Někteří lidé to mají vepsáno v očích. Nadšení a jakousi životní zarputilost, která je pro ostatní nakažlivá. Přesně to čiší z pohledu Jiřího Pruši, který se rozhodl zmapovat málo známé části Evropy pohledem pilota.
Pouhých šest týdnů poté, co se vrátil ze své letecké sólo expedice nad jihozápadní Evropou včetně Kanárů, se publicista a bloger opět vydává na cesty. Tentokrát si vybral drsné končiny Severního moře.
Zažije přistání na letišti Barra přímo na pláži za odlivu. Uvidí shora zámky na Loiře, jezero Loch Ness i legendární válečnou zátoku Scapa Flow. Prohlédne si shora ostrovy Guernsey a Jersey, které byly jediným britským územím obsazeným ve 2. světové válce německými vojsky. Zažije na vlastní kůži drsné počasí na Orknejích i Faerských ostrovech.
Nad ostrovy Severního moře, kam se příští týden chystáte, se moc Čechů zatím neproletělo a je unikátní i v leteckých kruzích. Znáte nějakého českého pilota, který by něco podobného absolvoval?
Vím o zajímavých letech, které někteří čeští piloti letěli, ale o systematickém létání nad ostrovy nebo nad Evropou či jiným kontinentem jsem zatím neslyšel. Jedním z mých cílů této expedice je ukázat zájemcům zajímavost a krásu evropských ostrovů. Mnohá jména různých souostroví si matně pamatujeme ze školy - jako například Hebridy, Shetlandy, Orkneje, některé možná ne - Scilly, Fríské ostrovy, Faerské ostrovy. Ale obávám se, že kdyby je někdo měl všechny ukázat na mapě, tak by s tím měl problém - stejně jako já předtím, než jsem začal cestu plánovat. Doufám, že po ukončení expedice to pro čtenáře iDNES.cz žádný problém nebude.
Kolik plánujete uletět kilometrů a kolik dní budete ve vzduchu?
Tato cesta měří přímým letem kolem 7 000 km, ale filmování a vyhledávání míst, která mám naplánovaná přeletět, trasu obvykle prodlouží asi tak o čtvrtinu. Celkem plánuji v letadle během asi 10 dnů strávit kolem 40 až 45 letových hodin. Počet dní na cestě velmi závisí také na počasí a případných technických problémech.
Na přelomu dubna a května jste absolvoval 14denní leteckou sólo expedici nad ostrovy jihozápadní Evropy včetně Kanárů. Jak byste charakterizoval cestu nad ostrovy Severního moře, kam se vydáte 16. června, čím bude výjimečná a čím hlavně se bude lišit - z leteckého pohledu - od té předchozí etapy?
Cesta nad ostrovy Severního moře je trochu kratší a nezahrnuje tak dlouhé úseky letu nad mořem - nejdelší je asi 2,5 hodiny při letu z Orknejských ostrovů na Faerské ostrovy. Problémem bude ale především počasí, které je ve Skotsku a na sever od něj velmi nestálé a pro sportovní létání často nevhodné (mlha, déšť, nízká oblačnost, vítr). Na této cestě poletím více kratších úseků, protože v místech, přes která letím, je podstatně větší hustota sportovních letišť, než tomu bylo při předchozí cestě. Současně věřím, že na malých letištích bude nižší stupeň byrokracie a složitých postupů, které mi tak znesnadňovaly život při cestě na Kanárské ostrovy.
On-line: Ostrovy Severního mořeSledujte od 16. června  Zkušený pilot Jiří Pruša vyráží 16. června 2014 na devítidenní cestu nad ostrovy Severního moře. V kabině letounu Dynamic WT-9 (OK-LEX) je sám, čeká ho 7 000 kilometrů a odhadem 37 hodin letu. Aktuální snímky, data i průběh letu průběžně sdílí se čtenáři iDNES.cz. |
Můžete jmenovat pět nejzajímavějších míst (z hlediska cestování), nad kterými poletíte?
Pár cestovatelských lahůdek na cestě, alespoň z mého pohledu, určitě bude. Stručný seznam by mohl vypadat takto: zámky na Loiře, útesy Cornwall, Kaledonský kanál s jezerem Loch Ness, zátoka Scapa Flow na Orknejských ostrovech, ledovce a fjordy v Norsku. K tomu řada majáků, skotských hradů, několik palíren whisky, skalních útvarů, ledovce, fjordy atd.
Jsou místa, kde více počítáte s nepříznivými faktory? Co přesně hrozí letadlu typu, s nímž poletíte, a jak budete vybavený pro kritické situace?
Zjednodušeně se dá říci, že čím více na sever, tím je počasí pro sportovní létání méně vhodné. Nejvíce nejistoty proto cítím na úseku Orkneje - Faerské ostrovy - Shetlandy - Bergen. Stále si proto vtloukám do hlavy, že na Faerské ostrovy letět v případě špatného počasí nemusím. Mám v sobě totiž zakódováno, že stanovené cíle člověk musí splnit a to není při špatném počasí pro sportovního pilota ta nejlepší vlastnost.
