Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvÚsek mezi Prahou, Podmokly (dnešní stanicí Děčín) a Drážďany patří už téměř 170 let k páteřním tratím tuzemské železniční sítě. A za celou dobu se na tom nic nezměnilo. Dráha se začala stavět ihned po vybudování tratě Olomoucko-pražské, tedy už v roce 1845.
Projektanti společnosti Severní státní dráha šikovně využili vltavské a labské údolí. Nebyly tam žádné velké výškové rozdíly a chyběla i silniční konkurence.
Jediným problémem bylo časté překonávaní skal, které sahaly až k vodě. Dobře je to vidět třeba na soustavě tunelů mezi Kralupy a Nelahozevsí. Ty se musely razit ručně bez použití trhavin a dělníci na nich pracovali dva a půl roku.
Od řeky se trať odklonila jenom dvakrát. Nejprve u Mělníka kvůli častým záplavám a posléze za Roudnicí nad Labem, a to především kvůli zkrácení celé trasy. Současně se stavělo na téměř celém úseku mezi Prahou a Podmokly. Vrchní inspektor stavby Alois Negrelli v dopise z inspekční cesty na jaře 1848 popisoval, že na stavbě zároveň pracovalo 22 tisíc dělníků.
Celá trať z Prahy do Drážďan byla slavnostně otevřena 8. dubna 1851. Na přelomu 70. a 80. let 20. století byla elektrifikována a na přelomu tisíciletí se z ní stal rychlostní koridor, kde v úseku mezi Kralupy nad Vltavou a Lovosicemi mohou vlaky jezdit rychlostí 160 kilometrů za hodinu.
Málokterá trať nabízí tak krásné pohledy na velkou řeku v těsné blízkosti kolejí. Z okna vlaku doporučujeme vyhlédnout především v kaňonu Labe s příznačným názvem Porta Bohemica, tedy Brána Čech.
Trať mezi Kralupy a Děčínem východ si můžete projet za 4 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPoslední kilometry řeky Vltavy
Zážitkovým vlakem Kladenské dopravní a strojní vyrážíme z Kralup nad Vltavou. Tamní nádraží je novostavba ze 70. let minulého století, ze stanice odbočují ještě tratě na Kladno (psali jsme o ní zde) a do Slaného. Ve městě můžete navštívit Městské muzeum, unikátní most T. G. Masaryka přes Vltavu nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.
Hned za Kralupy náš vlak projíždí soustavou tří nelahozeveských tunelů. Vystoupit v zastávce Nelahozeves zámek je téměř turistovou povinností. Vysoko nad kolejemi najde lobkowiczký zámek, o něco níže pak rodný domek hudebního skladatele Antonína Dvořáka.
Nesmíme zapomenout na zámek Veltrusy s jeho romantickým anglickým parkem. Od stanice Nelahozeves k němu sice vede modrá turistická značka, doporučujeme ale drobnou zacházku a k překonání Vltavy využít starý ocelový most nad Miřejovickým jezem.
Za dálnicí D8 projedeme tunelem Vepřek, který byl postaven až v rámci koridorizace tratě v roce 2002. Kousek od zastávky Mlčechvosty začíná Laterální plavební kanál. Ten odvádí lodní dopravu z Vltavy a míří přímo k Mělníku do Labe. Jeho součástí je nově také zvedací železniční most na trati z Vraňan do Lužce nad Vltavou. Kromě této tratě ještě za stanicí Vraňany odbočují koleje také do Straškova.
Zastávka Cítov je ideálním místem pro výlet do Mělníka. Cestou se můžete osvěžit v nedalekých zatopených pískovnách. Prohlédnout si můžete také zámek s parkem v Hoříně a potom i historizující zdymadlo na plavebním kanálu.
Turistické cíle před Lovosicemi |
Město Mělník láká k návštěvě a má co nabídnout. Nahlédnout můžete do tamního podzemí se studnou hlubokou 54 metrů. Prohlédnout si můžete i zámek mělnické větve Lobkowiczů s vinařstvím a pokud se nebojíte, můžete sestoupit do kostnice v kryptě pod kostelem svatých Petra a Pavla.
Pokud se chcete rozhlédnout po kraji, doporučujeme buď vyhlídkovou věž už zmíněného kostela nebo vyhlídku pod zámkem nad Vinohrady Karla IV. Naskytne se vám pohled nejen na soutok Laterálního kanálu s Labem, o něco více vlevo na soutok Vltavy s Labem, ale třeba také na Říp.
Další lobkowiczký zámek najdete v Dolních Beřkovicích. Rodina ho pomalu opravuje a čas od času otevírá veřejnosti.
Za Dolními Beřkovicemi míjíme elektrárnu Mělník a také zásobníky ropy a zemního plynu u Hněvic. Z této stanice se můžete vydat do Štětí. Labe přejdete po unikátním mostě, přes který vede silnice, chodník i koleje v jedné úrovni. Můžete se vydat také na druhou stranu k veslařskému kanálu v nedalekých Račicích.
Kousek od zastávky Dobříň stojí rodný domek básníka Josefa Hory. Další stanicí je Roudnice nad Labem. Hlavním tamním lákadlem je už čtvrtý zámek rodu Lobkowiczů na této trati, který je svou rozlohou také čtvrtým největším zámeckým komplexem u nás. No a možná také proto, že prohlídka zámku je spojena s degustací výrobků z tamního vinařství. Samozřejmě jen pro dospělé. Vydat se můžete také na věž Hláska s krásným výhledem na labské údolí nebo do Podřipského muzea s expozicí dějin města a okolního kraje či se stálou ornitologickou expozicí.
