Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. ledna 2022 Zora

Lidé chtějí stále víc. Vylézt Sněžku se necení, Everest ano, říká psycholog

  15:27
Vylézt na Sněžku? To se už necení. Everest ano, výstup na nejvyšší horu světa totiž znamená prestiž a obrovskou dávku adrenalinu. Část lidí má také potřebu si výstupem na vrchol něco kompenzovat, říká psycholog Tomáš Vašák, který se specializuje na rizikové chování.

Psycholog Tomáš Vašák | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jen za poslední měsíc zemřelo na Mount Everestu jedenáct lidí, což je nad průměrem posledních let. Na nejvyšší horu světa se přitom stojí fronty. Cestovní kanceláře výstup na vrchol nabízejí jako nevšední dovolenou. „Kdysi jsme byli permanentně ve stresu, jestli přežijeme. Náš mozek je na tyto reakce připravený, jenže ony se nedějí. Takže mozek se trošku nudí a potřebuje stres získat,“ vysvětluje Vašák, proč mají lidé potřebu vystavovat se nebezpečným situacím a roste zájem o zdolávání osmitisícových hor.

Z Everestu je nová turistická atrakce. To už nám obyčejné zážitky nestačí?
Když se bavíme o tom, co je pro nás motivací a inspirací, jsou to právě zážitky. Dříve pro nás zážitek představoval výstup v Tatrách nebo na Sněžku. Řekněte dnes někomu, že jste vyšel na Sněžku. Nejspíš vám odpoví: Tam jsem byl na teambuildingu minulý týden. Takže když se dnes bavíme o zážitku, automaticky mluvíme o silném zážitku, a to nás vede velmi rychle k extrémním výkonům.

Proč se tolik lidí žene na vrchol osmitisícové hory?
Je potřeba rozlišit několik druhů motivací. Zdravou a nejčistší motivací je radost z krásy hor. To je něco nenahraditelného. Každý z nás radost zažívá, když se nám podaří něco překonat, a v prostředí hor je to ještě hezčí. Druhá motivace už je trošku nebezpečnější a vyplývá z posouvání výkonnostních cílů. Začíná jednoduchými kopci, pokračuje Alpami, pak se přesune do Himálaje. Logicky dalším krokem je osmitisícovka a Everest. Bohužel existuje ještě poslední druh motivace, takzvaná coppingová. Ta už není zdravá. Člověka totiž pohání potřeba si něco nahradit, kompenzovat. To souvisí s tím, že si to může dovolit po finanční stránce a s prestiží.

Která z vyjmenovaných motivací převažuje?
Asi nemáme data, ale podle mě to můžeme posoudit, když se podíváme do minulosti člověka. Ve chvíli, kdy vidíme, že se člověk na sport, ať už je to horolezectví, nebo třeba automobilové závody, dlouho připravoval a postupně se zlepšoval, je jasné, že nejde o kompenzační chování. A to bych řekl, že je častější případ, než že to člověk dělá jen pro potřebu si něco dokázat.

Na Everestu v letošním roce zemřelo 11 lidí a stejně se tam stojí fronty. Copak je neodradí, že to může být životu nebezpečné?
Člověk v hraniční situaci zažívá flow. To znamená úplné ponoření do situace, žití jen daným okamžikem. To je velmi silné. Je ale pravda, že musíte mít priority jinde. Vždycky tam totiž to riziko úmrtí je a statisticky je při adrenalinových sportech více zranění a úmrtí než při běžných. Všimněte si, že většina adrenalinových sportovců jsou mladí muži mezi šestnácti a třiceti lety. Čím je člověk nezávislejší, tím spíš tomu propadne. Člověk s vazbami na partnera nebo na rodinu více rozmýšlí a zvažuje.

