Na Aljašce a v sousední oblasti Kanady jsme najezdili přes osm tisíc kilometrů, ale nejzajímavější nám přišla odlehlá oblast Cordovy a Kennecottu na jihu Aljašky a kolem Dawsonu v Kanadě. Jsou to odlehlé oblasti, známé především v souvislosti se zlatou horečkou. Střídmost, drsnost a silná atmosféra těchto vzdálených míst nás doslova pohltily.
Zmrzlá železnice
Cordova je přístav v Zátoce prince Williama, který je nedostupný po silnici a dostat se tam můžete letadlem nebo přívozem. Odlehlé město, kde nefungují ani klasické mobilní telefony, je ale skvělý výchozí bod pro zkoumání delty Copper River (Měděná řeka), okolní pestré přírody, mnoha ledovců, zvířat a velmi zajímavé historie spojené se zlatou horečkou.
Krajina nedaleko Cordovy
Z Cordovy například vedla na začátku 20. století železnice, takzvaná Copper River and Northwestern Railway, až do Kennecottu, kde se těžila měď. Stavba této 315 kilometrů dlouhé železnice patří mezi typické hrdinské příběhy Aljašky.
Když se kolem Kennecottu na začátku dvacátého století našlo velké množství měděné rudy, objevil se problém, jak jí dostat do Států, kde ji bude možné zpracovat a měď prodat za tehdy velmi vysoké ceny. Relativně nejschůdnější trasa vedla podél Copper River, do jejíhož údolí ale stékalo mnoho ledovců a desítky ledovcových řek.
Železnici se i přes otřesné podmínky panující kolem ledovců a hluboký mráz až minus 50 stupňů nakonec podařilo postavit. Za druhé světové války železnici pro potřeby zbrojení rozebrali a z původních 129 mostů zbylo pouze pár, z nichž nejslavnější je Million Dollar Bridge. K mostu se lze dostat po silnici ležící na původní železniční trati. Měří přibližně osmdesát kilometrů z Cordovy a u mostu kupodivu končí, takže most navštěvuje poměrně málo turistů.
Nebezpečná krása
Celá oblast podél silnice ale rozhodně stojí za návštěvu. Nejen kvůli historii mostu, ale i kvůli nádherné krajině podél silnice: od deštného pralesa, ledovcových splazů a horských panoramat až po deltu Copper River s živými i mrtvými stromy uprostřed líného proudu. Ale také s obrovským množstvím komárů, kteří člověka napadnou, jakmile vystoupí z auta.
Deštný prales nedaleko Cordovy
Child's Glacier, nejaktivnější ledovec na Aljašce
Opravdovým zážitkem je pak návštěva nejaktivnějšího ledovce v USA: The Childs Glacier. Ledovec neustále puká a do řeky, jež ho podemílá, padají kusy ledu za burácivého hřmění jako za bouřky. Při prohlídce je ale potřeba dávat opravdu velký pozor, někdy se prý ulomí kus ledu tak obrovský, že na protějším břehu řeky způsobí přílivovou vlnu několik desítek metrů vysokou.
Valdez, skoro na konci světa. Nebo na začátku?
Z Cordovy jsme do Kennecottu jeli autem přes Valdez, přístav, který byl v minulosti důležitým výchozím bodem pro zlatokopy. Odtud se vydávali na cestu přes Valdezský ledovec za nalezišti zlata, ležícími za hřebenem hor, a potom dál až do Dawsonu. Zlatokopové obvykle absolvovali přechod přes Valdezský ledovec v zimě, protože v létě jsou v něm hluboké, těžko viditelné trhliny, ze kterých není úniku. V zimě kolem minus 40 stupňů ale zlatokopové museli táhnout na saních zásoby na celý další rok a jen málokdo z nich ledovec překonal.
Záliv prince Williama, kde leží přístavy Valdez a Cordova a kde havaroval tanker Exxon Valdez.
Dnes ve Valdezu končí transaljašský ropovod vedoucí od Severního ledového oceánu skrz Aljašku. Město je nechvalně známé pro nedalekou donedávna největší ekologickou katastrofu v lidských dějinách: ztroskotání trajektu Exxon Valdez v roce 1989 a zamoření obrovské části pobřeží.
