Vinaři nemohou z českých a moravských hroznů vyrobit dostatek vína, protože tolik vinohradů v tuzemsku zkrátka není.
Navíc to, že v prodejnách nad 400 metrů čtverečních má být 55 procent potravin z české produkce, je jen začátek. Do roku 2028 má podíl českých produktů na trhu dosáhnout 73 procent.
„V produkci hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu i méně,“ vysvětluje Ondřej Beránek, ředitel společnosti Bohemia Sekt a prezident Vinařské unie ČR, která sdružuje asi třicet vinařství, jež se podílejí na tuzemské produkci vína více než ze čtyřiceti procent.
Ani prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray si nemyslí, že jsou vinaři schopni takové kvóty splnit. „Objem vína v obchodech a objem produkce tuzemských vinařů je neporovnatelný. Vyrobíme zhruba 60 milionů litrů lahví, ale jen v supermarketech se prodá asi sto milionů lahví,“ poznamenal.
Návrat před sametovou revoluci?
Podle obchodní ředitelky Vinia Velké Pavlovice Ladislavy Antálkové bude víno z dovozu v obchodech chybět. Z vína se stane nedostatkové zboží a zdraží.
Možná nebude tak zle, víno není v přílozeNovele zákona vzbudila mezi vinaři rozruch, takže ji od čtvrtka podrobně zkoumali s právníky. "Podle našich analýz se nařízené kvóty týkají potravin takzvaného krátkého dodavatelského řetězce, které jsou zároveň vyjmenované v příloze. Víno sice první podmínku splňuje, ale v příloze uvedeno není," uvedl pak prezident svazu Tibor Nyitray. To by pohled na budoucnost mohlo vylepšit. Zdroj: ČTK |
„Cena pro koncového zákazníka bude vyšší, zároveň nebude mít takový výběr jako dnes. Bojíme se, abychom se nevrátili do doby před sametovou revolucí, kdy nabídka vín a dalších potravin byla velmi omezená,“ říká Antálková.
Podle Vinařské unie kvóty způsobí nedostatek tuzemského vína v maloobchodě a to, že spotřebitelé častěji sáhnou po zahraniční produkci. A povedou zřejmě i ke zdražení zahraničních vín, u nichž řetězce zvednou marže.
Ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda věří, že zákon ještě dozná změn, a bere ho jako prvotní návrh k diskusi.
„Považuji za daleko důležitější, aby spotřebitel měl jasně deklarovaný původ zboží, a to způsobem, který bude jednoduchý, lehce vyhledatelný, čitelný, a ne tak, jak se to dnes běžně děje, že člověk občas není schopen zemi původu jednoduše najít,“ poznamenal šéf vinařství, které kromě tuzemských hroznů zpracovává ve zhruba třiceti procentech i ty zahraniční.
A to je právě další slabina novely zákona. Nemyslí na vinaře, kteří nakupují zahraniční hrozny a k pokrytí poptávky je potřebují.
„Například Rulandského šedého je u nás málo a je třeba ho dovážet. Pro mě je lepší koupit víno od vinaře, jenž sice hrozny koupí v zahraničí, ale vyrobí víno u nás a dá mu jistou přidanou hodnotu a kvalitu, než dovézt hotové třeba z Itálie,“ podotýká Nyitray.
Pomoc jen pro velké dodavatele
Kvóty se mají vztahovat nejen na víno, ale na zhruba 120 základních položek. Namátkou na med, vejce, maso, olej nebo tvaroh. Podle poslankyně Jany Krutákové (STAN) se novela může zdát jako vstřícné gesto pro tuzemské zemědělce, opak je ale pravdou.
„Jde nám o to podporovat místní regionální trh, aby zásoboval své okolí, region, případně jiný kraj. Snažíme se o nejkratší cestu ke spotřebiteli, jak říkáme od vidlí na vidličku. Ale tohle nahrává jen velkým dodavatelům potravin na trh a samozřejmě velkým řetězcům,“ vadí jí.
I ona zdůrazňuje, že české potraviny díky nařízení nezlevní, naopak se stane, že bude zásadní nedostatek třeba vepřového, které dovážíme ve velkém ze zahraničí, jelikož nejsme schopni poptávku pokrýt sami. „Na jedné straně má prodejce povinnost, ale když se zemědělci neurodí, kde pak tu mrkev vezme?“ kritizuje Krutáková.
I Nyitray ze Svazu vinařů prohlašuje, že je pro podporu českého zemědělství a potravinářství. Ale tou správnou formou. „Tou by měla být jakási výchova k patriotismu, díky kterému pro zákazníky bude vždy první volbou tuzemský produkt. Podobně to funguje v Rakousku,“ vypichuje.
Budou změny, věří poslankyně
Jak podotkl Michal Hašek, poradce ministra zemědělství Miroslava Tomana a jihomoravský exhejtman (oba ČSSD), zákon je stále v legislativním procesu, takže nejde o finální úpravu. Pozměňovací návrh o povinných kvótách navíc není ministerským dílem, ale přišel ze strany poslanců SPD.
20. ledna 2021 |
Větší podíl tuzemských vín na trhu by ale Hašek ocenil. „Je potřeba maximálně podpořit z úrovně státu, kraje i Vinařského fondu novou výsadbu vinic, aby se podíl našich hroznů zvedal, a to bez ohledu na aktuální novelu zákona o potravinách,“ uvedl s tím, že právě podpora výsadby je prioritou ministra.
A to je něco, po čem by vinaři s radostí sáhli. „Kdyby byly vyšší dotace, určitě by je vinaři využívali, aby se mohly vinohrady rychleji obnovovat,“ avizuje například Pavel Vajčner, předseda představenstva Znovínu Znojmo.
Novelu musí schválit Senát i prezident Miloš Zeman. „Dá se očekávat její zamítnutí Senátem a vrácení k dalšímu projednání. Myslím, že ani není potřeba nějaké větší intervence,“ říká poslankyně Krutáková s tím, že o nové projednání stojí i další poslanecké kluby.
Kritici říkají, že povinné potravinové kvóty nemůže schválit Evropská komise. „Jsme přesvědčeni, že podobné umělé zásahy jsou v přímém rozporu s obchodním právem Unie. Není nám známo, že by byl podobný způsob podpory někde v zahraničí, alespoň v zemích EU,“ přidává se Beránek.
