.
Největším komplexem rašelinišť jsou Modravské slatě, přírodní památka, která je však z většiny veřejnosti nepřístupná, vidět ji můžete jen v určité dny a pouze s průvodcem. Určitě si nenechte ujít Jezerní slať, na jejímž okraji se nachází dvoupodlažní dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýglu v pozadí.
Chalupskou slať je třeba zažít za svítání. Budete se trochu bát.
Pokud si chcete vychutnat jedinečnou atmosféru bažin se vším všudy, doporučujeme si přivstat. Za za svítání, kdy se z močálů líně zvedá mlha a hluboké ticho jen občas přeruší tajemné až strašidelné zvuky přírody, jsou místní scenerie obzvlášť podmanivé.
Nezapomeňte se ale teple obléct, protože průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 2 °C a pravidelně jsou právě na tomto místě zaznamenávána teplotní minima.
Síla ledovců stvořila jezera
O ledovcových jezerech, která na Šumavě vznikla po odtání ledovců koncem třetihor, jste jistě slyšeli. Ustupující ledovce vytvořily mohutné hráze – morénové valy, které v sobě zadržely vodu z ledovců. V současnosti jsou jezera napájena spodními prameny a přítoky.
Nejznámějšími ledovcovými jezery jsou Černé a Čertovo jezero, dále jezero Plešné, Laka a Prášilské. Rozlohou největším a také nejhlubším je Černé jezero, jehož název odpovídá barvě, kterou způsobují usazeniny kalu na skalnatém dně a temný odraz okolních hlubokých lesů. Od Čertova jezera jej dělí pouze Jezerní hora s výškou přes 300 metrů.
Druhé největší a nejhlubší jezero je Čertovo. Podle pověsti se zde utopil čert, jehož drápy prý mohou za hloubku jezera. Dalším z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy je Laka, zvané též Mlaka nebo Pleso. Je nejvýše položené v celém pohoří, ale je také nejmělčí a upoutá vás pozoruhodnými plovoucími ostrůvky.
Abyste měli šumavskou pětici jezer kompletní, vydejte se ještě k Plešnému jezeru, kterému se také říká Balvanité a je druhým nejvýše položeným a zároveň nejširším jezerem na Šumavě.
Posledním z pětice je Prášilské jezero, opředené mnoha legendami, třeba o zjevující se Jezerní panně. Za dalšími třemi ledovcovými skvosty už budete muset putovat k našim sousedům do Bavorska.
Černé jezero je největší a nejhlubší z pětice ledovcových jezer.
Wellness Chalupa
 |
