Rozhledna na Krásenském vrchu ve finále zazářila. Podle počtu hlasů, které čtenáři rozdali v krajských kolech, byla jen řadovým finalistou. Se 465 hlasy vyrážela do klání z dvanáctého místa z šestadvaceti. Její vítězství s 1 114 hlasy je ale přesvědčivé.
Výsledky hlasování najdete zde |
"Je to rozhledna velmi neobvyklého tvaru, v České republice skutečně unikátní. Jen málokdo však ví, že má svůj historický předobraz, a to v dalekém Iráku. Jedná se o slavný minaret se spirálovým schodištěm ve městě Samara, pocházející z roku 847, tedy před více než tisíci lety. Tento minaret dodnes stojí. Kéž by to platilo i pro naše rozhledny," říká autor mnoha publikací o rozhlednách Jan Nouza, který na anketě s redakcí spolupracoval.
Předobraz rozhledny na Krásenském vrchu
Rozhledna nabízí nejen krásný výhled na krajinu Slavkovského lesa, ale má navíc zajímavý příběh vzniku. Byla totiž postavená během krize ve 30. letech 20. století, aby dala práci nezaměstnaným v kraji.
Podobně jako rozhledna na Krásenském vrchu zabodovala rozhledna Cvilín u Krnova, která ve finále skončila na druhém místě s 1 073 hlasy (více čtěte zde). V krajském kole přitom získala jen 521 hlasů a do finále tak vyrážela z 11. místa.
Nejkrásnější rozhledna se za války jmenovala po Hitlerovi |
Bronzovou příčku ve finále obsadil Lednický minaret s 1 062 hlasy. To byl naopak favorit. Z krajského kola postupoval s 1 008 hlasy.
Čtenáři ve finále rozdali 15 881 hlasů. Z finalistů se v průběhu hlasování vyčlenil peloton, za kterým ostatní rozhledny zaostávaly o dvě stě a více hlasů. Na špici se takto dostaly i rozhledny Kleť u Českého Krumlova, Brdo v Chřibech, Štěpánka u Příchovic, Bílá hora a Děčínský Sněžník (o chystaných opravách na Sněžníku čtěte zde).
"V celé první skupině se objevují masivní zděné věže, většinou kamenné. Výjimkou je betonová Bílá hora. Ve všech případech se jedná o skutečně pěkné stavby," poznamenal Nouza.
1. Krásenský vrch (1 114 hlasů)
Rozhledna byla postavena v roce 1935, v roce 1997 prošla rekonstrukcí. Svým točitým spirálovitým schodištěm připomíná Babylonskou věž.
Základna věze je 11 metrů široká, vyhlídková terasa je ve výšce 25 metrů a má v průměru již jen tři metry.
Na vyhlídkovou plošinu vede 120 schodů. Po jejich zdolání se otevře kruhový výhled. Na severu jsou vidět Krušné hory (Blatenský vrch s rozhlednou, Klínovec s rozhlednou a vysílačem), severovýchodě – Doupovské vrchy, na východě a jihu - Tepelská vrchovina, na západě - nejvyšší vrchy Slavkovského lesa Lesný a Lysina.
2. Rozhledna Cvilín (1 073 hlasů)
Neobvyklá, ale velmi půvabná až romantizující kamenná rozhledna stojí jihovýchodně od Krnova na kopci Cvilín od roku 1903. Stavbu inicioval Moravskoslezský sudetský horský spolek a vznik vydatně finančně podpořil kníže Lichtenštejn.
Rozhledna je nyní vysoká necelých třicet metrů, ale v době vzniku měla o pět metrů více. Při někdejších opravách byla totiž sejmuta věžička, nedávno byly odstraněny i antény, které válcovou rozhlednu "zdobily" od dob socialismu.
Na ochoz vede 134 schodů a návštěvník uvidí celé panorama Jeseníků s nejvyšší horou Praděd, centrum Krnova a kus polského příhraničí. Může si prohlédnout i údolí řek Opavice a Opava.
3. Lednický minaret (1 062 hlasů)
Minaret je 60 metrů vysoká rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí Lednicko-valtického areálu. Může se pochlubit přídomkem nejstarší dochovaná rozhledna na našem území a zároveň je také jediným minaretem v Česku.
Věž se stavěla v letech 1797 až 1802 a náklady se vyšplhaly údajně až na jeden milion zlatých. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.
