Zalesněný Hřebečský hřbet je velmi neobvyklý geomorfologický útvar. Táhne se východně od Svitav severojižním směrem v délce 30 km a má prakticky konstantní výšku 600 metrů.
Na západ se sklání velmi mírně, ale opačným směrem k Moravské Třebové spadá mimořádně příkrými zalesněnými svahy horského rázu. V příčném profilu má charakteristický asymetrický tvar, kterému odborníci říkají kuesta. Na našem území jde o nejdokonalejší ukázku tohoto ne zcela běžného fenoménu neživé přírody.
Doly provrtaná hřebečská kuesta
Přejít, přeběhnout nebo přejet na kole celý cca 30 km dlouhý červeně značený Hřebečský hřbet od severu na jih z Anenské Studánky do Březové nad Svitavou je solidní výzva pro sportovce, avšak nehodí se pro zájemce o unikáty, které Hřebečský hřbet učinily v minulosti věhlasným. V prvé řadě jsou to technické památky spojené s těžbou a zpracováním žáruvzdorných jílů.
Hřebečský hřbet je tvořen ukloněným souvrstvím z období svrchní křídy a kromě opuk a pískovců se v něm vyskytují i vrstvy žáruvzdorných jílovců neboli lupků.
Fotogalerie |
Ty se tady v několika dolech těžily a odvážely na zpracování do šamotových závodů v Mladějově 11 km dlouhou úzkorozchodnou železnicí obtížným lesním terénem po východním úbočí. Těžba skončila v roce 1991.
Proto vznikl v oblasti Hřebečského hřbetu již před 10 lety projekt tzv. Hřebečských důlních stezek, které podrobným a vyčerpávajícím způsobem představují a zpřístupňují veřejnosti zdejší přírodní oblast a její bohatou průmyslovou minulost. Součástí jsou i nově zbudovaná vyhlídková místa. Slabinou je nepřehledné značení v terénu a absence mapových podkladů s kompletním a přesným zákresem husté sítě naučných stezek.
Na Hřebečský hřbet tedy jeden den rozhodně nestačí a v případě, že se ve vybranou sobotu rozhodnete absolvovat výletní jízdu Mladějovskou průmyslovou dráhou s parním pohonem, nebudou stačit ani dny dva.
Ovarové koleno od tety
Jedním z výchozích míst pro poznávání Hřebečského hřbetu je vesnička Hřebeč. Leží takřka uprostřed hřbetu na vrcholu silničního stoupání hlavního tahu E442 z Hradce Králové do Olomouce.
Dříve to bylo obávané a kritické místo, zvláště v zimě. Již mnoho let však překonání Hřebečkého hřbetu usnadňuje tunel, který řidiče zbavil nepříjemné jízdy serpentinami pod tzv. Stěnou smrti, kde se údajně v době třicetileté války zřítili švédští vojáci pronásledovaní císařským vojskem.
Hospoda U tety
Silniční tunel pod Hřebčí
Nejznámějším symbolem vesničky Hřebeč je restaurace U Tety, kvůli níž neváhá mnoho řidičů jízdu tunelem vynechat a odbočit na starou silnici se serpentinami. Mezi řidičskou veřejností je to vyhlášená hospoda a dá se říci, že i další unikát Hřebečského hřbetu.
Bohužel o víkendech, kdy provoz firemních aut zeslábne, bývá zavřeno. A nic na tom nemění ani skutečnost, že stojí přímo na hřebeni u turistického rozcestníku. Tady zkrátka na turisty zatím nehrají, což je do určité míry pozitivní skutečnost.
Specialitou podniku a opravdovou lahůdkou je od nepaměti ovarové koleno s hořčicí a skutečným strouhaným křenem, porce dnes za cca 70 Kč. Nikde jinde ho nemají lepší, a to ani doma! Pokud máte pochybnosti, vyzkoušejte. Kromě kolena doplňuje jídelníček ještě pár dalších vesměs nezdravých jídel, která se nejdříve musí zaplatit a teprve potom je přinesou. Vše funguje rychle a spolehlivě jako na drátku, zákazník je odbaven raz dva.
Mladějovská průmyslová dráha nad Kunčinou
Jedna z Hřebečských důlních stezek vedoucí východními svahy Hřebečského hřbetu
Měsíční krajina z hřebečských dolů
Červená značka na rozcestníku U tety nabízí putování po Hřebečském hřbetu na sever nebo na jih. Terén je v obou případech velice přívětivý a mírný, prakticky bez převýšení, které by stálo za řeč. Ideální zejména pro kolo.
