Jeden den nestačí. Vydejte se po unikátních Hřebečských důlních stezkách

aktualizováno 
Hřebečský hřbet na historickém pomezí Čech a Moravy oplývá několika unikáty různých druhů. Pohodlně schůdné minihorské pásmo s tradičními i některými novými atrakcemi je navzdory své výborné komunikační dostupnosti málo známé a navštěvované.

Bývalý důl Emil | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Zalesněný Hřebečský hřbet je velmi neobvyklý geomorfologický útvar. Táhne se východně od Svitav severojižním směrem v délce 30 km a má prakticky konstantní výšku 600 metrů.

Na západ se sklání velmi mírně, ale opačným směrem k Moravské Třebové spadá mimořádně příkrými zalesněnými svahy horského rázu. V příčném profilu má charakteristický asymetrický tvar, kterému odborníci říkají kuesta. Na našem území jde o nejdokonalejší ukázku tohoto ne zcela běžného fenoménu neživé přírody.

Doly provrtaná hřebečská kuesta

Přejít, přeběhnout nebo přejet na kole celý cca 30 km dlouhý červeně značený Hřebečský hřbet od severu na jih z Anenské Studánky do Březové nad Svitavou je solidní výzva pro sportovce, avšak nehodí se pro zájemce o unikáty, které Hřebečský hřbet učinily v minulosti věhlasným. V prvé řadě jsou to technické památky spojené s těžbou a zpracováním žáruvzdorných jílů.

Hřebečský hřbet je tvořen ukloněným souvrstvím z období svrchní křídy a kromě opuk a pískovců se v něm vyskytují i vrstvy žáruvzdorných jílovců neboli lupků.

Fotogalerie

Ty se tady v několika dolech těžily a odvážely na zpracování do šamotových závodů v Mladějově 11 km dlouhou úzkorozchodnou železnicí obtížným lesním terénem po východním úbočí. Těžba skončila v roce 1991.

Proto vznikl v oblasti Hřebečského hřbetu již před 10 lety projekt tzv. Hřebečských důlních stezek, které podrobným a vyčerpávajícím způsobem představují a zpřístupňují veřejnosti zdejší přírodní oblast a její bohatou průmyslovou minulost. Součástí jsou i nově zbudovaná vyhlídková místa. Slabinou je nepřehledné značení v terénu a absence mapových podkladů s kompletním a přesným zákresem husté sítě naučných stezek.

Na Hřebečský hřbet tedy jeden den rozhodně nestačí a v případě, že se ve vybranou sobotu rozhodnete absolvovat výletní jízdu Mladějovskou průmyslovou dráhou s parním pohonem, nebudou stačit ani dny dva.

Ovarové koleno od tety

Jedním z výchozích míst pro poznávání Hřebečského hřbetu je vesnička Hřebeč. Leží takřka uprostřed hřbetu na vrcholu silničního stoupání hlavního tahu E442 z Hradce Králové do Olomouce.

Dříve to bylo obávané a kritické místo, zvláště v zimě. Již mnoho let však překonání Hřebečkého hřbetu usnadňuje tunel, který řidiče zbavil nepříjemné jízdy serpentinami pod tzv. Stěnou smrti, kde se údajně v době třicetileté války zřítili švédští vojáci pronásledovaní císařským vojskem.

Hospoda U tety

Hospoda U tety

Silniční tunel pod Hřebčí

Silniční tunel pod Hřebčí

Nejznámějším symbolem vesničky Hřebeč je restaurace U Tety, kvůli níž neváhá mnoho řidičů jízdu tunelem vynechat a odbočit na starou silnici se serpentinami. Mezi řidičskou veřejností je to vyhlášená hospoda a dá se říci, že i další unikát Hřebečského hřbetu.

Bohužel o víkendech, kdy provoz firemních aut zeslábne, bývá zavřeno. A nic na tom nemění ani skutečnost, že stojí přímo na hřebeni u turistického rozcestníku. Tady zkrátka na turisty zatím nehrají, což je do určité míry pozitivní skutečnost.

Specialitou podniku a opravdovou lahůdkou je od nepaměti ovarové koleno s hořčicí a skutečným strouhaným křenem, porce dnes za cca 70 Kč. Nikde jinde ho nemají lepší, a to ani doma! Pokud máte pochybnosti, vyzkoušejte. Kromě kolena doplňuje jídelníček ještě pár dalších vesměs nezdravých jídel, která se nejdříve musí zaplatit a teprve potom je přinesou. Vše funguje rychle a spolehlivě jako na drátku, zákazník je odbaven raz dva.