Lednický minaret má tři vyhlídkové ochozy, k tomu nejvyššímu vede 302 schodů. Návštěvníkům Lednice, kteří vystoupají až na samotný vrchol, se naskytne pohled na park, Pálavu, Bílé Karpaty a dokonce na vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
4.-5. Brdo v Chřibech (1 044 hlasů)
Nejvyšší vrcholek pohoří Chřiby zdobí kamenná věž od roku 2004. Jde o první novodobou kamennou rozhlednou postavenou u nás po roce 1945. Na pohled unikátní rozhledna je postavena z pískovce metodou tzv. kyklopského zdiva. Slavnostního otevření rozhledny se účastnil i olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který vyhlídkové věži požehnal.
Z ochozu ve výšce 21 metrů jsou vidět Jeseníky, Roháče, Karpaty, Malá Fatra a za vynikající viditelnosti dokonce i Alpy.
Stavba se nachází nedaleko rozhledny v obci Modrá u Uherského Hradiště. V okolí je možné navštívit například barokní hřbitov ve Střílkách, zříceninu hradu Cimburk a hrad Buchlov i zámek Buchlovice.
4.-5. Kleť u Českého Krumlova (1 044 hlasů)
Nejstarší horská rozhledna v České republice. V roce 1825 ji nechal postavit kníže Josef Jan Nepomuk Schwarzenberg. Nabízí nádhernou panoramatickou podívanou.
Kromě Novohradských hor, Šumavy, Středočeské pahorkatiny, Brd nebo Třeboňské a Českobudějovické pánve můžete při dobrém počasí spatřit i alpské vrcholy.
Na Kleť vede hned několik turistických tras. Z Krasetína jede na vrchol i lanovka dlouhá 1 792 metrů.
6. Štěpánka u Příchovic (970 hlasů)
Novogotickou rozhlednu Štěpánka začal v roce 1847 stavět na krkonošském vrchu Hvězda kníže Camill Rohan a pojmenoval ji po arcivévodovi Štěpánovi, který na kopec vystoupil během stavby císařské Krkonošské silnice v údolí.
Sotva však Rohan postavil základnu s vchodem, arcivévoda Štěpán upadl u vídeňského dvora v nemilost a kníže stavbu zastavil. Štěpánku dokončil až v roce 1892 Horský spolek.
Pověst líčí, že kníže Rohan stavbu zastavil, když mu cikánka předpověděla, že mu dokončení rozhledny přinese smrt. Kníže skutečně zemřel měsíc poté, co Horský spolek 24 metrů vysokou rozhlednu dostavěl.
7. Bílá hora (967 hlasů)
Jedna z novějších rozhleden stojí na vrchu Bílá hora mezi Kopřivnicí a Štramberkem na Novojičínsku. Díky schodišti kolem betonového středu telekomunikační věž připomíná šroubovici DNA.
Ještě než byla v roce 2000 otevřena, museli odborníci posoudit, zda nenaruší krajinný ráz, a to hlavně kvůli velmi blízkému štramberskému hradu s věží Trúba.
Celá rozhledna je vysoká 43 metrů, ale ochoz je už ve výšce 26 metrů.
Rozhlednu na Bílé hoře plánoval už před sto lety štramberský vlastenec Adolf Hrstka, který se zasloužil i o zvelebení Trúby, ale z plánů vždy sešlo. Až na konci tisíciletí se někdejší sen splnil.
Z rozhledny se lidé pokochají pohledem na obě města pod sebou, jako na dlani mají Moravskou bránu a dohlédnou až do Ostravy a Karvinska. Na druhé straně mohou pozorovat hřeben Beskyd s památnou horou Radhošť.
8. Děčínský Sněžník (891 hlasů)
Kamenná rozhledna z roku 1864 původně vznikla jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě, na které se dohodly Rakousko, Sasko a Prusko.
Majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun tehdy vyšel zeměměřičům vstříc velkoryse. Místo obvyklé stavby dřevěné vyměřovací věže povolal z Drážďan významného saského architekta Karla Moritze Haenela, a ten navrhl 33 metrů vysokou kamennou věž v tehdy módním alžbětinském slohu.
Věž od počátku vzbuzovala zájem výletníků, takže hrabě Thun brzy najal strážce, který za mírný poplatek na rozhlednu pouštěl zájemce.
Od 70. let minulého století rozhledna chátrala a nakonec byla uzavřená. V roce 1992 se jí podařilo opravit a zpevnit pomocí ocelových obvodových spon uvnitř zdí, takže rozhledna si uchovala svou původní podobu.
