Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPřed 66 lety zdolali Edmund Hillary a Tenzing Norgay poprvé Mount Everest. Ve své době šlo o naprosto neuvěřitelný a zcela mimořádný výkon, který se každým rokem snaží napodobit čím dál více odvážlivců.
V posledních letech snaha pokořit nejvyšší vrchol světa nabývá zcela absurdních rozměrů. V základním táboře se každou sezonu sejdou stovky často amatérských horolezců, kteří se o výstup pokouší s profesionálními agenturami. A na některé z nich zde čeká smrt.
„Na Everestu je bohužel strašná spousta lidí a zvyšuje se tak procento, že tam tito lidé budou umírat,“ tvrdí Radek Jaroš.
„Tito lidé si plní sen. Někdo si koupí Porsche, někdo vyleze na Everest. Ale většina z nich nejsou horolezci, kteří se umí pohybovat v horách, absolvovali základní výstupy, umí pracovat s materiálem a horolezeckým oblečením. Prostě mají dobrodružnou povahu a chtějí si splnit sen. Ale to opravdu nejsou horolezci. Horolezci jsou lidé jako třeba Marek Holeček, který nedávno vystoupil vlastní cestou na vrchol 7 500 metrů.“
Bohužel, i tito nezkušení amatéři mají při výstupu šanci na úspěch. „Oni sebou mají až deset šerpů, kteří je tam dostanou. Problém ale je, že lidé s horší kondičkou nebo nějakým zdravotním postižením zdržují výstup ostatních horolezců.“
Na Everestu se kvůli ideálnímu počasí sešly stovky horolezců. (22. května 2019)
Právě čas je ale v zóně smrti klíčový. Radek Jaroš sám několikrát poznal, že i když k vrcholu zbývá posledních pár metrů, je důležité se v některých situacích otočit a vrátit se dolů. Třeba právě kvůli nedostatku času nebo úbytku sil.„Na těchto horách si člověk nesmí myslet, že cílem je vrchol hory, ale sestup dolů. Na vrcholu jste teprve v polovině své cesty.“
Na Everestu mi spadla brada, vzpomíná Jaroš na setkání s nejvyšší horou |
On sám si ale nedokáže představit, jak by se vracel z výstupu na přeplněné nepálské straně, kde se tvoří největší fronty. „Já opravdu nevím, jak se v takové situaci otočit. Horolezci se tam vrací po stejné cestě, nedokážu si představit, jak to tam šerpové řídí logisticky.“
Letos při výstupu zemřelo už jedenáct horolezců, zatím jde o čtvrtou nejtragičtější sezonu v historii Everestu. Situace na Everestu mohla ale podle jednoho z nejlepších českých horolezců mnohem tragičtější v případě nepříznivého počasí.
„V současné situaci je riziko opravdu obrovské, a to nepřišla žádná nečekaná změna počasí. Právě počasí hraje dominantní roli. Pokud se objeví dobré počasí pro výstup na vrchol, zvednou se všichni lidé ze základního tábora a jdou na výstup. Není to jako na Sněžce, kdy lidé chodí průběžně každý den,“ říká Jaroš. Sám si nedokáže představit, jak by se při prudké změně mohla napjatá situace pod vrcholem odvíjet.
Horolezec Radek Jaroš v diskusním pořadu Rozstřel. (3. června 2019)
Vlastní rozhodnutí
Podle Jaroše se z výstupu na Everestu stal velký byznys. „Kdysi ho provozovala jen úzká skupinka lidí, v současné době se podnikání naučili i místní šerpové a proto je tam tolik lidí. Cenu určuje nejen základní poplatek za expedici, ale jde také o vybavení, které si horolezci k výstupu přikoupí. „Je to jako s autem, můžete mít automobil za 350 tisíc, ale také za tři miliony. Záleží na tom, jaký servis si chci pořídit, jaké vybavení si vezmu sebou, jaký počet šerpů si můži dovolit.“
„Je to tragikomické, ale je to každého volba. Každý člověk, kterým tam míří, si musí uvědomit, že riskuje a že tam může umřít. Pokud se totiž v této výšce někomu něco stane, je poměrně těžké mu nějakým způsobem pomoct. Ale celkově záleží, jakou tito lidé mají povahu. Koneckonců umřít mohou i vojáci nebo hasiči, a přesto tuto práci dělají.“
S Radkem Jarošem jsme v Rozstřelu probírali i jiná témata. V lednu vylezl na nejvyšší horu Jižní Ameriky, 6 962 metrů vysokou Aconcaguu, a ke zkompletování projektu Koruna světa mu chybí zdolat už jen dva vrcholy. Vrátí se ještě do Himálaje? A jaké ponaučení si odnesl ze situací, kdy se ocitl v ohrožení života?
Radek JarošRadek Jaroš (*29. 4. 1964) je nejúspěšnější český himálajský profesionální horolezec a specialista na expedice v malém počtu členů. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a pomoci výškových nosičů. V roce 2014 Radek úspěšně vystoupil na poslední, čtrnáctou osmitisícovku – K2 a zapsal se do síně slávy světového horolezectví. Stal se prvním Čechem a teprve 15. člověkem na světě, který tímto způsobem získal Korunu Himálaje. V lednu letošního roku vylezl na nejvyšší horu Jižní Ameriky, 6 962 metrů vysokou Aconcaguu, a ke zkompletování projektu Koruna světa mu chybí zdolat už jen dva vrcholy. |