Je vyhledávání extrémních zážitků fenoménem dnešní doby, nebo se to stále týká jednotlivců?
Žijeme v době, která je nejbezpečnější v celé lidské historii. Výrazně ubylo situací, které jsou pro nás stresové. Vezměme si evoluční vývoj. Kdysi jsme byli permanentně ve stresu, jestli přežijeme. Náš mozek je na tyto reakce připravený, jenže ony se nedějí. Takže mozek se trošku nudí a potřebuje stres získat. A jestli ho získá rychlou jízdou po dálnici, extrémním sportovním výkonem či rizikovým užíváním drog, už je na jednotlivci. Dřív jsme si přečetli Zikmunda a Hanzelku a mysleli jsme, že si na jejich dobrodružství nikdy nesáhneme. Dnes někdo na sociální síti zveřejní selfie ze skoku padákem a k tomu už se vám nabízí reklama. Vy uděláte dva kliky a můžete si to jít vyzkoušet. Medializace zážitků a jejich dostupnost jsou dva velmi silné faktory, proč se lidé pouštějí do extrémních situací.

Cesta na vrchol vede přes mrtvá těla, popisují Everest přeživší horolezci

Everest je teď medializován spíše negativně. Píše se o frontách, o úmrtích...
Myslím si, že to odradí ty, kteří to vnímají jako prestiž. Představte si, že se někomu v golfovém klubu chlubíte zdoláním Everestu a on odpoví: Jo, to je tam, kde se čekají ty fronty. Atraktivita takového zážitku jde najednou prudce dolů.

To nejsou horolezci, říká Jaroš o lidech stojících fronty na Mount Everestu:

2. června 2019

Můžeme být na vyhledávání extrémních situací závislí?
Jednoznačně a stejně jako u jiných závislostí potřebujeme zvyšovat dávky. Začneme to dělat častěji a intenzivněji.

Je tato závislost špatná? Přece jen na rozdíl třeba od alkoholu zdraví škodlivá není.
Je to jako s každou závislostí. Zdroj slasti, a tedy i závislosti se stane jeho středobodem. Postupně začnou vypadávat ostatní části života jako partnerské vztahy a podobně. Ale je pravda, že adrenalinová závislost je jedna z nejlepších. Existují horší – drogy, alkohol.

Nemá člověk tendenci věci podceňovat, když je v rauši způsobeném adrenalinem? Viz tolik úmrtí na nejvyšší hoře světa?
Adrenalin nám slouží hlavně k tomu, aby nám ve stresové situaci dodal sílu a energii věci překonat. A to buď útokem, nebo útěkem. Buď nám dodá sílu nepřítele, v tomto případě horu, přemoct, zdolat, nebo nás vede k prchnutí. Při stoupání na Everest však člověk nemá moc kam prchnout, takže ho to spíš vede k překonání se. Adrenalin taky zvyšuje práh bolesti. Lidé pak nevnímají zranění, překonávají velké dávky bolesti. Ovšem výstup na Everest je dlouhodobější záležitost a adrenalin nám nebude stačit. Nemůžeme jet na adrenalinu tři týdny. Problém může nastat spíše před vrcholem. Tam vlivem adrenalinu horolezec nemusí udělat dobrý odhad. Viděla jste dokument Free Solo?

Tomáš Vašák

Tomáš Vašák (48) vystudoval obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se psychologií rozhodování, komunikace a chování v organizaci a psychologií managementu. Věnuje se také vlivu adrenalinu na lidské chování a riskantnímu jednání. Studoval rozhodování a intuici v Londýně, dnes bydlí v Liberci.

Ještě ne.
Velmi doporučuju. Horolezec Alex Honnold při sólových výstupech určitě adrenalin pociťuje. Představte si, že se pohybujete ve výšce 300 metrů a vše opravdu závisí na tom, jak se uchytíte na třímilimetrovém výstupu ze skály. U klasického horolezce, který stoupá několik dnů, to funguje jinak. Vnímání se koncentruje jen na lezení, přemýšlení je zúžené a z toho důvodu může člověk přehlédnout konsekvence.

Vy vyhledáváte rizikové situace?
Ne. Měl jsem několik hezkých zážitků v Africe a Amazonii v pralese.

