Ještě dnes bydlí tisíce Brňanů v obecních bytech s umakartovými jádry, která byla hitem za komunistické éry. Další žijí ve starých městských domech, které čekají na opravu i desítky let.
Na modernizaci mohou městské části už několik let čerpat peníze z Fondu bytové výstavby, v němž se protáčely miliardy korun z privatizace nemovitostí ve vlastnictví města. V posledních čtyřech letech však došlo k utlumení prodeje bytů a tím vysychají i zdroje, které fond „živí“.
Brno je tak ve svízelné situaci a musí vymyslet, odkud peníze nově čerpat. Ve hře je i varianta, že město dotace na opravy starých bytů výrazně přiškrtí a bude se primárně soustředit na stavbu nových.
Finanční pomoc přitom aktuálně potřebuje například Brno-sever, kde nedávno provedli inventuru majetku. Zjistili, že z pěti tisíc bytů celá polovina potřebuje opravit. Bez peněz města se však nemohou do prací pustit.
„Jen v první etapě potřebujeme vyměnit stará jádra u 465 bytů. Požádali jsme proto město celkově o 400 milionů s tím, že tuto částku postupně splatíme,“ přibližuje místostarosta Brna-sever David Aleš (ANO).
Peníze, které městská část vybere z nájmů, totiž vystačí jen na nutnou údržbu a menší investice. „Bez pomoci města si můžeme aktuálně dovolit zateplit jen několik bytových domů. Na rozsáhlejší investiční akce například v podobě výměny jader u stovek bytů nemáme dostatek prostředků,“ podotýká Aleš.
O finanční výpomoci vyjednává s městem také Brno-střed, které příští rok plánuje opravu jednoho z domů ve Vídeňské ulici. Kromě toho se chce pustit i do rozsáhlé práce na budově v Nádražní ulici, která byla pozastavena po propuknutí kauzy s veřejnými zakázkami, v níž figuruje někdejší místostarosta Brna-střed za ANO Jiří Švachula.
Město řeší i neobsazené domy
Vedení Brna tak nyní stojí před rozhodnutím, jak se k situaci postaví. Aktuálně se ve fondu nachází asi 800 milionů korun, ty však mají sloužit i na budování nových bytových domů, které koalice slibovala. Přitom třeba jen výstavba v Novém Lískovci na Kamenném vrchu má stát přes miliardu.
„Nyní nedokážu říci, jak se město k žádosti městských částí o peníze z Fondu bytové výstavby postaví. Dřív jsme byli v situaci, kdy přitékaly peníze z privatizace bytů. Ta víceméně skončila a musíme se s tím vypořádat,“ konstatuje náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD), který má na starosti bytovou problematiku.
Privatizace bytů v BrněPo roce 1991 zdědily obce stovky tisíc bytů z dřívějšího socialistického státního bytového fondu a začaly je převádět do soukromých rukou. Proces probíhal dvěma způsoby: převodem celých bytových domů na družstva, nebo prodejem jednotlivých bytů na soukromé majitele. Údržba bytů byla finančně náročná, což si obce nemohly dovolit. Privatizaci v Brně pozastavila až před pěti lety koalice v čele s ANO. Chtěla narovnat prodejní ceny, protože se městské byty prodávaly výrazně levněji proti tržním hodnotám. V současnosti se dávají slevy na městské byty výjimečně. Prodávají se jen ty domy, jejichž vlastnictví není pro město do budoucna výhodné. |
Město pracuje s několika možnostmi, jak bude fond v budoucnu dotovat a za jakých podmínek městské části na dotace dosáhnou.
Ve hře je i možnost, že samy budou určitou měrou přispívat z vlastních fondů, do kterých směřují peníze vybrané z nájmů. „Možnosti nejprve projednáme s jednotlivými politickými kluby a až poté bude následovat schvalovací proces,“ nastínil náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má na starosti investice.
Podle něj musí město najít také řešení, co udělat s dlouhodobě neobsazenými obecními domy, které jsou rovněž ve špatném stavu. „Některé nejsou obsazené ani z poloviny. Budeme proto vyjednávat se starosty městských částí, zda by bylo možné přestěhovat nájemce do lepších podmínek. Prázdné domy pak můžeme využít k sociálním účelům nebo je prodat,“ plánuje Kerndl.
Peníze z nájmů potřebujeme, zní z městských částí
Starostové městských částí ovšem nejsou variantě, že by museli do městského fondu posílat peníze z nájmů, příliš nakloněni.
„Už jsem o této myšlence slyšela. Pro nás by to bylo nevýhodné. Z fondu jsme dotace na modernizace bytů vyčerpali, takže bychom byli čistými plátci. Tento návrh bych zřejmě nepodpořila,“ uvedla Jana Drápalová (Zelení), starostka Nového Lískovce, kde mají asi 860 obecních bytů. Každý rok opravují přibližně 15 procent z nich poté, co se z nich vystěhují nájemci. Vybrané peníze z nájmů proto potřebují.
Podobný názor má také starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD). „Pokud chce město stavět nové byty, musí samo do fondu přispívat ze svých příjmů. Třeba padesáti až sedmdesáti miliony ročně. Když městským částem vezmou peníze z nájmů, tak jim logicky budou chybět. A co potom? Budeme ty peníze žádat zpětně od města? To není řešení,“ upozorňuje Štefan. V Líšni mají přes 2 300 bytů, z toho opravených je asi 1 300. Bez peněz z nájmů by neměli za co zaplatit údržbu.
Vedení města se chce dobrat řešení co nejdříve, náměstek Pospíšil hovoří už o prvním čtvrtletí příštího roku.
V bytovém domě v brněnském Juliánově praskají zdi (listopad 2018)
