Šuškalo se o tom od podzimu loňského roku. Aférou Carlose Ghosna, zadrženého v Japonsku koncem roku 2018 a aktuálně po dramatickém útěku schovaného v Libanonu, paralyzovaná aliance Renault-Nissan hledá už rok opravdového vůdce. Takového, který bude mít vizi a charisma, a to všechno ten malý-velký dvaapadesátiletý Ital splňuje.
Kdysi byl korunním princem koncernu Fiat, dělal „číslo dvě“ Sergiu Marchionnemu. V letech 2002 až 2009 vedl v koncernu Fiat značky Alfa Romeo, Lancia, Fiat a Abarth a všem bylo jasné, kdo jednou vedení italského koncernu převezme. Když se nechal zlákat koncernem Volkswagen, bylo to překvapení a Marchionne to bral jako zradu, roky se mu vyhýbal. Do německého koncernu přišel, protože o něho opravdu stáli. Začátky ovšem nebyly úplně lehké, je to Ital, trochu fanfarón, trochu víc frajer a playboy; o tom, že by se měl naučit německy, což je v koncernu od určité úrovně (nepsaná) nutnost, nechtěl ani slyšet, taky to řekl své lektorce němčiny hned na začátku.
To už je dávno zapomenuto, k němčině přidal po různých štacích ve vrcholových funkcích Audi a koncernu VW ještě španělštinu, dnes mluví pěti jazyky, jeho francouzština se mu teď bude náramně hodit.
V letech 2012 až 2015 byl v představenstvu Audi, kde měl na starosti prodej a marketing, k tomu byl ve vedení Lamborghini, Ducati, šéfem marketingu značky Volkswagen a pak celého koncernu. V roce 2015 převzal velení nakloněné bárky značky Seat. Španělskou značku zázračně bleskově ozdravil. I díky jeho vůdcovskému charismatu je z ní značka, která do koncernu VW pevně patří a už není na obtíž a na prodej, jak se spekulovalo před deseti lety (to, že z ní možná udělají pokusnou laboratoř na elektromobily a jméno Seat nahradí Cupra, je teď vedlejší).
O de Meovi se spekulovalo dlouho jako o korunním princi koncernového vedení. Má úspěchy, charisma, je to rozený vůdce. Jenže je to Ital. A ve vedení německého koncernu a jeho značek prostě musí být Němec, je to nepsané (protože nekorektní) pravidlo, ale na pozadí to každý tak chápe. Už vlastně to, že se Luca vydrápal tak vysoko, je překvapení a taky jednoznačné potvrzení jeho kvalit. Za ním šel stále se zvětšující ansámbl jeho koní, ať Italů posbíraných po různých italských špičkových firmách nebo třeba od jeho milovaného Audi.
Luca de Meo
Teď je to jinak. Roli věčného korunního prince Volkswagenu přebila jednoznačná nabídka. Převezme klíčky od Renaultu. Jestli si zasedání dozorčí rady a oznámení de Meovy nominace naplánovali naschvál na den premiéry nejdůležitějšího seatu vůbec, nového Leonu, je otázka. Každopádně na něj při představení nového modelu jeho bývalí kolegové před publikem několikrát, a jen v dobrém, vzpomínali. Pro Seat to bude opravdová ztráta.
Ke kočkování ovšem v tuto chvíli není důvod. De Meo předložil svou rezignaci na post šéfa Seatu před pár týdny, začátkem ledna. Že vyjednává se Seatem, řekl v uplynulých dnech poprvé nahlas jeho dosavadní šéf, Herbert Diess, vládce Volkswagenu. „Jsme opravdu zarmouceni, že nás Luca opouští, protože hrál v koncernu velmi důležitou úlohu,“ prohlásil Diess pro televizi CNBC. „Udělal s námi velký kus práce, ale přijali jsme jeho rozhodnutí jít pryč. Pravděpodobně je v jednání s Renaultem,“ dodal.
Odchodu de Mea Diess lituje a „blahosklonně“ ho konkurentovi přepustil. Podle všeho to ale zadarmo nebylo, manažeři na takových místech mají běžně ve smlouvách konkurenční doložky, podle kterých po ukončení angažmá nemohou několik měsíců až let pracovat pro konkurenci. Podle italského magazínu Quattroruote to může být klidně tři až pět let. Říká se, že změna dresu de Mea bude stát Renault miliony eur – jako za přestup ve fotbale.
Luca de Meo na autosalonu v Ženevě
Podle ekonomického magazínu Les Echos byla jednání Renaultu s Volkswagenem o de Meovi velmi náročná a trvala déle než se předpokládalo. Zádrhel měl být právě v částce a jeho nástupu do funkce.
Pro dvaapadesátiletého manažera to je vlastně návrat ke kořenům. Absolvent prestižní milánské univerzity Bocconi svou kariéru v autoprůmyslu začínal v roce 1992 právě u této francouzské značky v oddělení produktového marketingu. Pamatují ho také u Toyoty, kde byl v druhé polovině devadesátých let v týmu, který uváděl na trh bestseller jménem Yaris
S Lucou de Meem jako šéfem automobilky souhlasí i jeden z hlavních akcionářů, kterým je francouzský stát držící patnáctiprocentní podíl. „Není žádný důvod, aby se stát bránil jeho jmenování,“ uvedlo francouzské ministerstvo financí.
Ve funkci nahradí Clotilde Delbosovou, která převzala vedení značky po náhle odvolaném Thierry Bollorém v říjnu loňského roku. Bylo ovšem od začátku jasné, že je to jen dočasné řešení.
Jean-Dominique Senard, předseda představenstva Renaultu a dnes vlastně i vedoucí postava aliance Renault-Nissan, uvedl, že stejně jako konkurence se i Renault potýká s poklesem poptávky, také letos čeká pokles hlavně na trzích v Evropě, Rusku a Číně. Letošek bude podle agentury Reuters také rozhodující pro další existenci celé aliance. Především Nissanu se v ní přestává líbit, a k tomu navíc bojuje s extrémním propadem, pro který hledá ozdravný program, a už začíná šetřit.
