Šnečí játra i hlemýždí kaviár. Polské delikatesy míří do celého světa

  12:38aktualizováno  12:38
Dominantou farmy v zapadlé vesnici na severu Polska je dřevěná, několik metrů vysoká maketa hlemýždě. Hned vedle ní stojí bistro U slimáka, v němž se servírují vyhlášené šnečí delikatesy. Vítejte v obci Krasin, kde žije a pracuje Grzegorz Skalmowski, největší propagátor hlemýžďů ve střední Evropě.

Zajímavý předkrm představují pečení šneci zabalení do plátku slaniny. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

„Tak co si dáte? Máme na menu deset jídel ze šnečího masa, ale můžete zkusit také šnečí játra či šnečí kaviár,“ vítá mě mladá servírka, zatímco manželka šnečího krále už se ohání za plotnou.

Chvilku vybíráme, než si domluvíme ochutnávku šesti degustačních porcí toho nejlepšího, co zde připravují. Včetně již zmíněných jater a kaviáru. Jenom na šnečí burger nás nepřemluvila, ten máme raději z hovězího.

Do Číny i do Japonska

„Málokdo ví, že 90 procent šneků, které zkonzumují Francouzi, pochází právě z Polska,“ chlubí se Grzegorz Skalmowski, jeden z největších producentů šnečího masa u našich severních sousedů, kterému se také přezdívá Král slimáků (v Polsku se hlemýžďům říká ślimak).

Fotogalerie

Už před patnácti lety založil v malé obci v oblasti Mazurských jezer, zhruba hodinu jízdy autem z krásného a hojně navštěvovaného města Gdaňsk, hlemýždí farmu nazvanou Šnečí zahrada.

Přitom prostor na pěstování šneků nemusí být vůbec velký – jemu stačí zhruba deset tisíc metrů čtverečních, tedy jeden hektar s produkcí půl milionu šneků.

Dnes už šnečí maso či šnečí kaviár nevyváží jen do Francie, ale také do Itálie, Španělska, Japonska i Číny, která je v současné době lačná po všech evropských delikatesách.

Zázračný šnečí sliz

„Když jsem začínal, byli jsme v Polsku jen tři chovatelé, dnes je nás několik desítek,“ vysvětluje Skalmowski, který udělal před několika lety zásadní rozhodnutí a začal šnečí maso také zpracovávat a vyrábět nejrůznější šnečí produkty, od kulinárních delikates až po kosmetické produkty, neboť šnečí „sliz“ má údajně téměř zázračné kosmetické účinky.

Šnečí král Grzegorz Skalmowski se chování šneků věnuje již patnáct let.

Šnečí král Grzegorz Skalmowski se chování šneků věnuje již patnáct let.

Pořádný plot je pro chov šneků nezbytný, jinak hlemýždi utečou.

Pořádný plot je pro chov šneků nezbytný, jinak hlemýždi utečou.

„Už po krátké době používání šnečích krémů můžete obnovit správnou funkci pokožky a významně zlepšit její regeneraci. Naše krémy mají ve svém složení také kyselinu hyaluronovou, která zpomaluje proces stárnutí pokožky,“ popisuje Skalmowski účinky krému.

Slavnější než vepřové

Bodrý Polák se však nejvíce proslavil v oblasti gastronomie, zvláště poté, co na své farmě otevřel slow foodové bistro U slimáka a začal spolupracovat s předními polskými šéfkuchaři.

„Šneci se v Polsku jedí už od 17. století a první velká kuchařka překvapivě obsahuje více jídel ze šneků než pokrmů z vepřového masa,“ tvrdí šnečí král Grzegorz Skalmowski, který sám vymyslel celou řadu nových a netradičních šnečích jídel.

Proto se před dvěma lety rozhodl, že vytvoří hlemýždí kuchařskou bibli a dá dohromady všechny dostupné šnečí recepty. Spojil se s nejlepšími kuchaři a vydal údajně nejrozsáhlejší hlemýždí kuchařku na světě s názvem „Velká kulinární cesta se šneky“ která obsahuje 120 receptů.

Pirohy plněné šneky

Ale pojďme zpátky ke stolu. Co všechno Grzegorz Skalmowski a jeho manželka ve svém bistru nabízejí? V menu nechybí šnečí polévka či klasika v podobě šneků po burgundsku, kde jsou šneci zapečeni ve svých ulitách s máslem, česnekem a bylinkami.

Šneci po burgundsku. Klasika, kterou známe z Francie.

Šneci po burgundsku. Klasika, kterou známe z Francie.

Tradiční pirohy se v Polsku plní vším možným. U slimáka jsou samozřejmě plněné...

Tradiční pirohy se v Polsku plní vším možným. U slimáka jsou samozřejmě plněné hlemýždím masem.

Další specialitu představují šneci pečení v plátku slaniny či šneci po katalánsku, tedy jakési šnečí ragú s rajčaty a paprikou. Vedle známých mezinárodních specialit můžete ochutnat také šneky v typicky polských jídlech – třeba v pirohách.

A nechybí ani další delikatesy v podobě jemných šnečích jater či šnečího kaviáru, tedy hlemýždích vajíček (jen připomeňme, že hlemýžď je hermafrodit, takže vajíčka produkuje každý jedinec).

Slzy bohyně Afrodity

Právě šnečí kaviár je mimořádně ceněný. Každý šnek vyprodukuje jen nějakých třicet malých, téměř průsvitných vajíček, která se musejí velmi opatrně sbírat, což je samozřejmě náročná ruční práce. Šnečí kaviár je však nejen velmi chutný, ale také mimořádně zdravý, neboť obsahuje velké množství cenných minerálních látek.

Konzumace šnečího kaviáru však není nějaká rozmařilost posledních let, neboť byl populární již v době antiky, a to jak ve starověkém Egyptě, tak také v antickém Řecku a Římě, kde měl pověst silného afrodiziaka, a tudíž se mu říkalo Afroditiny slzy.

Bílé kuličky šnečího kaviáru jsou již od antiky ceněnou delikatesou.

Bílé kuličky šnečího kaviáru jsou již od antiky ceněnou delikatesou.

Hlemýždi se po staletí sbírali ve volné přírodě, ale už od antických dob se také chovali na speciálních farmách, o čemž svědčí zmínky v římských knihách z prvního století před Kristem.

V Česku byla konzumace hlemýždího masa běžná v době středověku, neboť šnečí maso představovalo důležité postní jídlo (hlavně v klášterních kuchyních). V 19. a 20. století však zájem o hlemýždě v českých postupně klesal a jejich konzumace úplně vymizela v druhé polovině minulého století – na rozdíl od Francie, Itálie, Řecka či Portugalska.

Kde šneky ochutnat?

Až v posledních letech se hlemýždi znovu vracejí na český stůl, byť samozřejmě jen velmi pomalu (hlavně v rámci vánočního menu v lepších restauracích). A tak zatímco v Paříži nabízí pečené šneky s bagetou snad každá druhá restaurace, v Česku se ve stálé nabídce objevují jen zcela výjimečně. V současné době je můžete ochutnat třeba v brněnské restauraci Pavillon či v malostranském Kočáru z Vídně.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Další z rubriky

Dunajec si vyžádal lidský život, v řece se utopil polský vorař

Prielom Dunajce patří mezi krajinově i vodácky nejhezčí místa na Slovensku.

Polský vorař nepřežil pád do řeky Dunajec na slovensko-polském pomezí. Informovala o tom ve středu slovenská Horská...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

Najdete na iDNES.cz