Vodní plocha pod námi se rychle přibližuje. Vzápětí náš hydroplán dosedne na hladinu druhého největšího aljašského jezera Naknek. Sytě modrá vodní plocha je obklopena lesy, které hrají všemi barvami podzimu.
Nedočkavě se hrneme k východu, ale pilot naše nadšení okamžitě zchladí. Po úzké pláži se směrem k letadlu sunou dva vzrostlí medvědi. Jsme uprostřed aljašského národního parku Katmai, svrchovaného království hnědých medvědů grizzly, kteří zde mají před člověkem jednoznačnou přednost.
Nedočkavě poposedáváme na sedadlech a pozorujeme dva chlupaté původce našeho uvěznění, kteří se ráchají ve vodě těsně vedle letounu. Když se jedno zvíře v zápalu hry opře o plovák letadla, trochu mi zatrne.
Dutý vnitřek obsahuje veškerá zavazadla včetně mého fotografického vybavení a nejsem si jist, zda konstruktéři letadla brali při jeho projektování v úvahu i případné medvědí hrátky. Ven můžeme až po dobré hodině čekání, kdy se medvědi hry konečně nabaží.
Další zastávkou je informační středisko parku, kde si od strážců zvěře vyslechneme povinnou bezpečnostní instruktáž. Zatímco nás poučují o tom, jak se při setkání s medvědy chovat, mihne se za oknem velkou rychlostí cosi, co připomíná rozjetou chlupatou lokomotivu.
Chvíli mi trvá, než si v hlavě srovnám, že to byl opravdu medvěd. S o to větší pozorností pak naslouchám dalším pokynům, ze kterých si díky předešlé praktické ukázce zapamatuji především to, že před medvědem nemá smysl utíkat...
Aljaška - ráj medvědů
Hnědí medvědi grizzly patří k Aljašce stejně jako třeba lvi k subsaharské Africe. Žije zde přibližně 98 procent všech medvědů hnědých, kteří se vyskytují na území USA. Pokud jde o stejná čísla v rámci celé Severní Ameriky včetně Kanady, představují aljašští medvědi hnědí celých 70 procent medvědí populace, která se na kontinentu vyskytuje.
Na medvědy můžete na Aljašce narazit takřka všude, ale hustota jejich výskytu se liší místo od místa. Kolísá od jednoho medvěda na 300 čtverečních mil až po místa, kde připadá jeden medvěd na jednu míli čtvereční.
Takovou jistotu představuje i národní park Katmai, který se pyšní nevětší hustotou medvědů hnědých na čtvereční míli na světě.
Nejzajímavějším místem je zde bezesporu zhruba dva a půl kilometrů dlouhý úsek řeky Brooks, který se v době tahu lososů stává shromaždištěm medvědů ze širokého okolí.
Poblíž řeky se lze ubytovat buď v tábořišti, nebo v jediné zdejší ubytovací základně Brooks Lodge, která sestává z několika jednoduchých srubů. V okolí lodge jsou u řeky vybudovány vyhlídkové plošiny, odkud lze lovící medvědy pozorovat.
Zřejmě nejlepší místo představuje vyhlídková plošina u vodopádů Brooks Falls, odkud pochází drtivá většina známých fotografií a dokumentárních filmů.
Tato plošina je ale od ubytovací základny nejvzdálenější, takže dostat se k ní je náročné. Značný kus cesty se musí projít úzkou pěšinou uprostřed lesa, která - na rozdíl od cest vedoucích k ostatním vyhlídkovým místům - není hlídána strážci parku.
Jak zahnat medvěda
Řídím se pokyny, kterých se mi dostalo při příjezdu, a snažím se co nejvíce hlučet, protože nejhorší, co se vám může stát, je, když medvěda nečekaně překvapíte.
Tvrdit, že při tom nemám strachy stažený žaludek, by bylo daleko od pravdy. Někteří návštěvníci k tomu, aby na sebe upozornili, používají speciální rolničky. V průběhu medvědí sezony si pak díky jejich cinkání můžete občas připadat jako někde na salaši v Beskydech.
Rolničky s sebou nemáme, a tak s dalšími přáteli fotografy alespoň hlasitě pokřikujeme. I tak se nám při průchodu touto pěšinou několikrát stalo, že jsme na medvědy narazili.
V tu chvíli nezbývá, než se zastavit a čekat na jejich reakci. Obvykle se medvěd uklidí stranou, ale výjimkou není ani to, že se vydá přímo proti skupince lidí. V tu chvíli je nutné začít pomalu ustupovat.
Pokud se medvěd blíží příliš rychle, je nutné zůstat stát, vysoko zvednout ruce a začít mručet - zkrátka dělat ještě větší zvíře než je sám medvěd.
Kdyby nás při této činnosti sledovala skrytá kamera, asi by se spousta lidí při pohledu na semknutou partičku bručících fotografů značně pobavila. Nám však v takových chvílích do smíchu příliš nebývalo.
Občas se stávalo, že jsme takto "couvali" i několikrát po sobě.
Medvěd spí? Nerušit!
