Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Legendární Negrelliho viadukt se začal stavět už v roce 1846 a do provozu byl uveden o čtyři roky později. Jeho jediným účelem bylo převést přes Vltavu vlakové soupravy na trati z Drážďan do Prahy.
Na svou dobu to byla opravdu moderní stavba. Považme, že v první polovině devatenáctého století se obdobně velké viadukty stavěly často ze dřeva. Viadukt Severní státní dráhy je ale celý z kamene.
Inženýr Alois Negrelli 1 120 metrů dlouhým mostem s 87 oblouky překlenul nejenom Vltavu, ale také celý Karlín, který čas od času zaplavila velká voda. Jak se ukázalo v roce 2002, bylo to geniální řešení.
Negrelliho viadukt na grafice z roku 1854.
Viadukt stavělo konsorcium firem Adalbert Lanna a bratři Kleinové, které známe už ze seriálu Zaniklé tratě. Žulu na stavbu dovážel Lanna svými loděmi po Vltavě z Kamýku nad Vltavou. Most budovalo více než tři tisíce dělníků a vůbec poprvé byly v tehdejším rakouském mocnářství použity parní jeřáby.
V roce 1871 Negrelliho viadukt doplnil ještě v Karlíně takzvaný spojovací viadukt, který vytvořil přímé spojení s Libní a Vysočany bez toho, aby vlaky zajížděly na dnešní Masarykovo nádraží.
Vznikl most, který byl do roku 1910 nejdelším v Evropě. Negrelliho viadukt si stále drží alespoň český primát, i po 170 letech je nejdelším železničním mostem u nás. Navíc je to druhý nejstarší dochovaný pražský most přes Vltavu.
Postupná devastace
Už koncem devatenáctého století se v Praze začaly ozývat hlasy, že Negrelliho viadukt brání rozvoji metropole. Žít za mostem už nebylo tak nóbl, jako bydlet před mostem. Viadukt si ale místo na slunci uhájil, i když nezůstal bez šrámů.
V padesátých letech dvacátého století byly ubourány tři oblouky v Křižíkově ulici a nahrazeny železobetonovým překladem. V roce 1981 se v souvislosti se stavbou stanice metra Vltavská stalo něco velmi podobného na holešovické straně.
Po povodních v roce 2002 se ovšem začalo zjišťovat, že viadukt je po 150 letech existence, velké zátěže a špatné údržby ve velmi špatném stavu. S přípravou na rekonstrukci se začalo už v roce 2010.
Miliardová obnova
Oprava mostu začala po několika odkladech až v roce 2017. Občas to vypadalo, že se staví most nový. Některé oblouky byly v tak špatném stavu, že se musely kompletně rozebrat a s využitím nových kamenů poskládat zpět.
Rekonstrukce se tak o několik měsíců posunula. V rámci obnovy se v rámci železniční tratě vyměnilo snad vše, svršek, spodek, trakční sloupy, zabezpečovací zařízení. Rychlost vlaků se zvýšila ze 40 na 60 km/h, během jedné hodiny může přes viadukt přejet 14 párů vlaků.
Dohromady stála obnova Negrelliho viaduktu téměř dvě miliardy korun. Necelou polovinu zaplatila Evropská unie.
Přes Negrelliho viadukt se můžete svézt za pouhou minutu a půl:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo kolejích bez drncání
Naši jízdu drezínou Správy železnic začínáme ve stanici Praha-Bubny na kolejích, které obvykle využívají vlaky z Rakovníka a Kladna. Samotné nádraží bylo tři roky bez provozu, protože ho nahradila provizorní koncová zastávka Praha-Bubny Vltavská, která byla blíže tramvajím a metru.
Po několika stech metrech vjíždíme na opravený Negrelliho viadukt. Na celém mostě jsou nové bezstykové koleje, takže jízda nad ostrovem Štvanice a nad Karlínem je tichá a bez drncání. Tady by Antonín Dvořák svou Humoresku složil už těžko.
Na začátku pravého oblouku, kterým viadukt zatáčí k Masarykovu nádraží, míjíme odbočku spojky směr Libeň, Vysočany a Holešovice. Na rozdvojení trati stojí opravená historická budova hradla. Bohužel je prázdná, zatím se pro ni nepodařilo najít využití.
Zleva se k naší trati napojují koleje od Libně a Vysočan a naše drezína projíždí kolem areálu bývalých dílen Masarykova nádraží, kde by mělo vzniknout Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea. Zatím se sice o záměru několik let mluví, do země se ale ještě nekoplo.
Těsně za Severojižní magistrálou začínají nástupiště naší cílové stanice, pražského Masarykova nádraží. To je nejstarší v metropoli a po zboření nedalekého nádraží Praha-Těšnov je také poslední neprůjezdnou železniční stanicí v hlavním městě.
Doufejme, že se po opravě Negrelliho viaduktu podaří zrekonstruovat i tuto krásnou, byť opomíjenou památku.
