Jiří Pruša poletí přes Baltské moře. Nemůžu té touze odolat, říká

Jak se vlastně létá kolem Evropy? Zdánlivě je to jednoduché. Přijedete na letiště, potřesete si pravicí s šéfem letiště, sednete do letadla a vzhůru k nebi! Ale kdeže. Znáte to, všechno je jinak. Jiří Pruša, který v pondělí 11. srpna startuje do třetí etapy projektu Nebe nad Evropou, tentokrát směr ostrovy Baltského moře, o tom ví své.

Přes ostrovy Baltského moře

V pondělí 11. srpna startuje Jiří Pruša nad ostrovy Baltského moře. Zprávy, fotky i videa z jeho cesty budeme opět přinášet v naší speciální příloze.

Spolu s panem Kosem z legendárního filmu Na samotě u lesa můžeme začít vypočítávat. To máte: vyvažovací testy vrtule, detekce možných poškození z předchozích letů, prohlídka letadla po sto hodinách létání, odslanění po přistání ve slané vodě na pláži Barra v minulé etapě, promazání čepů, umytí letadla od písku, musíte vylepšit umístění antény satelitního telefonu, sehnat mapy Finska z Finska (a kdyby jednu, hned šest je jich třeba), rozvrhnout trasu, udělat detailní itinerář, sledovat předpovědi počasí, připravit nabíječky, propojovací dráty, zdroje, paměťové karty, kamery, baterie, satelitní telefon s příslušenstvím, ruční vysílačku, další mapy, iPad, fotoaparáty, plovací vestu, záchranný člun, nepromokavý vak…

Problém s papírovými mapami

Když chcete letět v srpnu, připravovat se musíte začít nejméně měsíc předem. „Nejprve jsem si nahrubo načrtl trasu a začal jsem shánět potřebné mapy,“ líčí přípravy pilot.

Kdo je Jiří Pruša

• Pilot malého letadla, publicista, promotér, výživový specialista a rovněž bloger iDNES.cz spolupracuje s iDNES.cz už několik let.
• Zprávy o jeho přeletech Afriky, Nového Zélandu či Manhattanu najdete na jeho blogu.
• V červnu uspořádal na Kypru v řeckém amfiteátru úspěšný koncert klasické a muzikálové hudby s českými hudebníky. Více na jeho webu www.prusa.org.
• Podílí se také na připravovaném filmu Petra Nikolaeva o českých legionářích. Více ZDE.

Například sehnat papírové letecké mapy Finska můžete jen ve Finsku. A to trvá týdny. „Není to ani jednoduché ani levné. Finsko má své území navíc rozdělené do 6 dílů, takže těch map potřebujete šest,“ popisuje Pruša. Během letu se sice většinou řídí elektronickými mapami, ale papírové mapy má raději na ranní plánování letů toho dne. Jsou na nich totiž někdy detaily, které na elektronické mapě jednoduše nejsou. „V Norsku to byla například vysokonapěťová vedení přes fjordy. Bez papírové mapy bych o nich prostě nevěděl, což by logicky nemuselo dopadnout dobře,“ vzpomíná na jeden z dřívějších letů.

Přistání na vodě propočítané na vteřiny

Dál musíte připravit a prověřit záchranné postupy a pomůcky pro přistání na vodu. Letadlo je vybavené padákem, ten se ale při nouzovém přistání na vodu nedá použít. Počítá totiž s deformační zónou podvozku, a ta na vodě nefunguje. Podvozek se zaboří do vody a letadlo nezbrzdí. To se tak rozbije o hladinu. I při pádu s padákem nad pevninou, kdy podvozek pád ztlumí, dopadne letadlo jako by padalo volným pádem z pěti metrů, tedy z druhého patra paneláku. Čili přistání poměrně komfortu prosté. Na přežití to je, leč žádné potěšení to není. Nemluvě o tom, že letadlo je při dopadu neopravitelně zničeno. 

Na vodu je proto nezbytné přistát klouzavým letem. „Pak rozhodují vteřiny,“ říká Jiří Pruša. Rychle otevřít horní kryt kabiny (před dopadem to nejde, proud obtékajícího vzduchu nepřetlačíte – kabina se otevírá zezadu dopředu), vyhodit člun a rychle za ním. Nesmí vám uplavat a musíte se do něj okamžitě vyškrábat.

V ledové vodě na to máte sotva pár vteřin, síly unikají zběsile rychle. Je-li moře rozbouřené, je vše ještě mnohem komplikovanější. „Špatné je, že není k dispozici moc svědectví a rad těch, kdo tohle zažili. Většinou je nestihli nikomu říct,“ povzdychne si Pruša, ale s touhle alternativou nepracuje. „Dělám věci s tím, že dopadnou dobře. A když ne, nemá smysl nad tím rozumovat předem. Je třeba být co nejlépe připraven a pak už se uvidí,“ uzavírá.

Významnou roli při tom, jak dobře let proběhne, bude hrát počasí. Při minulé etapě kolem Anglie, Skotska a Norska Jiřímu Prušovi vyšlo počasí dokonale, což ostatně můžete vidět, když si prohlédnete pozoruhodné fotografie z letu. A když počasí nevyjde? „Smůla. Musím počkat na zemi na lepší,“ směje se Pruša. Proto meteorologické podmínky průběžně bedlivě sleduje na specializovaných serverech.

Při letu na sever musel Pruša nedávno přistávat na pláži s blátem a kamením:

21. června 2014

Evropské ostrovy jako kniha

Právě vyšla knižně předchozí etapa projektu. V e-knize Ostrovy Severního moře máte možnost kromě podrobných reportáží s bohatou fotodokumentaci i přehrávat videa z cesty. Více na Knihy iDNES.cz.

Záložní krizový plán letišť

A ještě to není všechno. Připravit si také musíte přesně plán letišť, na kterých chcete přistát, a mít přehled o záložních letištích pro případ krizových situací. Roli v tom hraje délka jednotlivých letů, to, jestli je potřeba letět na mezinárodní letiště, zda má letiště benzin, jakou má otevírací dobu, zda je potřeba předběžné povolení přistání, u menších letišť i je nutno zkoumat i jejich technické parametry. Délka jednotlivých letů nesmí být kvůli filmování delší než 2 hodiny. „Jinak dojdou baterky,“ konstatuje pilot lakonicky důvod. Pochopitelně je potřeba mít také dostatek benzinu – pokud na nějakém letišti benzin není, musí být letadlo schopno doletět na další letiště bez tankování.

Zkrátka letět přes půl Evropy není jen tak. Starosti, starosti a zase starosti. A proč to tedy Jiří Pruša dělá? „Nemůžu té touze odolat,“ zní jednoduché a jasné vysvětlení.