Jeden z nejnebezpečnějších úseků na takzvané silnici smrti I/53 vedoucí mezi Brnem a Znojmem je po desetiletí spojený s obcí Lechovice. V nepřehledných serpentinách na Znojemsku, kudy denně projede až 15 tisíc aut, se každoročně stane řada vážných nehod.
„Lidé mají problém přejít silnici, i když je tu několik přechodů pro chodce. Rychlost nejen kamionů je taková, že i při vstupu na přechod si zahráváte s rizikem zranění,“ posteskl si již dříve současný zastupitel a bývalý starosta obce Josef Juráček (ČSSD).
Po neuvěřitelných 80 letech příprav se místní dočkali – už nyní tudy šoféři částečně projíždějí po novém obchvatu. Kompletně ho Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozní na konci roku.
Znojmo si na obchvat musí počkat
Jde o jednu z nejočekávanějších letošních investic na jihomoravských silnicích. A rozhodně nebude jediná.
Ještě letos se řidičům pojede pohodlněji také na dalších místech Znojemska. ŘSD plánuje finišovat v polovině roku s průtahem Dobšic i druhou etapou obchvatu Znojma.
Na dokončení úseku o délce zhruba tři a půl kilometru od kasárenské po únanovskou křižovatku se těší hlavně největší příměstská část Přímětice se čtyřmi tisíci obyvateli. Ti totiž v jednom směru musejí jezdit pětikilometrovou objížďkou, ačkoliv uzavírka měří jen 340 metrů.
Na rozdíl od Lechovic se ale ve Znojmě uceleného obchvatu v dohledné době nedočkají. Na tuto etapu totiž ještě navazuje výstavba připravované třetí a rozestavěné první části.
Zbývá dokončit čtyři kilometry D1
Mezi „pracovně“ nejvytíženější silniční stavby v Česku patří už sedm let jihomoravská část dálnice D1. Po letošku už to platit nemá.
Do její modernizace spadají pod Jihomoravský kraj pouze dva úseky – ten mezi Ostrovačicemi a Kývalkou se už povedl opravit před třemi lety. Část Devět křížů – Ostrovačice startuje v letošním roce. „V rámci rekonstrukce D1 ve 182. až 230. kilometru provedeme poslední dvě opravy, a to mezi 190. až 194. kilometrem,“ informovala mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Mezi Prahou a Brnem už loni dělníci zmodernizovali 26 kilometrů dálnice. Nejen jihomoravští řidiči by si však představovali mnohem kvapnější dokončení.
Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) oponuje, že to rychleji nejde. „Nemohu otevírat desítky nových kilometrů dálnic na zelené louce, když je před rokem 2014 nikdo nezahájil. Nyní se nové dálnice a obchvaty staví takovým tempem, že jsou prakticky vyčerpány kapacity stavebních firem,“ poznamenal Ťok.
Rozkopaná je i dálnice D2, v tomto a příštím roce jsou naplánované tři opravy. Už šestým rokem se pracuje ve směru z Brna do Břeclavi. Aktuálně vyšla řada na rekonstrukci jednoho jízdního pásu v délce sedm kilometrů mezi brněnskými Chrlicemi a Blučinou a 18,5 kilometru dlouhého pásu mezi Hustopečemi a Podivínem.
Další plány ŘSD na silnicích první třídy? K nejvýznamnějším patří rekonstrukce průtahu Ivanovic na Hané na Vyškovsku nebo druhá část oprav závad na průtahu Hodonína. „Plánované akce pro letošek zahrnují jak modernizace silnic, tak mostů. Plánujeme i opravu mostu přes novomlýnské nádrže na I/52. Samotné práce ale začnou až od března 2020,“ dodala Ledvinová.
Průtahů se dočkají Olešnice či Oslavany. Začnou práce v Rájci
Velké plány mají také správci silnic nižších tříd. „Rozestavěné projekty z loňského roku budou pokračovat hned, jakmile to počasí dovolí,“ avizoval ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Zdeněk Komůrka.
Konkrétně tak má letos dospět do finále průtah Kravska na Znojemsku nebo modernizace silnic přes Olešnici na Blanensku a Oslavany na Brněnsku.
A s dalšími průtahy měst a obcí začnou silničáři letos – namátkou v Rájci-Jestřebí na Blanensku nebo Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Právě Rájec vyzdvihl i hejtmanův náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD). „Půjde o náročnou stavbu s odhadovaným rozpočtem přibližně čtvrt miliardy korun, která nám zabere minimálně dva, spíše však dva a půl roku,“ odhadl.
Mezi podobně nákladné akce zahrnuje také opravy silnic mezi Hajany a Želešicemi na Brněnsku či Uherčicemi, Vratěnínem a Rancířovem na Znojemsku.
„Na nové stavby připravujeme zadávací řízení na zhotovitele. Dále pak čekáme zda – případně v jaké výši a za jakých podmínek – přijdou cestou Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic druhé a třetí třídy. Následně bychom seznam plánovaných rekonstrukcí přiměřeně rozšířili,“ nastínil Komůrka.
I přes velké investice do silnic má jižní Morava z hlediska budování páteřní infrastruktury několik restů. Náměstek Hanák za ty největší považuje dostavbu D52 směrem na Mikulov a hranici s Rakouskem a také dlouhá léta očekávanou D43 z Brna na sever.
„Doufám, že v době, kdy má Jihomoravský kraj platné zásady územního rozvoje, se tyto klíčové projekty pohnou co nejdříve kupředu,“ uzavřel.
Dopravu v Černé Hoře komplikovala oprava mostu:
