Roman (věk neuvedl), který žije s Míšou (40) v pražském bytě 1+1, má jasno. Ohání se zdravým životním stylem, pozitivním přístupem k životu a také svobodou nade vše, která má ovšem jeho pravidla, takže když si chce Šárka zapálit cigaretu, je oheň na střeše: „Drogy nesnášíme. Jestli chce kouřit, tak bude chodit venku za námi. Nechci ani, aby to Helenka viděla.“
Roman sice žije jen s Míšou, ale oba mají po dvou dětech a občas mají u sebe na návštěvě některé z nich. Všechny děti jsou v péči jejich bývalých partnerů. Výměnou manželek s nimi prošla pětiletá Romanova Helenka. „My jsme slušný lidi, takže nemáme cigarety,“ podpořila dcerka pohotově tátův postoj.
Náhradní manžel uvítal v Praze Šárku (39) z Českých Budějovic prací. V bytě našla nevyžehlené prádlo, neuklizené nádobí a v manuálu se dočetla, že by si Míša přála, aby umyla v bytě okna. „To si dělá srandu,“ komentovala pokyny Šárka, matka od čtyř dětí, která pracuje jako uklízečka.
„Přehlíží mě, chová se přezíravě,“ stěžovala si Šárka na vyměněného muže, který do ní neustále ryl. „Přitom my nejsme žádná špína, mám jen lupénku v obličeji, jsou i horší nemoci.“
„Chodí tvoje děti na nějaké kroužky? To jsou pořád jenom u televize? To Helenka má každý den něco,“ mentoroval a na lednici jí napsal manuál a doporučil jí, aby si ho několikrát denně nahlas přečetla: „Jsem úžasná, zdravá, veselá a spokojená vždy a všude,“ stálo tam. Když si Šárka posteskla, že si chce žít po svém, vmetl jí, že je na ni drsný pro její vlastní dobro.“
Po pěti dnech pobytu už byla přece jen odolnější. „Okna můžeš umejt sám, jestli chceš svou ženu potěšit,“ poradila Romanovi. Nakonec se dohodli, že okna umyjí spolu.
„To jsem v životě nedělal. To je potupa největší, tyhle věci já nikdy nebudu dělat. Pro mě je to jak hodinka v posilovně. Mám pocit štěstí, jak se mi vyplavujou ty efedriny,“ pofňukával Roman a měl zřejmě na mysli endorfiny.
Šárka si přála na zbytek dní televizi, protože v malém bytě nebylo celé dny moc co dělat. Roman to „v jejím zájmu“ odmítl.
„Smysl rodiny nechápou vůbec. Jak se mohli vzdát vlastních dětí? Hází si je jak nějaké pečené brambory a staraj se jenom o sebe,“ mudrovala Šárka.
Celých deset dní pak Roman zhodnotil jasně: „Mně to nemělo co dát. Lidi jako Šárka milujou své děti, ale nedávaj jim žádnej progres, nic navíc.“
Až moc pozitivní přetvářka
Míša se v Českých Budějovicích snažila nové rodině přizpůsobit. „Jsem přátelská a všichni mě mají rádi, jsem oblíbená ve společnosti,“ vysvětlila divákům ještě cestou v autě veganka z Prahy, která se živí psaním a hraním pro děti.
V nové rodině se čtyřmi dětmi si ty mladší rychle získala, protože ji zajímaly víc než domácnost a kuchyně. Vysvětlila jim, že je dobré být vděčný za každou pozitivní věc a ukázala jim svůj sešit, kam si denně zapisuje, z čeho měla radost.
„Jsem přesvědčená, že si tak člověk do života přináší o 40 procent více štěstí,“ zářila a naučila děti děkovat osudu za jídlo. Postupně jim vysvětlila i svou představu o zdravé výživě. „Nechci, aby v potravinách byla chemie. Biokuře nemá prsa, zato obrovský nohy a musí se vařit jako slepice.“
Její přístup bojkotovala jen nejstarší 17letá Eliška, Šárčina dcera z předchozího vztahu.
Výměna manželekO televizní show se baví maminky na eMimino.cz. Jaký je Váš názor? |
„Strašná přetvářka. Je až moc pozitivní, dost mi to vadí. Nucená zábava, až moc přehnaný. Mamku bych nevyměnila a začala jsem vycházet s taťkou,“ shrnula svoje pocity.
Míša se pak ve slabé chvilce rozpovídala o tom, jak je to s jejími dvěma syny, které měla v péči, ale výchovu podle bývalého manžela nezvládala, takže podal návrh k soudu, že by si je vzal do péče.
„Bylo to pro mě hodně těžký. Ale mám teď spoustu času pro sebe, můžu se učit, hodlám cestovat. Rozhodnutí vzdát se jich bylo těžké, ale jsem za něj ráda.“
Náhradní manžel Petr (37) hned zkraje pořadu přiznal, že má problémy s alkoholem, ale byl odhodlaný se deset dní držet a nenapít se.
„S novou ženskou to pití zvládnu,“ dušoval se, ale po dobu výměny moc často doma nebyl, protože celé dny tvrdě pracoval v galvanovně.
Petrovi Šárka chyběla, ale držel se a Míša mu za to na konci poděkovala. On sám zase poděkoval Elišce a dětem. „Jsem rád, že mě cizí člověk pochválil, že nepiju a že doma pomáhám. Vidím, že je možné žít a není důvod k tomu pít,“ připustil.
Učit se, učit se...
Při závěrečném setkání obou párů konstatovaly obě strany spokojeně, že jim způsob života, který vedou, vyhovuje. Šárka vyčetla Míše, že se tak snadno vzdala dětí.
„A co bys dělala ty na mém místě?“ ptala se Míša.
„Sbalila bych děti a odešla,“ odpověděla jednoznačně.
„Myslíš, že je táta míň než máma,“ předhodila jí Míša, ale Šárka se do teorií strhnout nenechala. „Prostě by je viděl, jak by chtěl, ale neopustila bych je.“
„Jsem moc ráda za život, který žiji,“ vrátila se do svého pozitivního „módu“ Míša a Roman přizvukoval: „Takhle se dožijeme sto sedmi let s úsměvem na rtech a bude to furt nádherný. Oba budeme dál sportovat a poznávat svět plnými doušky a učit se, učit se,“ shodli se.
To Petr se Šárkou si zase slíbili, že budou víc spolu. „Ty se naučíš říkat v práci častěji ne a budeme víc spolu,“ přál si Petr a Šárka se v jeho objetí spokojeně usmívala.
