Ostrovy Baltského mořeOd pondělí 11. srpna můžete sledovat let Jiřího Pruši nad ostrovy Baltského moře v naší speciální příloze. Kromě SMS zpráv si přečtete zajímavé reportáže a prohlédnete foty a videa. |
Němci mu říkají Ostsee, Finové Itämeri, na švédských mapách ho najdete pod názvem Östersjön, my Češi ho známe krátce a jednoduše jako Balt. Jediné ze dvou moří, kam jsme před rokem 1989 mohli jakž takž vyjet. Ovšem na Balt socialistického letního stanování po tortuře na východoněmecké panelové dálnici zdolané Škodou 105 krutopřísnou rychlostí 110km/h zapomeňte. Jiří Pruša Balt obletí za sedm dní takřka celý. A ač se to nezdá, ta v našich léty zakořeněných představách louže, kde je z jednoho břehu vidět na druhý a do Švédska přejdete z Warnemünde skoro suchou nohou, vezme za své. Baltské moře je totiž dvaapůlkrát větší než Jadran!
Jiří Pruša ve vysílání Českého rozhlasu.Poslechněte si povídání pilota v pořadu Jak to vidí... stanice Dvojka Českého rozhlasu. Ve studiu byl ráno před startem se Zitou Senkovou. |
Mnohem víc než jen Rujana
Fotogalerie |
Ostrovy Baltského moře nejsou příliš známé, možná že většina Středoevropanů ani netuší, že v Baltu nějaké ostrovy kromě německé Rujany jsou. Tím zajímavější a překvapivější může tato etapa projektu Nebe nad Evropou být. Jiří Pruša přeletí, nafilmuje a nafotí například ostrov Usedom, kde Němci v Peenemünde vyráběli rakety V1 a V2, dánský ostrov Bornholm, na němž najdete kromě jiného motýlí park a můžete ho snadno objet na kole. Zajímavý je také tamní projekt Bright Green Island, který se docela úspěšně na ostrově snaží aplikovat koexistenci lidí a přírody ekologickou cestou.
Přes Stockholm, Alandy a Finsko do bývalých sovětských pobaltských satelitů
Evropské ostrovy jako knihaPrávě vyšla knižně předchozí etapa projektu. V e-knize Ostrovy Severního moře máte možnost u podrobných reportáží prohlížet bohatou fotogalerii i přehrávat videa z cesty. Více na Knihy iDNES.cz. Videa do knihy zpracoval Jindřich Ilem, Videolab.cz. |
Ukázat chce Jiří Pruša čtenářům iDNES.cz shora také švédskou metropoli Stockholm nebo souostroví Alandy, které se skládá z šesti a půl tisíce ostrovů a ostrůvků. Točit zpět na Česko bude v Botnickém zálivu, tedy nad Finskem. Z Finska zamíří do Estonska a Litvy a možná dosud pro českého čtenáře nebývalé záběry přinesou kamery Dynamicu při přeletech hlavních měst někdejších sovětských pobaltských satelitů – Tallinnu, Rigy a Vilniusu.
Těšit se můžete i na majáky rozeseté různě po trase, na atraktivní letecké záběry pobaltských hradů nebo třeba na polská Mazurská jezera. Jiří Pruša k tomu dodává: „Ostrovy Baltu nejsou příliš známé. Když jsem se ale začal připravovat, zjistil jsem, že cesta nebude o nic méně zajímavá, než ta předchozí.“
Letí opět sám. „Sice tentokrát nechystám žádné nebezpečné přelety ani co do délky, ani co do záludnosti počasí, ale přece jen, Baltské moře je studené, nemůžu riskovat něčí zdraví,“ vysvětluje. Na dlouhých trasách nad mořem sice společníka postrádá, ale s tím se podle vlastních slov musí vyrovnat.
V pondělí před startem bude Jiří Pruša hostem živého vysílání Českého rozhlasu, záznam z něj si budete moci poslechnout přímo ze speciálu Baltské ostrovy.
Dynamic WT-9
Jiří Pruša poletí dvoumístným dolnoplošníkem Dynamic WT-9 s imatrikulací OK-LEX. V kokpitu bude sám. Výkon motoru jeho letadla je 73,5 KW (100 HP), průměrná spotřeba paliva 18 litrů na hodinu. Cestovní rychlost je 200-250 km/h. Odhaduje, že na téměř 9 000 kilometrů bude potřebovat 850 litrů naturalu 95 nebo leteckého benzinu AVGAS 100 LL.
Dynamic se vyrábí ve dvou verzích, Pruša létá tou vyšší (Light Sport Aircraft) do 600 kg, protože ta může mít mezinárodní imatrikulaci a létat jak nad mořem, tak také bez dalších povolení do jakýchkoliv cizích zemí.
Na letadle má tři kamery Garmin Virb Elite s vestavěným GPS modulem, jednu pod každým křídlem a jednu na zádi (ostruze) letadla, všechny dokáží snímat až dvě hodiny záznamu.
Letoun Dynamic WT9 Jiřího Pruši s imatrikulací OK-LEX
Letadlo je vybaveno záchranným systémém – vystřelovacím padákem, který lze použít v kritické situaci k záchraně posádky. Při využití tohoto padáku však dochází ke zničení letadla. Využít lze do minimální výšky cca 300 m nad zemí. V případě nouzové situace nad ale mořem není jeho využití vhodné a je lepší co nejbezpečněji přistát na hladinu.
Pro případ nutnosti přistání na vodu má pilot k dispozici záchrannou vestu a speciální člun – obojí s automatickým nafukováním.
Ke komunikaci polohy na moři/zemi mimo letiště má pilot k dispozici vysílačku na leteckých frekvencích (118-135 MHz), satelitní telefon pracující kdekoliv na zeměkouli a běžný mobilní telefon. Navíc pak tři zdroje signálního světla – baterky.
Kdo je Jiří Pruša
|
