Nabízíme vám výběr z nejhezčích jednodenních běžkařských výletů v našich horách. Trasy jsou vhodné pro běžky, případně backcountry lyže.
Nezapomeňte se před výletem informovat na aktuální stav sněhu, případně je možné zjistit stav strojových úprav běžkařských stop.
Krkonoše: jistý sníh a nejvýše položený pivovar
Trasa: Špindlerova bouda – Špindlerův Mlýn, 23 km, 4–6 hod
Občerstvení: Špindlerovka, Luční Bouda, Výrovka, Chalupa Na Rozcestí.
Krkonošské hřebeny nabízejí v zimě v podstatě jistotu sněhu a bezpočet možností. Panoramatická celodenní trasa začíná na hlavním hřebeni Krkonoš u Špindlerovy boudy, kam ze Špindlerova Mlýna jezdí autobusová linka. Trasa stoupá po jedné z nejhezčích částí pohraničního hřebene přes Luční Boudu na hřebeny a vrací se zpět přes Výrovku a Klínové boudy.
Ze Špindlerovky vede zimní cesta přes Stříbrné a Čertovo návrší na Luční boudu. Na tento exponovaný úsek, kde jediným vodítkem jsou často jenom dřevěné tyče, byste se rozhodně neměli vydávat za špatného počasí nebo při snížené viditelnosti.
Luční bouda je nejstarší horskou boudou v Krkonoších a nejvýše položenou horskou chatou v Česku. Leží v nadmořské výšce 1 400 metrů a mají tu i vlastní pivovar, který je nejvýše položenou výrobnou piva u nás. To zdejší se jmenuje Paroháč.
Pěkný běžkařský úsek v Krkonoších mezi Výrovkou a Chatou Na rozcestí
Od Luční boudy stoupá cesta do sedla mezi Luční a Studniční horu, nejvyššího bodu celého výletu. Odtud se otevírají panoramatické pohledy na Sněžku, vzdálené hřebeny Orlických hor i blízkou Černou horu a zaoblený hřeben Liščí hory. V sedle byl v bývalé kapličce postaven památník obětem hor, jako památka na tragickou smrt Václava Rennera v roce 1798.
Prudký sjezd od kapličky končí u chaty Výrovka. Zde je třeba dávat pozor, ne každý dokáže ve strmém svahu běžky ukočírovat. Následuje hezký vrstevnicový úsek k Chalupě Na Rozcestí, kde se napojíte na Krkonošskou magistrálu, která odtud víceméně stále klesá až do Špindlerova Mlýna.
Horskými pláněmi centrální Šumavy
Trasa: okruh z Modravy, 28 km, 5–6 hod
Občerstvení: Modrava, Kvilda, Horská Kvilda, Filipova Huť
Běžkařský výlet po šumavských pláních patří mezi lyžařskou klasiku. Najdete tu hustou síť strojem udržovaných stop, perfektní značení a pestrou nabídku občerstvení. To vše sem láká velké množství lyžařů, přesto málokdy budete mít na rozlehlých šumavských pláních pocit přelidněnosti.
Začátek okruhu vede z Modravy podél Modravského potoka.
Klasický běžkařský okruh míří do centrální a nejvyšší části hor, do čtyřúhelníku mezi Modravou, Pramenem Vltavy, Kvildou a Horskou Kvildou. Modrava je pro běžkaře jednou z nejlepších základen, z této malé obce na soutoku Modravského a Roklanského potoka se lyžařské stopy rozbíhají doslova do všech světových stran.
Výlet vás přes úbočí Černé hory přivede k prameni Vltavy. Symbolická studánka bývá v zimě schována pod sněhovou peřinou, ze které vykukuje jenom dřevěná socha dívky.
