Nepoužívá příjmení, nebojí se o děti a věří v elfy. Co by Islanďan neudělal

aktualizováno 
Drsný ostrov plný sopek, horkých pramenů, žhavé lávy a ledu vychoval ze skromných a otužilých Islanďanů velmi svérázný národ, který nemá v Evropě obdoby. A tak se nemůžeme divit, že je tolik věcí na Islandu jinak.

Počasí se mění každým okamžikem – během jedné hodiny může sněžit, pršet i svítit slunce. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Čím začít? Třeba tím, že Islanďané nepoužívají rodinná příjmení, ale nazývají se křestními jmény, ať už oslovuje žák učitele či pacient svého lékaře. Důvod je jednoduchý, neboť typická příjmení v našem slova smyslu nemají (výjimku tvoří samozřejmě četní přistěhovalci, třeba Dánové).

Fotogalerie

Většina Islanďanů má své druhé jméno vytvořené z rodičova křestního jména – tedy v českém přepisu Václavova dcera či Vladimírův syn. Takže ani turisté se nesmějí divit, když je Islanďané hned při prvním setkání automaticky oslovují křestním jménem.

Revoluce proti prohibici

Velmi zvláštní záležitostí je vztah Islanďanů k alkoholu. Každý správný ostrovan alkohol miluje a často si s jeho pomocí vyrovnává nedostatek slunce, který způsobuje hlavně v době dlouhé zimy četné deprese. Potomci Vikingů milují hlavně pivo, ale s konzumací alkoholu na ostrově je to poněkud složitější a málokdo tuší, že zde vládla téměř sto let prohibice.

Ke změně došlo až roku 1989, kdy byla prohibice zrušena. Jenže alkohol stále není volně přístupný, neboť se prodává kromě barů a restaurací jen ve speciálních obchodech, kterých není mnoho a navíc mají omezenou otvírací dobu. Jediné, co můžete koupit v běžných obchodech, je nízkoalkoholické pivo, které bychom mohli přirovnat k pomyslné pětce, zhruba dvakrát slabší než naše desítka.

Island je jednou z nejkrásnějších zemí Evropy, Islanďané milují přírodu a

Island je jednou z nejkrásnějších zemí Evropy, Islanďané milují přírodu a pravidelně podnikají výlety či pikniky.

Bez omáčky ani ránu

Islanďané mají velmi zvláštní stravovací návyky. Tak například milují sosy či omáčky, bez kterých si nedovedou představit žádné jídlo. Ať už je to maso, ryba nebo zelenina, všechno potřebují do něčeho namáčet. Dokonce mají specifický sos pro pizzu, hranolky, hotdog či hamburgery. Jeden je sýrový, druhý houbový, další zase třeba s příchutí coca coly.

Ale to zdaleka není všechno. Islanďané se stále nedokážou vzdát tradičních jídel z doby nouze a chudoby – takže se zde jako v jedné z mála zemí světa konzumuje velrybí maso či fermentované maso žraločí, které musí být na několik měsíců zakopáno do země, kvůli čemuž odporně páchne a ještě hrozivěji chutná.

Jinou specialitou jsou pstruzi, kteří se udí na ovčím trusu, či vařená ovčí hlava. Islanďané se navíc nikdy nenechají znechutit drsným severským prostředím, a protože milují grilování, pořádají své oblíbené BBQ i v období, kdy venku prší, mrzne či fouká nepříjemný studený vítr.

Koupání v horkých pramenech a termálních bazénech patří k velkým vášním

Koupání v horkých pramenech a termálních bazénech patří k velkým vášním Islanďanů.

Navzdory drsnému severskému počasí si Islanďané nikdy nenechají ujít posezení

Navzdory drsnému severskému počasí si Islanďané nikdy nenechají ujít posezení na terase či venkovní grilování.

Nebojácné matky

Islanďané, respektive Islanďanky, se nijak přehnaně nestrachují o své potomky a běžně nechávají malé děti v kočárku před obchody či před kavárnami, kam chodí s kamarádkami na kus řeči a sledují je jenom skrz okno. Na první pohled to vypadá trochu macešsky, ale venku je čistý vzduch a také mnohem větší klid než uvnitř.