V této sezoně (léto) a oblasti (Severní moře) hrozí nejvíce nízká viditelnost (mlha, nízká oblačnost) a vítr. Bez dostatečné viditelnosti ((5-8 km) je zakázáno létat, ale není to jen problém zákazu. Při letu na Faerské ostrovy, které jsou od Orknejí vzdálené kolem 2,5 hodiny letu a mají pouze jedno letiště, může být v okolí letiště nízká viditelnost nebo silný (zejména boční) vítr. Pokud by se mi přistát nepodařilo, jediným náhradním řešením pak je letět zpět. Moje letadlo má zásoby paliva na cca 7 hodin, tak se to zvládnout dá, a proto to v plánu mám. Na Island už ale například letět nemohu - tam je velmi silný poryvový vítr téměř stále a počasí se mění bez varování velmi často. Od Faerských ostrovů je Island vzdálený další více než 3 hodiny cesty a to už by mi na návrat v případě nemožnosti přistát nemuselo vyjít.
Jak jste připravený na možná rizika, dají se předem nějak eliminovat? Máte s sebou nějaké speciální vybavení?
Jako každému stroji hrozí i letadlu technický problém. Ten může mít zvladatelnou podobu, například když jsou nefunkční některé palubní přístroje a indikátory. S tím se člověk musí umět vyrovnat. Důležité je nezačít panikařit a s chladnou hlavou analyzovat možné důvody problému a hledat náhradní řešení. Takové řešení obvykle existuje a pomáhá mu i fakt, že řada přístrojů a funkcí v letadle je zdvojená. Ty, které zdvojené nejsou (například vysílačka, obrazovka s navigací) si zdvojuji sám - mám ruční vysílačku i satelitní telefon a také iPad s leteckým softwarem, který poskytuje nezávislou navigaci.
Podívejte se na záběry z nedávného letu Jiřího Pruši:
4. května 2014 |
Hlavním zdrojem problému může být samozřejmě ale motor - letadlo má jen jeden. Letecké motory jsou sice v principu spolehlivější než motory automobilové, ale jsou vystaveny složitějším podmínkám a i u nich je potřeba pracovat s možností jejich závady. Asi nejhorším problémem může být požár motoru. Existují sice postupy, co v takových případech dělat a na palubě mám hasicí přístroj, ale velmi nerad bych naživo testoval, jak dobře tyto postupy zvládnu a zda malý hasící přístroj může opravdu uhasit velký požár na palubě.
Největší nebezpečí tedy asi představuje problém s motorem, který by si vynutil přistání ve studené vodě Severního moře. Pro takový případ jsem vybavený samonafukovacím člunem, záchrannou vestou a nepromokavým vakem, ve kterém mám ruční vysílačku a kam bych před přistáním na vodě uložil i satelitní telefon. Případy přistání na moři jsem dost studoval a tak jsem dospěl k závěru, že ve studené vodě nemusí být povinná výbava (člun, vesta) dostatečná, protože člověk tam ztrácí během velmi krátké doby (jednotky minut) svalovou sílu a není pak schopen se ve vlnách vyšplhat do člunu. Z toho důvodu jsem do své výbavy zahrnul také neoprenový oblek, který budu mít na sobě při delších přeletech Severního moře.
Stáhněte si dobrodružstvíDevět tisíc kilometrů a 53 hodin ve vzduchu. Stáhněte si na Knihy.iDNES.cz publikaci z expedice Jiřího Pruši na Kanárské ostrovy.  |
Máte vše rozplánované do nejmenších detailů včetně přistání na některých letištích nebo počítáte i s určitou mírou improvizace? Jak to bude třeba s palivem na prázdných letištích, kde nikdo neslouží? A máte na cestě nějaké záchytné body, nějaké kontakty pro případ nouze?
Do nejmenších detailů cesty neplánuji. Nefungovalo by to, protože se mění počasí a na trase vzniká řada situací, které jsou prostě trošku jinak, než jsem si myslel doma u stolu. Den před letem určitého úseku se snažím dotelefonovat na letiště, kde chci tankovat, zda jsou otevření a zda mají benzín. Protože moje letadlo má ale zásoby paliva na 7 hodin, tak mě v běžných situacích nerozhodí ani to, že někde benzín není. Mám zásadu, že tankuji do plných nádrží všude, kde to jde a tím zásadně snižuji případné problémy s nedostatkem benzínu. Prázdných letišť je například ve Skotsku více a když nepotřebujete benzín, jsou vlastně nejpříjemnější. Není tam žádná byrokracie ani postupy -prostě přistanete, uděláte co potřebujete a během pár minut jste opět ve vzduchu.
Záchytné body jsou prostě letiště a nejlepší kontakty jsou lidé na nich. Pak už je obvykle potřeba jen kreditní karta. Pro případ opravdové nouze, jako přistání na moři nebo v nějaké pustině,mám na satelitním telefonu naprogramovanou zprávu, která se aktivuje jediným knoflíkem a vyšle sms o mé poloze na mobilní telefony tří blízkých lidí, kteří by zahájili potřebné akce.
Co na vši vášeň létat říkají doma, jak to snášejí? A vezmete si s sebou na cestu nějaký talisman pro štěstí?
Rodina už před časem pochopila, že bez létání to je se mnou dost složité a tak bych přístup mého nejbližšího okolí nazval něco jako "přátelská tolerance". Talismany žádné nemám,ale po každém přistání nezapomínám poděkovat, že je dobře být v pořádku zpět na zemi.