Lyžařské stopy odtud klesají podél Vltavy ke Kvildě a dále pokračují na Horskou Kvildu. Tento úsek, vedoucí kolem slatí a po nádherných šumavských pláních, je mezi běžkaři velmi oblíbený. Roztroušené horské chalupy, louky a zaoblené kopce vytvářejí typický obraz klenotu šumavských plání, Horské Kvildy
Z Filipovy Huti můžete obdivovat vzdálený typický dvojvrchol Roklanu, vystupující za pohraničními lesy do výšky 1 453 metrů.
Stoupání mezi Sokolem a Březovou horou vás přivede k rozcestí Korýtko, odkud se naskytnou výhledy na pláně kolem Filipovi Huti, bývalé sklářské a dřevorubecké osady.
Odtud také můžete obdivovat vzdálený typický dvojvrchol Roklanu, vystupující za pohraničními lesy do výšky 1 453 metrů. Tato druhá nejvyšší hora Šumavy leží na německé části Šumavy a dokud nebude otevřen hraniční přechod Modrý sloup u Luzného, bude nadále českým výletníkům těžko dostupná.
Krušné hory: hornickým regionem severních Čech
Trasa: Okruh z Perninku nebo Božího Daru, 35 km, 4–6 hod
Občerstvení: Červená Jáma, kiosek U maringotky, Boží Dar, Blatenský vrch
Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Udržovaná trať spojuje Boží Dar s Bublavou, vede zhruba podél hranice s Německem a měří 41 kilometrů. Zvláštností zdejšího pohraničí je bohatá hornická minulost a také spousta zaniklých obcí, které dnes připomínají jen kříže u cest nebo osamocené chalupy. Opuštěnost tohoto kraje jakoby přetrvávala dodnes – turistů tu oproti jiným českým horám tolik nepotkáte, takže si můžete užívat klidu a skvělého běžkování.
Lyžařské stopy vedou přes louky nad Hřebečnou, kde najdete pozůstatky po dolování. Blízký důl Mauritius byl největším cínovým dolem v českém Krušnohoří.
Pernink je bývalé královské horní město, dnes horská obec a skvělé východiště na běžkařské trasy v západním Krušnohoří. Městečko leží skoro přesně uprostřed Krušnohorské magistrály, náš okružní výlet směřuje odtud k Božímu Daru.
Trasa stoupá z údolí úbočím nad Abertamy k občerstvení Červená jáma. Zajímavá stavba leží hned u největší propadliny po důlní činnosti u nás. Odtud to není daleko k loukám nad Hřebečnou, kde najdete další pozůstatky po dolování, důl Mauritius, který byl největším cínovým dolem v českém Krušnohoří. Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná je jednou z lokalit Krušnohorského hornického regionu UNESCO.
Běžkařská stopa se vine střídavě lesy a po loukách směrem k Božímu Daru. Ze zasněžených plání vystupuje lesnatý kužel Božídarského Špičáku, naší nejvyšší sopky a na nedalekém rozcestí „Za Špičákem“ se octnete ve výšce 1 038 metrů, v nejvyšším bodě Krušnohorské magistrály.
Boží Dar patří mezi jedno ze středisek zimních sportů v Krušných horách. Naše nejvýše položené město leží pod horou Klínovec. ve výšce 1 000 metrů.
Boží Dar patří mezi jedno ze středisek zimních sportů v Krušných horách. Naše nejvýše položené město leží ve výšce 1 000 metrů pod horou Klínovec a v zimě sem směřuje spousta vyznavačů sjezdového i běžeckého lyžování. Okolí Božího Daru nabízí přibližně 120 kilometrů běžkařských tratí všech náročností.
Boží Dar je nejvzdálenější bod výletu, odtud pokračuje trasa k bývalým obcím Mílov a Háje. V závěru výletu můžete zdolat stoupání na Blatenský vrch s rozhlednou, která se tu tyčí od roku 1913.
