"Máme z toho samozřejmě velkou radost. Děčínský Sněžník je asi naše největší turistické lákadlo," uvedl starosta Jílového Miroslav Kalvas.
Rozhledna na SněžníkuOtevřeno: denně od 10 do 17 hod. Vstupné: dospělí 30 Kč, děti, studující, důchodci 15 Kč |
V krajském kole ankety dostal Děčínský Sněžník 548 hlasů a jako nejúspěšnější z rozhleden Ústeckého kraje postoupil do celostátního finále. Tam posílil na 886 hlasů a skončil po boku takových staveb jako je Lednický minaret nebo rozhledna na Kleti v přední skupině, ve které se výsledky lišily jen o desítky hlasů (více čtěte zde).
"Rozhledna na Děčínském Sněžníku je nyní bohužel v žalostném stavu. Chystáme se ji ale opravit. V první etapě ochoz a vnitřní vybavení, ve druhé samotnou věž," poznamenal Kalvas.
Oprava bude stát dohromady okolo tří milionů korun a radnice nyní zkouší několik možností, jak na ni získat dotaci. Sama letos na opravy uvolnila 400 tisíc korun.
Rozhledna se ale potýká ještě s jedním problémem. "Jednoznačně ji hyzdí antény umístěné na jejím tělese. Považuji to za barbarství už proto, že rozhledna je na seznamu kulturních památek," konstatoval autor několika publikací o rozhlednách Jan Nouza, který na anketě s iDNES.cz spolupracoval.
Radnice v Jílovém si to uvědomuje. "Antény řešíme. Měli jsme na místě schůzku s provozovateli těchto zařízení, provedli inventarizaci a nepoužívané antény zmizí. Zároveň domlouváme novou cenu za umístění antén na rozhledně tak, aby se firmám vyplatilo jejich počet snížit a vyměnit je za výkonnější a menší," poznamenal starosta Kalvas.
Výtěžku z pronájmu se však radnice zcela vzdát nechce. "Potřebujeme ho totiž právě na opravu rozhledny," dodal starosta.
Od zeměměřičské věže k rozhledně
Kamenná rozhledna z roku 1864 vznikla na Děčínském Sněžníku původně jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě, na které se dohodly Rakousko, Sasko a Prusko.
Majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun tehdy vyšel zeměměřičům vstříc velkoryse. Místo obvyklé stavby dřevěné vyměřovací věže povolal z Drážďan významného saského architekta Karla Moritze Haenela, a ten navrhl 33 metrů vysokou kamennou věž v tehdy módním alžbětinském slohu.
Věž od počátku vzbuzovala zájem výletníků, takže hrabě Thun brzy najal strážce, který za mírný poplatek na rozhlednu pouštěl zájemce.
Od 70. let minulého století rozhledna chátrala a nakonec byla uzavřená. V roce 1992 se jí podařilo opravit a zpevnit pomocí ocelových obvodových spon uvnitř zdí, takže rozhledna si uchovala svou původní podobu.