Za Roudnicí se trať opět odklání od Labe. Most přes Ohři byl nejnáročnější stavbou tohoto úseku, stovky dělníků ho budovaly rok a půl.
Z Bohušovic nad Ohří je to pouhé dva kilometry do Terezína. Pevnostní město založil císař Josef II. v roce 1780. Důmyslný systém hradeb a bastionů ovšem nikdy nebyl prověřen v praxi. Už za Rakouska-Uherska sloužila Malá pevnost jako nejpřísněji střežený žalář. Byl zde vězněn a v roce 1917 zde také zemřel Gavrilo Princip, muž, který zastřelil Františka Ferdinanda D`Este.
Za druhé světové války nacisté v Terezíně ve Velké pevnosti zřídili židovské ghetto a v Malé pevnosti věznici pražského gestapa. Dnes tuto tragickou etapu dějin připomíná Památník Terezín.
Navštívit ale můžete i expozici Kasárna, která vás provede životem vojáka druhé poloviny 18. století. Otevřeno je i Muzeum Terezína, kde se seznámíte s životem v pevnostním městě od Marie Terezie po první republiku. Sestoupit můžete také do podzemních chodeb a kasemat, které vedou napříč celým opevněním.
Za stanicí Bohušovice odbočovala vpravo vlečka do Terezína, po které odjížděly transporty z ghetta do vyhlazovacích táborů. Dnes jsou koleje vytrhány, dochovalo se jen pár metrů přímo ve městě.
Další stanicí jsou Lovosice. Nejprve se zprava připojuje trať z Litoměřic horního nádraží, známá Severočeská transverzálka, na ústeckém zhlaví zase odbočuje trať směrem na Čížkovice, součást legendární Švestkové dráhy (projeli jsme ji zde), a o několik set metrů dál potom dnes trať do Radejčína a Úpořin, kterou postihl sesuv během stavby dálnice D8. Na ni se v roce 2020 vrátil pravidelný provoz. Společnost AŽD tam zajišťuje prázdninové víkendové vlaky do Chotiměře.
Ze zastávky Lovosice město se vydejte na vrch Lovoš. Od nádraží je to po zelené značce necelé tři kilometry. Nenechte se ale zmást, je to pořádná horská túra.
Kaňonem Labe k Českému Švýcarsku
Za Lovosicemi se Labe začíná zařezávat do krajiny, široké údolí se stává hlubokým kaňonem, který naší trať povede až do Děčína. V celém úseku můžete vystoupit z vlaku a vyzkoušet také lodní dopravu.
Ústí nad Labem nás vítá pohledem na zříceninu hradu Střekov a Masarykovo zdymadlo na Labi. Těsně před ústeckým hlavním nádražím mineme tunel Pod Větruší, spojku s tratí do Bíliny, a podjedeme také trať ze stanice Ústí nad Labem Střekov.
Turistické cíle před Děčínem |
V severočeské metropoli se můžeme nechat vyvézt lanovkou na vrch Větruše s výletní restaurací a rozhlednou. Cestou dolů bychom neměli vynechat středověké popraviště z roku 1543 a také Muzeum civilní obrany. Prohlédnout bychom si měli oba ústecké mosty, jak most Edvarda Beneše, tak novodobou ústeckou dominantu, Mariánský most.
Na protější straně Labe, u stanice Ústí nad Labem Střekov je čas od času otevřena historická parní vodárna. Starají se o ni nadšenci ze Zubrnické muzeální železnice.
V městské části Klíše najdete koupaliště s termální vodou. Stojí za to také obejít legendární Mariánskou skálu do čtvrti Krásné Březno, kde se na svahu rozkládá ústecká ZOO.
Expresem KDS Kladno ale pokračujeme dále podél Labe. Za necelých 20 minut dorážíme k Děčínu. Nejprve mineme děčínský ranžír, odkud odbočuje známá Kozí dráha, trať mezi Děčínem a Oldřichovem u Duchcova, která je už několik let v dlouhodobé výluce. Zatímco Správa železnic ji chce zrušit definitivně, řada spolků i dopravců usiluje o to, aby se na koleje vrátily alespoň výletní vlaky. Balancuje tedy na hranici našich seriálů Zaniklé tratě a Na co zírá mašinfíra.
A už je tu stanice Děčín hlavní nádraží, do roku 1949 Podmokly. Tady opustíme Pražsko-drážďánskou dráhu a na pár kilometrů se pouštíme po trati 091 směrem na Jedlovou. Přejedeme ocelový most přes Labe, pozdravíme se s projíždějícím parníkem a po chvíli zakončíme naší jízdu brejlovcem společnosti KDS Kladno ve stanici Děčín východ.
Děčín, mimo jiné rodné město Miroslava Tyrše, si zaslouží důkladnější prozkoumání. Mezi největší turistická lákadla patří tamní zámek, vyhlídka a ferrata Pastýřská stěna nebo zoologická zahrada.
Dráha z Kralup nad Vltavou do Děčína patří sice mezi koridorové tratě, svým významem, krásnými výhledy na Portu Bohemicu a zajímavými turistickými cíli, si ale svoje příznivce jistě najde.