I tak je ale město stále vyhledávané pro blízké ledovce a ledovcové zátoky, kolem kterých se plaví kajakáři. Pokud budete mít čas a peníze, vřele doporučujeme vyhlídkový let malou helikoptérou nad okolními horami a Valdezským ledovcem.
Úrodná krajina bez lidí
Naše další cesta vede přes průsmyk nad Valdezem kolem Worhtingontského ledovce, který je vděčným objektem fotografů, a pak pokračuje na sever k odbočce na východ na Copper Center, Chitinu a do národního parku Wrangell - St. Elias. Ten je největším národním parkem v USA a svojí rozlohou je větší než celé Slovensko.
Jedině na této silnici kolem Chitiny jsme na celé Aljašce viděli obdělávanou půdu a hospodářská zvířata. Nikde jinde po nich nebyla ani památka. Jinak je tu ale mrtvo, k vidění bylo jen pár historických budov a vraků vozidel zarostlých trávou. I přesto je ze štěrkové silnice vedoucí údolím řeky pár nádherných výhledů na okolní krajinu.
Na silnici ke Kennecottu je několik mostů, z nichž nejzajímavější je Kuskulana Bridge. Je to původní železný železniční most nad hlubokým kaňonem, široký právě na osobní auto. Most má dřevěný hladký povrch a ještě nedávno byl bez zábradlí nebo svodidel.
Do McCarthy a Kennecottu kolem medvědů
Silnice pro turisty končí kousek před městečkem McCarthy, krásném městě uprostřed národního parku, které je postavené téměř výhradně z historických budov zlaté horečky. Právě proto sem ale turisté nesmějí autem, takže na konci veřejné silnice jsou kempy a most pro pěší přes řeku, za kterým začíná opět hliněná silnice do městečka.
Zpoza mostu jezdí každých půl hodiny kyvadlová doprava až do Kennecottu. Je ovšem nutné obrnit se trpělivostí, protože zhruba osmikilometrovou trať jede minibus přesně půl hodiny. Jinou dopravu ani nedoporučujeme. Silnice je v příšerném stavu a v údolí je podle místních největší koncentrace medvědů na Aljašce. I my jsme ostatně pár medvědů viděli, jednoho z nich právě před mostem do McCarthy. Snažili jsme se před ním varovat jednu z místních obyvatelek, ale s naprostým klidem nám řekla, že o něm věděla. Možná s sebou měla pušku, ostatně tak jako většina místních.
Fastfood v McCarthy. V půlce srpna zavíral, už se blížil podzim.
Mlýn na měď v Kennecottu. Na mostu dole jsou vidět zbytky železnice.
Ve městě McCarthy najdete všechny služby spojené s parkem: hotel, restauraci, sídlo horských průvodců a dokonce sídlo místního leteckého dopravce. V oblasti pochopitelně opět nefungují běžné mobilní telefony, pouze lokální malý operátor. Osm kilometrů vzdálený Kennecott je historické město, v jehož okolí je mnoho měděných dolů v úbočích hor a největší místní dominanta: velký mlýn na měděnou rudu z červených prken, který je přístupný veřejnosti.
Hlavním důvodem návštěv turistů je ovšem okolní naprosto fascinující příroda. Kennecott je přímo na svahu kopce nad Kennecottským ledovcem, který teče z Mt. Blackburn, páté nejvyšší hory Aljašky vysoké 4 996 metrů. Celodenní výlet po ledovci, během kterého jsme navštívili i dvě ledovcové jeskyně, byl silným zážitkem.
Menší ledovcová jeskyně, akorát aby jí šlo projít
Worthamptonský ledovec
Navíc byl z této oblasti vidět i dva kilometry vysoký ledopád Stairway Icefall, který je druhým nejvyšším na světě po nejvyšším v Himálajích. Z městečka McCarthy se k němu pořádají vyhlídkové lety, ale jsou spíše pro movité cestovatele. Druhý den ráno se nám nechtělo pryč, ale museli jsme se vydat na cestu. Čekal nás Dawson, Mekka zlatokopů.
2. část Stezky po stopách zlatokopů vám přineseme příští týden.