Strážci parku pak mají na medvědy speciální klaksony, které ale používají jen na území základny, aby odehnali medvědy, kteří se potulují přímo mezi sruby. Mimo lodge mají medvědi absolutní přednost.
Přesvědčili jsme se o tom, když jsme byli fotit na jedné z nedalekých vyhlídkových plošin. Když jsme se v podvečer chystali k návratu, zatarasil nám jedinou cestu zpět huňáč a přímo na pěšině se uvelebil ke spánku.
Nezbývalo než čekat. Na místě s námi sice byl i strážce parku, ale i pro něj platilo pravidlo medvěda za žádnou cenu nerušit.
Asi po hodině se medvěd zvedl, ale než jsme se mohli bezpečně přesunout, zaujala jeho místo medvědice se dvěma mláďaty, takže se čekání protáhlo o další hodiny. Na základnu jsme se ten den dostali za pomoci baterek až hluboko v noci.
Šílenec Treadwell
I přes takto blízká setkání s divokými medvědy je statistika smrtelných útoků na člověka v Katmai překvapivě nízká. Za celých 85 let existence národního parku zde došlo pouze k jedinému, který si vyžádal hned dva lidské životy najednou.
Odehrál se v říjnu roku 2003 a jeho oběťmi se stali kontroverzní a samozvaný medvědí "badatel a ochránce" Timothy Treadwell a jeho přítelkyně Annie Huguenardová. Neúspěšný herec s drogovou minulostí se poprvé na Aljašku dostal v roce 1980 a medvědům postupně zcela propadl.
Kdo měl možnost vidět film "Grizzly man", který byl uveden po Treadwellově smrti, dokáže lépe pochopit, proč jeho působení mezi medvědy muselo neodvratně dospět k tragédii. Film je sestaven ze záběrů pořízených samotným Treadwellem a spíše než o samotných zvířatech vypovídá o jeho postupující duševní chorobě.
V závěru filmu se už projevuje paranoiou ve vztahu k lidem a zcela z normálu vybočujícím vztahem k medvědům, kterým přikládá lidské vlastnosti, a dokonce se považuje za jednoho z nich.
V důsledku těchto představ Treadwell také neuvěřitelně riskoval - na některých záběrech se zvířat dokonce dotýká. Ve filmu jsou zachyceny také výpovědi strážců parku, pro které byl Treadwell dlouhé roky zdrojem problémů.
Nedodržování nařízené bezpečné vzdálenosti od zvířat bylo jen jedním z celé řady přestupků, kterých se Treadwell opakovaně dopouštěl. V posledních letech Treadwellova života dospěla situace už tak daleko, že správě parku vyhlásil jakousi "válku".
Strážce zvěře obviňoval například z toho, že medvědy dostatečně nechrání, a stavěl si nepovolená a utajovaná tábořiště v nepřehledném a nebezpečném terénu medvědích stezek.
Jedna z divokých výprav se nakonec pro Treadwella a jeho přítelkyni stala osudnou. Jejich pozůstatky objevil pilot letadla, který měl dvojici v Katmai na konci medvědí sezony vyzvednout.
Ryzí divočina
Přes občasné nepříjemnosti spojené s pohybem v medvědím hájemství patří fotografování medvědů grizzly lovících lososy k tomu nejlepšímu, co jsem během svých výprav do divočiny zažil.
Poblíž Brooks Falls se shromažďují i desítky zvířat najednou. Platí zde právo silnějšího, a tak zatímco si silný samec zabere nejlepší pozici, samice s mláďaty paběrkuje stranou po proudu, kam řeka vyplavila zdechlé či umírající ryby.
Lososi se již vytřeli a jejich sytě rudá barva svědčí o jejich blížícím se a neodvratném konci, kdy po splnění své reprodukční povinnosti pomalu umírají.
Každý medvěd má také jinou loveckou metodu. Jeden číhá na lososy přímo na okraji vodopádu, druhý zaujal pozici pod ním, kde ve zpěněné vodě hbitým cvaknutím čelistí uloví rybu, která se neopatrně vymrštila nad hladinu.
Další připomíná chlupatou ponorku, když níže po proudu s ponořenou hlavou pročesává vodu. Zásoba tuku, kterou medvědi lovem lososů získají, je životně důležitá. Krutá aljašská zima neúprosně prověří úspěšnost chlupatých rybářů.
|
Autor článku VÁCLAV ŠILHA bude přednášet na Cestovatelském festivalu v Praze o svých zážitcích z cestování a fotografování na Aljašce. Svou zajímavou projekci doplní mnoha barevnými snímky a osobními zkušenostmi s užitečnými tipy na cestu. Po projekci bude následovat diskuse s návštěvníky festivalu. Kdy a kde: Cestovatelský festival v kulturním domě Ládví v Praze 8 je tradiční setkání cestovatelů s šestiletou historií. Jedná se o největší cestovatelský festival v Praze zaměřený nejenom na exotiku, ale také na evropské destinace. Více o festivalu včetně nabitého programu: www.setkanicestovatelu.cz |
