Ostrovy Severního moře - den šestýGlenforsa – Fort William – Inverness – Wick – Lamb Holm, Orknejské ostrovy |
53 hodin v e-knizeKnihu o výpravě Jiřího Pruši na Kanáry si můžete stáhnout jako e-knihu na Knihy.iDNES.cz. |
Ráno jsme s Davidem opět vyrazili pro benzin. Den předtím jsem ho prolétal asi 70 litrů, tak jsem měl opět místo na dalších 100.
David mi také vybavil možnost letět na ostrůvek Lamb Holm na Orknejích, tamní letiště totiž patří jeho kamarádovi. Tak jsem se alespoň vyhnul nutnosti telefonovat na letiště Kirkwall a žádal o povolení přistání (PPR).
Kaledonský kanál, svého času legendární stavba
Naložil jsem věci, sedl do letadla, do databáze vložil souřadnice Lamb Holm a vyrazil směrem na Orknejské ostrovy. Letěl jsem přes Fort William, kde začíná přibližně stokilometrový Kaledonský kanál, který byl postaven na začátku 19. století, aby spojil východní a západní pobřeží severního Skotska mezi Fort William a Inverness.
Jeho původně plánovaná šířka 6,5 metrů byla z úsporných důvodů během stavby zmenšená na 4,6 metrů. To se ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí, protože modernější obchodní ani vojenské lodi ho pak nemohly používat.
Dnes slouží Kaledonský kanál především rekreaci, protože probíhá nejkrásnějšími částmi skotské Vysočiny a jeho součástí je také pověstné jezero Loch Ness.
Umělá část kanálu začíná ve Fort William, tzv. Neptune Staircase, což je soustava osmi zdymadel, která v době své stavby byla údajně největší svého druhu vůbec. Druhou stranu umělé části kanálu pak opět zakončuje soustava zdymadel ve Fort Augustus, kde kanál využívá jezera Loch Ness.
Spojení umělé části Kaledonského kanálu a jezera Loch Ness v městečku Fort Augustus prostřednictvím zdymadel, která mění výšku plavby v opačném směru než Neptunovo schodiště. Umělý kanál je 20 metrů nad mořskou hladinou a tedy i cca 20 m nad hladinou jezer včetně Loch Ness, která jsou s mořem propojená.
Počasí bylo zamračené, ale nepršelo a viditelnost byla celkem slušná. Problémy s focením mi ale dělaly turbulence, které byly chvílemi při letu údolími ve výšce kolem 250 metrů velmi drsné. Při průletu nad jezerem Loch Ness jsem se spojil s řídící věží letiště Inverness, jejíž dispečeři se pak o mě starali až k městečku Wick na severním výběžku Skotska. Cestu lemuje mnoho majáků, když jsem přeletěl Duncansby Head, měl jsem před sebou už jen pár kilometrů na Orkneje.
Churchillovy zátarasy a další slavné vojenské památky
Teprve nyní jsem začal pomalu zjišťovat, jak skvěle je letiště Lamb Holm umístěné – přesně na kraji slavné zátoky Scapa Flow a to mezi Churchillovými zátarasy číslo 1 a číslo 2, které jsem plánoval hledat. Jedná se překážky proti německým ponorkám, které Britové postavili poté, co se v říjnu 1939 do Scapa Flow proplížila německá ponorka a potopila britskou loď Royal Oak i s většinou její posádky.
On-line: Ostrovy Severního moře |
Zjistil jsem, že souřadnice od Davida jsou správné, protože se přede mnou vyhoupl krásný zelený ostrůvek, jehož velkou část zabírá soukromá přistávací plocha. Na další části stojí italský kostelík, který prý postavili za války italští zajatci, kteří zde byli internování. Odhlásil jsem se letištní věži v Kirkwallu, zakroužil nad letištěm, abych rozhodl směr přistání a zjistil, jestli na dráze nejsou lidé, překážky nebo zvířata, a přistál jsem. Davidův kamarád mě tam už čekal, což bylo velmi příjemné.
Za chvíli ale musel odjet a tak jsem tam uprostřed prázdného letiště zůstal sám, hladový jako vlk, protože už byly asi dvě hodiny odpoledne. Využil jsem tedy své železné zásoby, otevřel si konzervu a k tomu zakousl trvanlivý chleba. Po obědě jsem pak odstartoval na cestu k prozkoumání Scapa Flow, opevnění z druhé světové války a všech zajímavostí, které Orkneje nabízejí.