Amazonský prales zní docela dobrodružně.
Přiznám se, že ta představa pro mě byla velmi romantická. Jako z cestovatelských knížek. Primárně ale do rizika nejdu. Kdysi jsem v Keni chtěl plavat podél pobřeží z jedné pláže k další, kde byl bar. Myslel jsem, že to bude jednoduchá cesta. Pak jsem byl úplně sám 300 metrů od pobřeží a kilometr od pláže a najednou kolem mě plaval had. To mě hodně vyděsilo. Ale možná, že někdo znalý situace by řekl, že zbytečně.

Co vás tedy vedlo k tomu, že jste začal zkoumat rozhodování v rizikových situacích?
Je to strašně zajímavé. Obecně na životě je zajímavé vědět, proč děláme to, co děláme. Když se podíváme na náš život, je to série rozhodnutí. Někdo vás předjede, vás to naštve, rozjedete se příliš rychle a skončíte na vozíku. Rozhodujete o výběru partnera. O vysoké škole. Mě vždy zajímalo, jak tato rozhodnutí děláme, a od toho jsme už jen kousek od rizikového chování. Protože při rozhodování posuzujeme jak benefity, tak rizika. Svého času jsem dělal pro piloty. Zabýval jsem se reakcemi a komunikací posádky v krizových situacích.

Nemáte teď strach z létání, když víte, jak reagují?
To ne. Jednou jsem přistával na Ruzyni při hodně neklidném počasí a letadlo se několikrát propadlo. V první fázi se lidé zasmáli, ve druhé bylo ticho, ve třetí se dokonce někteří rozbrečeli. Já byl schopný myslet jen na to, jestlipak spolu posádka dobře komunikuje. (smích)

  • Nejčtenější

Studenti a senioři zaplatí za jízdenky dvojnásobek, vyzradil nechtěně Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka ve středu vládě představí návrhy na úpravu státních slev v dopravě. Ty počítají se...

Ve vánici na D5 bouralo 36 aut. Bylo to jako bílá zeď, popisuje řidič

Dálnici D5 na 33. kilometru u Žebráku zablokovala ve čtvrtek před polednem hromadná dopravní nehoda 36 aut. Záchranáři...

Téměř všichni nakažení mají omikron. Šíří se skandinávská podvarianta

Varianta koronaviru omikron byla v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků, uvedl Státní zdravotní ústav...

Začne očkování „vakcínou pro odmítače“. První zájemci dostanou Novavax v únoru

Premium Naočkováno některou z vakcín proti covidu-19 je v Česku tři čtvrtě dospělé populace, ale nalákat a přesvědčit další,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO

Premium Máme se stále ještě tvářit, že Ukrajina skutečně má šanci na vstup do NATO? Nebo by měla vyhlásit neutralitu? Alianční...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

Jestli jsem očkovaný? Neřeknu. Zlojed Klaus má s covidem pravdu, tvrdí Janeček

Premium Jako jeden z prvních oznámil kandidaturu na prezidenta matematik a byznysmen Karel Janeček. V rozhovoru pro MF DNES...

O třetí dávku má zatím zájem jen desetina mladých ve věku 12 až 17 let

Za první den, kdy se mohli nechat očkovat posilující dávkou všichni mladiství ve věku 12 až 17 let, ji zdravotníci...

Okamura zablokoval pandemický zákon. Politikům vadí šibenice demonstrantů

Hnutí SPD Tomia Okamury zablokovalo jednání o novele pandemického zákona. „Uplatnili jsme právo veta, tento týden se...

Vláda zváží zvýšení poplatků za rádio a TV. Babiš by je odpustil důchodcům

Televize a rádio se domácnostem možná prodraží. Vláda zvažuje, že by po 14 letech zvýšila koncesionářské poplatky. Ty...

Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O
Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O

Maminky z eMimina testovaly prémiovou pokračovací výživu BEBA COMFORT 2 HM-O a BEBA COMFORT 3 HM-O. Pochvalovaly si především chuť, složení a...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...