Mladějovská průmyslová dráha nad Kunčinou

Mladějovská průmyslová dráha nad Kunčinou

Jedna z Hřebečských důlních stezek vedoucí východními svahy Hřebečského hřbetu

Jedna z Hřebečských důlních stezek vedoucí východními svahy Hřebečského hřbetu

Měsíční krajina z hřebečských dolů

Červená značka na rozcestníku U tety nabízí putování po Hřebečském hřbetu na sever nebo na jih. Terén je v obou případech velice přívětivý a mírný, prakticky bez převýšení, které by stálo za řeč. Ideální zejména pro kolo. 

Hřebenovka vede převážně smrkovým lesem, který ještě neuschl, pouze když se značka přiblíží hraně hřbetu (kuesty), objevují se přirozené bučiny podobné pralesu s jedlí a místy i s tisem. Tyto lesní porosty na neschůdných východních svazích jsou chráněné v přírodní rezervaci Rohová, která má na délku téměř 10 km. Nahlédnout do jejího nitra umožňuje například terasová vyhlídka Nad doly, k níž vedou železné schody, ovšem nikoli nahoru, ale dolů strmým svahem. Visutá vyhlídková terasa byla vybudována v rámci projektu Hřebečských důlních stezek.

Od vyhlídky Nad doly by bylo ideální sejít svahem dolů do opuštěného důlního areálu bývalého závodu Hřebeč. To ale není možné jak kvůli neschůdnosti terénu, tak s ohledem na výstražné tabulky zakazující vstup z důvodu poddolovaného území a nebezpečí pádu do důlních rozsedlin.

Areál bývalého důlního závodu Hřebeč

Areál bývalého důlního závodu Hřebeč

Halda hlušiny „měsíční krajina“

Halda hlušiny „měsíční krajina“

K bývalému závodu Hřebeč je možné se od hospody U tety dostat pouze po staré silnici, kterou je pak nutné opustit v první serpentině. Tady čeká na návštěvníky bizarní podívaná v podobě zarůstajících a rozpadajících se budov a spleti trávou zarůstajících kolejí úzkého rozchodu.

Novotou se blyští pouze nápis Hřebeč-doly na malém nádražíčku, kam ve vybraných sobotách během sezony přijíždí výletní vláček Mladějovské průmyslové dráhy tažený parní lokomotivou.

Pozoruhodným místem je tady halda šedé hlušiny rozbrázděná dešťovými přívaly do bizarních stružek a hřbítků. Připomíná scenérie jako někde z Divokého západu a na jednom mapovém serveru je přiléhavě nazvaná jako „měsíční krajina“.

Křížem krážem přes Mladějov

Směrem na sever je vhodné se od hřebečských dolů vydat po vrstevnicové lesní cestě na východním úbočí hřbetu po značkách Hřebečských důlních stezek. Po necelých čtyřech kilometrech dorazíte k rozhledně Strážný vrch, která vznikla v roce 2010. Podle snímků tehdy v okolí nerostly žádné stromy, dnes je tomu ale zcela jinak a za pár let se stavba ztratí v lese. Rozhledna neobvyklé konstrukce vysoká 17 metrů má připomínat výztuž hornické štoly.

Hřebenová i vrstevnicová cesta se spojí u Dětřichovské hájenky, kde Hřebečský hřbet přetíná z východu na západ silnice. Dá se tu i dobře zaparkovat a místo využít jako východisko k okružním výletům.

Rozhledna Strážný vrch

Rozhledna Strážný vrch

Areál bývalé šamotky, dnes Průmyslové muzeum Mladějov

Areál bývalé šamotky, dnes Průmyslové muzeum Mladějov

Zatímco hlavní magistrála odtud směřuje přes Helvíkov do Anenské Studánky, jiné cesty scházejí kolem Mladějovského vrchu (žlutá) anebo přes Mladějovské hradisko (zelená) do Mladějova na Moravě, kde je otevřeno (denně kromě pondělí) v areálu bývalých šamotových závodů průmyslové muzeum s exponáty a ukázkami dobové techniky. Během letní sezony tu ve vybrané soboty vyjíždějí výletní vlakové soupravy tažené parní lokomotivou. Od roku 2018 je možné dojet až do 11 km vzdálených dolů Hřebeč.

