Přistávající monstrum běluha, a jak jsem se probojoval na ostrov Jersey

  13:30aktualizováno  13:30
Dnes ráno mě čekalo skvělé překvapení – při příjezdu na letiště právě přistávalo letadlo Airbus Beluga, které firma využívá k přepravě celých částí nově vyráběných letadel. Stačil jsem naštěstí vyndat fotoaparát, a tak se mohu o pohled na přistávající monstrum s názvem po mořském kytovci, kterému v češtině říkáme běluha, podělit.

Ostrovy Severního moře - den druhý

St Nazaire – St Malo (letiště Dinard) – Jersey

Další zkušenosti už nebyly tak příjemné – foukal silný vítr, který mi při otevření peněženky vyfoukl drahocenně velkou bankovku a já jsem se jen díval, jak si běží po ploše letiště Montoir. Už jsem se s ní v duchu loučil, ale ona naštěstí zamířila do trávy, která ji zarazila.

Překvapení, které se jmenuje Total...

Fotogalerie

Pak jsem požádal o pojíždění k benzinové pumpě, kde jsem dostal instrukci čekat na hasiče. Když přišel, oznámil mi, že platit mohu jenom kartou Total a zda ji mám. Samozřejmě ji nemám, využil toho a benzin mi neprodal ani za hotovost, ani za kreditní kartu. Mám si prý tedy někoho sehnat, kdo má kartu, na kterou bych mohl natankovat, a jemu to pak dát v hotovosti. To byla na zcela prázdném letišti u vzdálené pumpy trochu nepraktická rada, rozhodl jsem se tedy odletět. Díky svému pravidlu tankovat vždy a všude, kde to jde, to takový problém nebyl, protože jsem měl v nádržích benzin ještě asi na tři hodiny a letiště Dinard u St Malo bylo vzdálené jen asi hodinu letu.

Odstartoval jsem radostně do krásné modré oblohy, ale během pár minut začala obloha šednout a mraky se postupně snižovaly. Nakonec jsem letěl v ne moc příjemné výšce kolem 300 m a musel dávat stále větší pozor na to, aby můj let nezarazila nějaká větrná elektrárna nebo anténa vysílačky.

Skrz déšť a mraky na letiště Dinard

Komunikoval jsem s dispečerem radaru letiště Rennes, kterému jsem taky musel asi v půlce sdělit, že měním směr, protože mraky byly až u země a začalo dost pršet. Vracet se mi nechtělo a hledal jsem skulinu, kterou bych se mohl protáhnout k 50 km vzdálenému letišti Dinard. To se nakonec podařilo a kolem půl dvanácté jsem přistál.

On-line: Ostrovy Severního moře

Evropské ostrovy z výšky

Evropské ostrovy z výšky

Sledujte devítidenní cestu pilota Jiřího Pruši nad ostrovy Severního moře. V kabině letounu Dynamic WT-9 (OK-LEX) je sám, čeká ho 7 000 kilometrů a odhadem 37 hodin letu. Aktuální snímky, data i průběh letu průběžně sdílí se čtenáři iDNES.cz.

Počasí vypadalo velmi nejistě a z věže mi řekli, že benzin bude možné dostat až v půl druhé odpoledne, protože místní hasič musel do města. Chtěl jsem si tedy v terminálu prohlédnout internet, ale dozvěděl jsem se, že nemají wi-fi. Restaurace byla do třech hodin odpoledne zavřená, a tak jsem tam trochu zkroušeně seděl a chroustal sušenky z automatu.

Rozhodl jsem se tedy alespoň podat letový plán přes hranici do Jersey. Nabídli mi ale pro ten účel počítač, k němuž bylo potřeba heslo, které nikdo neměl. Číslo telefonu do místní kanceláře řízení letového provozu nikdo neznal, zkusil jsem to tedy přes Prahu, kde mi ochotně vyšli vstříc. To už byla jedna hodina, proto jsem se rozhodl projít i pasovkou, která je pro odlety mimo Schengen povinná.

Pasovák, který se evidentně nudil, protože letiště bylo zcela prázdné, pookřál, zavolal svého kolegu celníka a vydali se se mnou k letadlu. Asi půl hodiny mi vyndávali mé pečlivě složené věci, prohledávali je velmi pečlivě a nutili mě otevírat různé montážní otvory na letadle. Pak prošacovali i mě, poděkovali a nechali mě na ploše s mými věcmi kolem letadla. Silný vítr mi vše radostně rozfoukával a já jsem se to opět snažil do svého letadla snášet zpět a uspořádat. Tím mi v tom radostném shonu utekl čas a byly dvě hodiny.

Pohled na opevněné historické městečko St. Malo v Bretani. Odliv a příliv zde...

Pohled na opevněné historické městečko St. Malo v Bretani. Odliv a příliv zde vytváří rozdíly výšky hladiny moře až 15 metrů. Městečko má prý téměř nejvyšší hustotu restaurací v Evropě

Žádné nahazování, není letový plán

Tisíce kilometrů a 53 dní v e-knize

Jiří Pruša se nedávno vrátil z cesty nad evropskými ostrovy. Publikaci s deníkem a dechberoucími fotkami si můžete stáhnout jako e-knihu.

jiří průša e-kniha

Místní hasič mezitím dorazil, šel jsem tedy kilometr do jeho kanceláře a dostal žeton k pumpě, pak jsem se zase kilometr vrátil, komplikovaně napumpoval benzin, šel opět přes celé letiště ten kilometr zpět, zaplatil benzin i letištní poplatky a opět se vrátil k letadlu. To už bylo asi tři čtvrtě na tři, nasadil jsem kamery, sedl do letadla a zeptal se věže, jestli mohu nahodit motor. Oznámili mi, že v systému můj letový plán není, a ať nic nenahazuji.