Hřebenovka vede převážně smrkovým lesem, který ještě neuschl, pouze když se značka přiblíží hraně hřbetu (kuesty), objevují se přirozené bučiny podobné pralesu s jedlí a místy i s tisem. Tyto lesní porosty na neschůdných východních svazích jsou chráněné v přírodní rezervaci Rohová, která má na délku téměř 10 km. Nahlédnout do jejího nitra umožňuje například terasová vyhlídka Nad doly, k níž vedou železné schody, ovšem nikoli nahoru, ale dolů strmým svahem. Visutá vyhlídková terasa byla vybudována v rámci projektu Hřebečských důlních stezek.
Od vyhlídky Nad doly by bylo ideální sejít svahem dolů do opuštěného důlního areálu bývalého závodu Hřebeč. To ale není možné jak kvůli neschůdnosti terénu, tak s ohledem na výstražné tabulky zakazující vstup z důvodu poddolovaného území a nebezpečí pádu do důlních rozsedlin.
Areál bývalého důlního závodu Hřebeč
Halda hlušiny „měsíční krajina“
K bývalému závodu Hřebeč je možné se od hospody U tety dostat pouze po staré silnici, kterou je pak nutné opustit v první serpentině. Tady čeká na návštěvníky bizarní podívaná v podobě zarůstajících a rozpadajících se budov a spleti trávou zarůstajících kolejí úzkého rozchodu.
Novotou se blyští pouze nápis Hřebeč-doly na malém nádražíčku, kam ve vybraných sobotách během sezony přijíždí výletní vláček Mladějovské průmyslové dráhy tažený parní lokomotivou.
Pozoruhodným místem je tady halda šedé hlušiny rozbrázděná dešťovými přívaly do bizarních stružek a hřbítků. Připomíná scenérie jako někde z Divokého západu a na jednom mapovém serveru je přiléhavě nazvaná jako „měsíční krajina“.
Křížem krážem přes Mladějov
Směrem na sever je vhodné se od hřebečských dolů vydat po vrstevnicové lesní cestě na východním úbočí hřbetu po značkách Hřebečských důlních stezek. Po necelých čtyřech kilometrech dorazíte k rozhledně Strážný vrch, která vznikla v roce 2010. Podle snímků tehdy v okolí nerostly žádné stromy, dnes je tomu ale zcela jinak a za pár let se stavba ztratí v lese. Rozhledna neobvyklé konstrukce vysoká 17 metrů má připomínat výztuž hornické štoly.
Hřebenová i vrstevnicová cesta se spojí u Dětřichovské hájenky, kde Hřebečský hřbet přetíná z východu na západ silnice. Dá se tu i dobře zaparkovat a místo využít jako východisko k okružním výletům.
Rozhledna Strážný vrch
Areál bývalé šamotky, dnes Průmyslové muzeum Mladějov
Zatímco hlavní magistrála odtud směřuje přes Helvíkov do Anenské Studánky, jiné cesty scházejí kolem Mladějovského vrchu (žlutá) anebo přes Mladějovské hradisko (zelená) do Mladějova na Moravě, kde je otevřeno (denně kromě pondělí) v areálu bývalých šamotových závodů průmyslové muzeum s exponáty a ukázkami dobové techniky. Během letní sezony tu ve vybrané soboty vyjíždějí výletní vlakové soupravy tažené parní lokomotivou. Od roku 2018 je možné dojet až do 11 km vzdálených dolů Hřebeč.
Hřebečský hřbet nabízí spousty neobyčejných míst, které lze postupně objevovat pěšky, na kole i pomocí mladějovské úzkorozchodky. Mnoho drobných památek lidových i historických se vyskytuje také ve vesnicích na obou úpatích hřbetu. Doporučujeme tedy nikoli jenom rychle profrčet, ale prochodit poctivě křížem krážem.
Může se hoditJak se tam dostat Autem do Svitav, odtud směr Olomouc, ideální místo k zaparkování nabízí hospoda U tety v Hřebči, kde je velká odstavná plocha pro kamiony. Pro toulky Hřebečským hřbetem je vhodným výchozím místem také Dětřichovská hájenka, kde se dá dobře zaparkovat. Velká parkovací plocha je také samozřejmě v Mladějově u průmyslového muzea. Mapy: Ideální cyklopřejezd Hřebečského hřbetu Délka trasy: cca 37 km. |
