Jak se fáralo v Podkrkonoší. Doly v Žacléři využívali i nacisté

Na úpatí Krkonoš, na dosah půvabných Rýchor by málokdo hledal obrovský důlní areál. V Žacléři se těžilo uhlí již od šestnáctého století a dnes tuto starou tradici připomíná pro veřejnost přístupný hornický skanzen.
V řetízkárně se horníci převlékali do pracovních oděvů.

V řetízkárně se horníci převlékali do pracovních oděvů. | foto: Pavla Apostolaki, pro iDNES.cz

Sotva přijedu do města pod Královeckým sedlem, už vidím na jeho znaku mlátek a želízko. Hornictví provázelo Žacléř skoro čtyři sta padesát let. Jeho počátky odstartoval opat Kašpar z cisterciáckého kláštera v polském Křešově, když dal povolení Jacobu Rabemu k průzkumu a těžbě černého uhlí.

Rychtář pruské obce Oppau byl úspěšný a v Krkonoších se začali usídlovat němečtí havíři. Ti dobývali hořlavou surovinu z plytkých jam, protože uhelné sloje vycházely až na povrch.

Hlavní rozvoj těžby nastal koncem osmnáctého století, kdy uhlí potřebovali nejen kováři, ale i nově vzniklé textilky, sklárny, cihelny, vápenky, pivovary a lihovary. Proto byli na Žacléřsko povoláni odborníci ze saských a kutnohorských dolů, aby prozkoumali možná naleziště a otevřeli nové doly.

Došlo k vyhloubení dalších jam a k výměrám pozemků, kde propůjčení práva těžby získávali soukromí investoři a vrchnost. Vytěžené palivo převážely koňské povozy, které kromě odbytišť v krkonošském podhůří směřovaly i do Kowar a dalších míst v Polsku. Později tažnou sílu nahradila železnice (tím se dodávky rozšířily i do pruské Libavy) a po roce 1945 nově vybudované silnice.

Během druhé světové války byly doly začleněny do největšího koncernu Třetí říše, do Reichswerke Hermann Göring (patřily k němu i Škodovy závody v Plzni a Vítkovické železárny), jenž se podílel na přezbrojování Německa. V šachtách pracovali váleční zajatci z Francie, Anglie a Ruska, kteří sem byli posílání z polského zajateckého tábora ve Zhořelci.

Výhled z kabinky strojníka ve strojovně jámy Jan

Po nástupu k moci komunisté doly znárodnili a závod přejmenovali na Důl Jan Šverma. Uhlí však postupem let pozbývalo na významu. Těžba ztrácela výnosnost a definitivně skončila v roce 1992. Od té doby byl důl likvidován a podzemí postupně zaplnila samotuhnoucí směs z elektrárenských popílků či kalů z průmyslových čistíren. Pod povrchem zůstalo zhruba sedmdesát pět milionů tun nevytěženého černého uhlí.

Fárání s ptačím zpěvem

Unikátní areál byla ale škoda zlikvidovat, a tak vznikla Obecně prospěšná společnost Důl Jan Šverma. Sdružení chtělo zachovat hornickou památku budoucím generacím a otevřelo první hornický skanzen ve východních Čechách.

Vstupuji do komplexu budov těžních jam Julie a Jan. Hned na začátku prohlídky dostávám od průvodkyně přilbu, čelovku a ochranný plášť. Poté míříme do špinavé šatny (řetízkárny), kde se horníci převlékali do fáraček. Každý z nich měl přidělené dva řetízky, na které si pověsil svoje svršky. Jeden byl pro čisté civilní oblečení, druhý na špinavý pracovní oděv. Řetízky si muži zamykali zámkem, který byl označený jejich číslem.

Žacléřské doly, těžní věže jam Marie a Julie na staré pohlednici

Za pár okamžiků pokračujeme do cáchovny, do místnosti, kudy havíři procházeli k těžní kleci. „Všichni horníci měli svoji identifikační kartičku nebo kovovou známku. Po příchodu do práce ji vložili v cáchovně do své přihrádky a po vyfárání zase vyndali. Tím se evidovali pracovníci, kteří byli v šachtě, což bylo důležité zejména při důlních neštěstích,“ vysvětluje vedoucí pracoviště Lucie Zákravská.

V časech největší slávy pracovalo na dolu přes devatenáct set dělníků. Do podzemí se dostávali těžní klecí, která se pohybovala stovky metrů hluboko rychlostí dvanáct metrů za sekundu. Klece spouštěl ze strojovny u dolu Jan těžní stroj. Mohutné zařízení na řídícím stanovišti ovládal strojník a měl v rukách životy svých kolegů.

Součástí hlubinného dolu byla i padesát dva metrů vysoká těžní věž. Sloužila k vytahování a spouštění dopravních kontejnerů s materiálem a s vytěženou horninou. Dnes funguje jako perfektní rozhledna. Když vydupu dvě stě čtyřicet čtyři schodů, mám před sebou ukázkový výhled na Krkonoše se Sněžkou, na Vraní hory s Královeckým Špičákem a na celý areál.

Z rušného dolu se stal hornický skanzen, který ocení všichni příznivci technických památek.