Hřebečský hřbet nabízí spousty neobyčejných míst, které lze postupně objevovat pěšky, na kole i pomocí mladějovské úzkorozchodky. Mnoho drobných památek lidových i historických se vyskytuje také ve vesnicích na obou úpatích hřbetu. Doporučujeme tedy nikoli jenom rychle profrčet, ale prochodit poctivě křížem krážem.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Vlakem (rychlíkem) do České Třebové nebo Svitav, odkud se lze na kole rychle přiblížit Hřebečskému hřbetu. Jako východiska mohou posloužit v podstatě všechny další vlakové zastávky mezi Českou Třebovou a Moravskou Třebovou (trať č. 017) nebo Českou Třebovou a Svitavami (trať 260).

Autem do Svitav, odtud směr Olomouc, ideální místo k zaparkování nabízí hospoda U tety v Hřebči, kde je velká odstavná plocha pro kamiony. Pro toulky Hřebečským hřbetem je vhodným výchozím místem také Dětřichovská hájenka, kde se dá dobře zaparkovat. Velká parkovací plocha je také samozřejmě v Mladějově u průmyslového muzea.

Mapy:
1 : 50 000 KČT č. 49 – Českomoravské mezihoří, Českotřebovsko
1 : 50 000 KČT č. 50 – Svitavsko

Ideální cyklopřejezd Hřebečského hřbetu
Třebovické sedlo – Anenská Studánka – Helvíkov – Mladějovský vrch – Dětřichovská hájenka – rozhledna Strážný vrch – Hřebeč, doly – Hřebeč, U tety – Křenovská silnice – Rudná – Moravská Chrastová – Březová nad Svitavou.

Délka trasy: cca 37 km.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Petržalka: Prošli jsme se největší králíkárnou v Bratislavě

Petržalka bývá považována za nevkusnou panelákovou čtvrť, v posledních letech...

O této čtvrti se říká, že je největším sídlištěm střední Evropy. Žije zde zhruba 130 tisíc obyvatel a je patrně...

Nádherná česká krajina ze sedla kola. Projeďte si tři výlety Sedlčanskem

Vodní tvrz Borotín patří k nejromantičtějším v Čechách.

Hledáte cyklistickou lokalitu, kde si pořádně protáhnete nohy a zároveň bude mít každý z vašich výletů atraktivní a...

Ryzí turistika. Jeden den v zajetí velkofatranského pralesa je jako očistec

Borišov z vrchu Šoproň

Strávit celý den náročným pochodem v nespoutaném horském pralese se vám u nás doma již nepoštěstí. Na Slovensku to však...

Japonskem na kole. Cestou k Hřišti bohů nás pokořily stařenky s krosnami

Stoupání do Daisecuzan

Velká část ostrova Hokkaidó patřila až do doby před 150 lety Ainuům. Národ s kořeny ve Střední Asii a s jazykem zcela...

Další z rubriky

Turistické peklo na Radhošti. Utrpěli jsme výlet po přírodním Václaváku

Davy na Pustevnách

Přechod západní části Moravskoslezských Beskyd přes Radhošť nabídne krásné scenérie i dost odlehlých zákoutí, v okolí...

Jeden den nestačí. Vydejte se po unikátních Hřebečských důlních stezkách

Bývalý důl Emil

Hřebečský hřbet na historickém pomezí Čech a Moravy oplývá několika unikáty různých druhů. Pohodlně schůdné minihorské...

Dovolená v klášteře. Místo i pro nevěřící, kde není třeba znát otčenáš

Pavel Andrš a Jan Heinzl v kapli pod obrazem sv. Františka.

Místa s křesťanskou tradicí se otevírají nevěřícím. Vystresovaným lidem nabízí odpočinek i odpovědi na otázky, které...

OBRAZEM: S pohádkou Hodinářův učeň objevíte nádherná místa z celého Česka

Nová pohádka Hodinářův učeň se pyšní nejen výraznými kostýmy a hereckým uměním,...

Nová pohádka Hodinářův učeň se pyšní nejen výraznými kostýmy a hereckým uměním, ale také skvělým výběrem lokací. Tou...

Najdete na iDNES.cz