Zavolal jsem do Prahy, tam mi potvrdili, že to do systému dali, ale ani na podruhé to na letišti nenašli – kde byla chyba, nevím. Dostal jsem ale z věže najednou číslo, které jsem předtím marně sháněl, zavolal tam, plán mi během chvilky přijali, ale odlet musel posunout o dalších 20 minut, než to projde do celého systému. Kamery běžely, motor už vrčel, abych nevybil baterie čekáním na vysílačce.

Pohled na primární obrazovky při letu nad ostrůvky Chausey.

Pohled na primární obrazovky při letu nad ostrůvky Chausey.

Malebné pobřeží východně od St. Malo

Malebné pobřeží východně od St. Malo

Nakonec se mi, trochu překvapivě, přece jen podařilo odstartovat. Udělal jsem dvě otáčky nad St. Malo a vyrazil na méně známé ostrůvky Chausey, které patří ještě Francii. Asi po 10 minutách letu jsem tam dorazil a ostrůvky našel, obletěl, nafilmoval i nafotil.

Nad ostrůvky Minkies a oblet ostrova Jersey

Řízení letového provozu v Rennes mi dalo příkaz přejít už na frekvenci radaru letiště Jersey a vstoupil jsem do Británie. Patnáct kilometrů jižně od Jersey jsem přeletěl a nafotil ostrůvky Minquieres (důvěrně zvané „Minkies“), patřící už k Jersey (tedy již k anglické koruně) a domluvil se na tom, že než přistanu, obletím ještě ostrov Jersey ve směru hodinových ručiček (dvě kamery mířily napravo, jinak bych nemohl filmovat).

Maják La Corbiére na západním výběžku ostrova Jersey

Maják La Corbiére na západním výběžku ostrova Jersey

Pohled na všechny domy souostroví Minquiers (Minkies), které leží pár kilometrů...

Pohled na všechny domy soustroví Minquiers (Minkies), které leží pár kilometrů jižně od Jersey a patří již britské straně.

Letěl jsem ve 900 stopách výšky, a když jsem se blížil křižování příletu na dráhu 09, dispečer mi oznámil, že pět mílí západně se přibližuje Airbus Easyjetu. Více mi neřekl, trochu nejistě jsem mu tedy řekl, že se po Airbusu budu dívat. Po chvilce mi dispečer opakoval znovu stejnou informaci a mně to najednou sepnulo, že pod výškou 1000 stop mi asi neposkytuje radarovou službu a nemůže mi říkat, co přesně mám dělat. Rychle jsem oznámil, že dělám „třistašedesátku“ doleva a ten džentlmen ve věži si asi oddechl.

Finále dráhy 09 letiště na ostrově Jersey.

Finále dráhy 09 letiště na ostrově Jersey.

Skály severozápadního pobřeží ostrova Jersey.

Skály severozápadního pobřeží ostrova Jersey.

Airbus vzdálený nějakých 5 km proletěl směrem na dráhu a já jsem v klidu pokračoval kolem ostrova Jersey, patřícího spolu s ostrovy Guernsey, Sark a Alderney k tzv. Normanským ostrovům (Channel Islands). Pak jsem přistál, zaparkoval na noc letadlo na klubové části letiště, vyplnil pasové formuláře, půjčil si auto a vyrazil na obhlídku ostrova.

Všechny nápisy na ostrově jsou ve francouzštině i angličtině, názvy ulic jsou prakticky jen francouzské, ale mluví se tu anglicky, platí se jerseyskými a anglickými librami a kromě obrany a zahraniční politiky je ostrov nezávislý. V hotelu, který jsem si z letiště rezervoval, neměli překvapivě internet, proto jsem trochu mrzutě odjel v naději, že najít hotel s internetem nebude problém. Všechny hotely se ale ukázaly plné, dvě hodiny jsem tedy jezdil, než jsem nakonec místo na přespání našel.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Další z rubriky

Meteora, uprchlíci i kostelík z muzikálu Mamma Mia! Fotili jsme z nebe

Severní část ostrova Mljet, Chorvatsko

Byly to jedny z nejhorších okamžiků, které Jiří Pruša ve vzduchu zažil. V protivětru rozbitém o jižní Alpy zakusil v...

Gruzínský Kavkaz, ruský Elbrus i biblický Ararat z českého letadla

Pilot Jiří Pruša startuje na letišti v Příbrami k letu na Kavkaz. (17. března...

Pilot Jiří Pruša pokračuje ve svém mapování letecky nejzajímavějších míst Evropy. Tentokrát zamířil se svým letounem...

Pruša letí k nejzápadnějšímu bodu Evropy, sám stovky kilometrů nad mořem

Pilot Jiří Pruša na startu letecké expedice na Azorské ostrovy. (19. května...

Vlakem dojel na nejvýchodnější bod Euroasijské pevniny, teď doletí na její nejzápadnější výspu. Jiří Pruša vyráží na...

Najdete na iDNES.cz