Pak se znovu zavrtávám pod zem, do hloubky sedmi metrů, kde se nachází štola Jitřenka. Měří necelých sto metrů a doprovází ji dobře viditelná uhelná sloj. Vyraženou chodbu jistí dřevěné výztuže, přičemž autentickou atmosféru dokreslují ještě figuríny horníků. Jeden vylézá ze závalu a druhý vrtá sbíječkou otvory pro umístění trhaviny.

Práce havířů byla nesmírně náročná a riziková, protože hrozil výbuch důlních plynů a uhelného prachu. Z těchto důvodů používali při dolování pro svoji bezpečnost harcké kanárky, kteří sloužili jako detektor. Tito pěvci mají totiž rychlejší metabolismus a dechovou i srdeční frekvenci než člověk a jedovaté plyny vstřebávají vzdušnými vaky, proto je cítí dřív.

Plnění výztuže v chodbě

Kanáři se chovali ve voliérách u báňských záchranných stanic, které je vykupovaly od chovatelů. Ti se tak zbavovali ptáků se špatným zabarvením nebo s chybným zpěvem. Kanárci byli v dolech umístěni v malých klecích. Když se objevil důlní plyn, divoce poletovali a naráželi do stěn. Při vyšší koncentraci seděli na bidýlku se svěšenou hlavou, kymáceli se ze strany na stranu, až spadli.

Ale horníci to nenechali nikdy dojít tak daleko. Když viděli u opeřence první příznaky otravy, čapli klec a rychle opouštěli důl. Kanára pokládali za člena týmu a jeho ztráta by byla chybou. Havíři okřídlené pomocníky využívali až do druhé světové války, než je nahradily moderní přístroje.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Na exkurzi do dolu Jan Šverma si vezměte tenisky a teplejší oblečení. Teplota se tu po celý rok pohybuje kolem 10 °C.

Pokud chcete poznat historii Žacléře, zamiřte na naučnou stezku (16 km). Během cesty, která začíná na Rýchorském náměstí, například dojdete k zámku, do Prkenného Dolu nebo na Růžový palouček, kde se J. A. Komenský naposledy rozloučil s rodnou vlastí.

Fanoušci cykloturistiky by se měli v létě vydat ze Žacléře přes hraniční přechod Bobr/Niedamirów k polské vodní nádrži Bukówka (trasa do Polska měří zhruba 14 km). Směřujte na Opawu a na začátku Miszkowic odbočte vpravo. Na přehradě se můžete vykoupat prakticky kdekoliv. Je tu k dispozici restaurace a kolem celé nádrže vede pěšina, po které dojdete na hráz.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  16.4 10:22

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Největší hřbitov lodí západní polokoule vznikl kvůli kardinálnímu průšvihu

15. dubna 2024

Válka je o ničení a zabíjení. O újmě na životním prostředí. Snad právě proto tolik fascinuje osud...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozor na omyl. Tyto úchvatné přírodní divy ve skutečnosti stvořil člověk

10. dubna 2024

Obdivujeme se jejich majestátu, žasneme nad jejich krásou a těší nás, co všechno jimi všemocná...

OBRAZEM: Na samotě V lomu. Podívejte se na nejnovější glamping v Česku

17. dubna 2024

Glamping, tedy luxusní kempování, nabírá v tuzemsku v posledních letech na popularitě. Nejnovější...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Váháte, kam na dovolenou? Toulání po Dánsku vás nabije pozitivní energií

12. dubna 2024

Dříve jsme chtěli vidět celý svět, dnes máme chuť jezdit jen do zemí, ve kterých se cítíme dobře....

Pěšky, na kole, po vodě. Horní Rakousko je utajený ráj nedaleko českých hranic

17. dubna 2024

Premium Rakousko jsem dosud znala jen pod sněhem, bylo pro mě vždy osvědčeným lyžařským cílem. Zajímalo mě...

Lyžařská střediska ukládají sníh na další sezonu, v létě ho pokryjí izolací

17. dubna 2024

Globální oteplování ohrožuje lyžařské dovolené. Některá zimní střediska proto oživují starodávný...

OBRAZEM: Na samotě V lomu. Podívejte se na nejnovější glamping v Česku

17. dubna 2024

Glamping, tedy luxusní kempování, nabírá v tuzemsku v posledních letech na popularitě. Nejnovější...

VIDEO: Konec všech křivd. Vodní festival v Myanmaru vítá Nový rok

16. dubna 2024  14:01

Buddhistický festival Thingyan patří v Myanmaru mezi nejdůležitější svátky celého roku. Polévání a...

Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let

Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil 30 let na scéně....

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Rohlík pro dítě, nákup do kočárku. Co v obchodě projde a kdy už hrozí právník?

V obchodech platí pravidla, která občas zákazník nedodržuje. Někdy se navoní parfémem, aniž by použil tester, nebo...

Ve StarDance zatančí Vondráčková, Paulová, hvězda Kukaček i mistryně světa

Tuzemská verze celosvětově mimořádně úspěšné soutěže StarDance britské veřejnoprávní televizní společnosti BBC se už na...

Největší hřbitov lodí západní polokoule vznikl kvůli kardinálnímu průšvihu

Válka je o ničení a zabíjení. O újmě na životním prostředí. Snad právě proto tolik fascinuje osud Flotily duchů, která...