Orlické hory: po hřebeni kolem rozhleden a bunkrů
Trasa: Šerlich – Rokytnice v Orlických horách, 27 km, 5–6 hod
Občerstvení: Šerlich, kiosky Srub a Pěticestí (otevřeno o víkendech a ve svátky)
Hradba Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, na který se díky vysoko položeným silničním sedlům Šerlich a Mezivrší můžete pohodlně dopravit. Nejvyšší část hor protkávají široké cesty s upravovanými stopami a s dalekými výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu.
Ideálním nástupem do běžkařských stop je Šerlich, obsluhovaný autobusovou linkou z Deštného.
Ideálním nástupem do běžkařských stop je Šerlich, obsluhovaný autobusovou linkou z Deštného. Táhlé stoupání vás přivede na plochý vrchol Velké Deštné, nejvyšší pod celého pohoří.
Nově postavená dřevěná rozhledna je hlavním cílem mnoha výletníků, rozhledy z ní jsou vskutku famózní a můžete tak obdivovat pohledy na polské Gory Bystrzyckie, pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, na severu potom Krkonoše nebo polské Gory Stolowe s typickou siluetou plochých vrcholů.
Panoramatická cesta klesá do sedla Pod Homolí, odkud k Pěticestí vedou dále dvě upravované trasy, každá po jiné straně hřebene. Přímo po hřebeni pak můžete putovat po neupravované červeně značené trase, která vás přivede ke Kunštátské kapli.
Daleké pohledy na východ z úbočí Velké Deštné
Trasa dále vede k sedlu Mezivrší a bunkru Průsek na Anenský vrch s dřevěnou rozhlednou. Odtud můžete obdivovat překvapivě blízký masiv Králického Sněžníku, Rychlebské hory i jihovýchodní cíp Orlických hor s masivy Suchý vrch a Buková hora.
Cesta do Rokytnice klesá kolem poslední zajímavosti výletu, kterou je vojenská tvrz Hanička.
Javorníky: po nejhezčím Česko-Slovenském hřebeni
Trasa: Sedlo Javorník – Čadca, 31 km, 5–6 hod
Občerstvení: U Melocíka, U Cipára, hotel Husárik
Pohoří Javorníky se rozkládá na česko-slovenském pomezí mezi Horní Lidčí a Čadcou. Zatímco lesnatá moravská část Javorníků tvoří nejjižnější část Beskyd, na Slovenské straně se dostanete do chráněné krajinné oblasti Kysuce s typickými samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.
Chráněná krajinná oblast Kysuce s typickými samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.
Po oblých hřebenech Javorníků vede mezinárodní běžkařská trasa s názvem Beskydsko-Javornická lyžařská magistrála, představující téměř šedesát kilometrů udržovaných stop mezi střediskem Kohútka a Čadcou. Na Kysucích jde bezesporu o nejoblíbenější běžkařskou dálkovou trasu, kterou lze celou v pohodovém tempu zvládnout za dva dny.
Po oblých hřebenech Javorníků vede mezinárodní běžkařská trasa s názvem Beskydsko-Javornická lyžařská magistrála, představující téměř šedesát kilometrů udržovaných stop mezi střediskem Kohútka a Čadcou.
Krajinově nejhezčí část Javorníků leží na východní straně magistrály. Jde sice o hory o něco nižší než západní lesnatá část s nejvyšším vrcholem Veľkého Javorníku, na druhou stranu je tu krajina otevřenější a nabízí četné panoramatické úseky s dalekými výhledy. Oblasti Kysuckých Javorníků je také krajem bezpočtu horských osad, z nichž mnohé se šplhají doslova až na hřebeny hor.
Začít můžete v sedle Javorník, přetínající magistrálu zhruba v její polovině. Zdejší restaurace U Melocíka představuje ideální místo pro nocleh na dvoudenním putování. Jak se odtud budete přibližovat k Čadci, bude lesů ubývat a pojedete čím dál častěji po loukách nabízejících neustále se měnící panoramatické výhledy.