Tip na dovolenou

Vybírejte z pestré nabídky zájezdů na Island na dovolena.iDNES.cz.

Navíc na Islandu téměř neexistuje kriminalita, dokonce ani policisté zde nenosí zbraň. A tak za každého počasí, ať už prší nebo sněží, což se může změnit během jedné hodiny, vidíte na ulicích spoustu na první pohled opuštěných kočárků se spícími dětmi.

Koupání jako národní sport

Obyvatelé Islandu si nikdy neodepřou mnohahodinovou relaxaci v sauně či v některém z termálních bazénů, kterých jsou na ostrově stovky. Zde se scházejí přátelé, domlouvají se tu obchody a navazují partnerské vztahy. Dalo by se říct, že mládež místo do kina chodí do termálních bazénů. Je to prostě národní sport, naprosto nedocenitelná pomůcka v šíleném islandském počasí.

V mnoha bazénech v přírodě se lidé koupou nazí a nazí také čas od času skáčou do ledového moře. Ostatně všichni Islanďané jsou otužilí a zatímco cizinci se tu v létě klepou ve fleecové mikině, místní děti kolem nich pobíhají jenom v tričku s krátkým rukávem.

Většina obyvatel ostrova je otužilá a tak tu čas od času narazíte na severskou

Většina obyvatel ostrova je otužilá a tak tu čas od času narazíte na severskou verzi "open air bathroom".

Žádná malá auta

Na Islandu se příliš nepoužívají malá auta a hodně lidí naopak jezdí ve velkých offroadech a čtyřkolkách. Důvod je jednoduchý, na pobřeží a ve městech jsou sice kvalitní silnice, ale jakmile zajedete do vnitrozemí, čekají vás náročné cesty lávovým terénem s častým broděním potoků a říček. A protože Islanďané svou zem milují a vyrážejí do přírody – ať už na výlety, ale častěji jen grilovat či navštěvovat již zmíněné přírodní termály – často je to teplá říčka či tajemný bazének v jeskyni, ve kterém je horká voda, proto spousta řidičů dává přednost velkým a silným vozům.

Většina Islanďanů stále věří v existenci nadpřirozených bytostí, ať už to jsou

Většina Islanďanů stále věří v existenci nadpřirozených bytostí, ať už to jsou elfové či trolové.

Na Islandu se téměř nepoužívají příjmení a lidé se zde oslovují křestním jménem.

Na Islandu se téměř nepoužívají příjmení a lidé se zde oslovují křestním jménem.

Když skřítci vládnou všem

A na závěr ještě jedna zvláštní charakteristika hrdých ostrovanů. Islanďané by se nikdy nezřekli své víry v elfy a hodné skřítky, v jejichž existenci podle průzkumu islandské univerzity stále věří 62 procent obyvatel. Říká se jim Huldufolk, což lze přeložit jako Skrytí lidé. A právě tato víra stojí za zastavením projektu výstavby nové dálnice, která by podle odpůrců stavby zasáhla do území elfů a skřítků. Proto ministerstvo rozhodlo, že se projekt odloží do té doby, než se elfové z daného místa odstěhují jinam (jak to zjistí, těžko soudit).

Podle pověstí však elfové žijí na celém Islandu a místní jim nechávají před dveřmi jídlo či mléko. Skřítkové jsou většinou dobrosrdeční, ale když se z nějakého důvodu naštvou, mohou se lidem i mstít. A právě proto se dálnice raději stavět nebude.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Měkké zlato z Tuniska. Podívali jsme se, jak se sklízí nejlepší datle

Datle v tuniském Tozeuru patří mezi nejlepší na světě.

Zima je období, kdy se na našem stole objevuje sladká pochoutka v podobě oválných červenohnědých bobulí. Nejlepší datle...

Dovolená s miliardáři. Svatý Mořic je jako jahoda v předraženém šampaňském

Svatý Mořic na břehu jezera Moritzer See je nejstarší alpskou turistickou...

Byli tu snad všichni. Charlie Chaplin, Brigitte Bardotová, J. F. Kennedy, Alfred Hitchcock či německý filozof...

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Najdete na iDNES.cz